Bukurešť - Rumunský prezident Klaus Iohannis bude v pátek 9. června první hlavou státu ze střední a východní Evropy, která se v Bílém domě setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Sen českého nebo polského prezidenta, že se právě oni stanou těmi, kdo budou mít jako první z regionu možnost s Trumpem mluvit, tak definitivně vezme za své.
Návštěva Miloše Zemana v USA se odehraje nejdříve v září.
Polský prezident si díky šikovnosti svých kolegů s Trumpem alespoň tři vteřiny potřásl rukou na nedávném summitu NATO v Bruselu. Pak se chlubil, že měl možnost s Trumpem hovořit.
Zeman: Pojedu v září
Miloš Zeman, který se s Trumpem nesetkal v Bruselu ani na ony tři vteřiny, při nedávné návštěvě Jihomoravského kraje uvedl, že do Spojených států pojede nejpozději v září tohoto roku.
"Pan prezident Trump musí nejprve vyřešit globální i domácí priority," řekl na dotaz Aktuálně.cz o stavu příprav návštěvy v USA mluvčí české hlavy státu Jiří Ovčáček.
To, že první hlavou postkomunistického státu, kterou Trump přijme, bude Rumun, není náhoda. Washington a Bukurešť už dvacet let pěstují mimořádně blízké partnerství především v bezpečnostní oblasti.
"Členství v NATO a strategické partnerství se Spojenými státy jsou dva nejdůležitější pilíře naší bezpečnosti," řekl v rozhovoru pro Aktuálně na nedávné konferenci Globsec rumunský ministr zahraničí Teodor Melescanu.
Mimořádné spojenectví
USA mají v Rumunsku dvě základny.
Radar jako součást protiraketové obrany a leteckou základnu Michal Cogalniceanu u přístavu Constanza, kde nedávno Američané oznámili rozsáhlé investice.
Bukurešť chce navíc letos nakoupit americký protiraketový systém Patriot.
"Nejdůležitější bezpečnostní téma v regionu je pro nás konflikt na východní Ukrajině," prohlásil ministr Melescanu.
"Rusko v Černém moři posiluje svoji vojenskou přítomnost, i proto nás zajímá posílení přítomnosti vojsk NATO na východním křídle."
Podobně jako v Pobaltí buduje Aliance posílené jednotky i v Rumunsku, kde by měla postupně vzniknout mezinárodní brigáda.
"V červenci tu budeme mít například velké cvičení, kterého se zúčastní 25 tisíc vojáků, 11 tisíc z nich budou Američané," řekl Teodor Melescanu.
Zdůraznil, že Rumunsko nechce být jen tím, kdo bezpečnost dostává, ale chce k ní i aktivně přispívat.
Letos poprvé dává na obranu výdaje ve výši dvou procent HDP, jako jeden z mála členů NATO. Čtyřicet procent z toho jde na nákupy nového vybavení.
"Není to rozhodnutí jedné vlády či strany, ale konsensus všech politických sil v parlamentu," řekl ministr zahraničí.
Závazky plníme
Rumuni, kteří i v dobách komunistického diktátora Nicolae Ceaušeska (prezidentem byl mezi roky 1967 až 1989, pozn. red.) udržovali na Sovětském svazu nezávislejší politiku a které v roce 1969 navštívil tehdejší americký prezident Richard Nixon, se považují za blízké americké spojence.
A dávají to najevo.
"Donald Trump chce zvýšit výdaje na obranu a větší zapojení NATO do boje proti terorismu. Rumunsko plní obě kritéria," zdůraznil ministr Melescanu.
"Rozhodnutí o dosažení hranice dvou procent jsme přijali ještě před nástupem Donalda Trumpa. Pokud jde o boj proti terorismu, Rumunsko přispělo například do operace v Afghánistánu, kde jsme co do počtu vojáků byli pátým největším účastníkem," uzavřel ministr zahraničí Teodor Melescanu.