V historii samostatného Slovenska v parlamentních volbách zvítězili jen tři lídři: Vladimír Mečiar, Robert Fico a Igor Matovič. Každého z nich sociální antropolog Buzalka řadí mezi takzvané reakcionářské populisty. A všichni podle něj potřebovali k vítězství zásadní podporu lidí na vesnicích, kteří se staví proti modernitě. Buzalka vysvětluje, že přestože na Slovensku už většina lidí v zemědělství nepracuje, většina země je stále venkovská.
"Mečiar, Fico a Matovič dokázali venkovany autenticky oslovit, vzbudit v nich důvěru, a to i díky tomu, že sami pocházejí z prostředí vesnic a malých měst. Dovedli zahrát, že jsou proti všem," upozorňuje Buzalka. Současný premiér Fico podle něj dokonale ovládá umění populismu: ačkoliv je coby dlouholetý politik typickým představitelem systému, dokáže vystupovat antisystémově podobně jako maďarský ministerský předseda Viktor Orbán.
Buzalka také podotýká, že Slovensko je státem malých měst a vesnic. Většina populace žije v sídlech kolem pěti tisíc obyvatel nebo méně, je proto plné takzvaných postsedláků. Tedy lidí, kteří teskní po venkovském životě. "I pár větších měst, která na Slovensku jsou, je obsazeno postsedláky, kteří se sem přestěhovali. V morálce našich lidí se tak projevuje slovenský venkov, bez ohledu na to, jestli se setkávají v kavárně, nebo v hospodě," popisuje.
Slovenský antropolog ve svých pracích zkoumá, jak se venkov asi před deseti lety začal - bez povšimnutí politických stran hlavního proudu - radikalizovat. Naplno se to projevilo v roce 2016, kdy se krajně pravicová Ľudová strana Naše Slovensko Mariana Kotleby dostala do parlamentu se ziskem osmi procent. "Protest mířil na celou politickou třídu a ukazoval na krizi politického a ekonomického systému," píše Juraj Buzalka. Stoupence tohoto antisystémového vzdoru označuje za vesnické fašisty, kteří nenávidí úspěšné lidi ve městech. "Nevolili fašisty ze zoufalství či nevědomosti, ale proto, že je volit mohli a chtěli," zdůrazňuje.
Naději na lepší budoucnost antropolog vidí ve sbližování vesnic a měst. Protože Slováci stále kladou důraz na blízkost a mají rádi přírodu, je třeba najít uvěřitelné lídry "s ohledem na identitu a potřeby postagrárního voliče".
"Slováci se najednou nezmění a nepřestanou volit populistické patolízaly," upozorňuje Buzalka. Cestu vidí v progresivním populismu, lidové politice zaměřené na většinu obyvatelstva, kterou spojuje kladný vztah k venkovu.
Voliči podle něj navíc brzy zjistí, že současná vládní garnitura jim nenabízí nic kromě pomsty a zloby. Juraj Buzalka tvrdí, že Ficova vláda nemá program rozvoje země ani kapacitu posunout ji vpřed.
"Aha, ono je to na tom Slovensku jinak"
Slovenský antropolog z Univerzity Komenského v Bratislavě se mimo jiné podivuje šoku, který u Čechů v posledních týdnech vzbudila vstřícná rétorika premiéra Roberta Fica směrem k Rusku.
"Češi si pod změněnou geopolitickou situací vlivem války na Ukrajině a proruskými výroky Ficovy vlády možná poprvé uvědomili, že slovenská společnost je jiná. Český pohled na Slovensko byl totiž primárně formován přes 'neficovskou část' společnosti, která projevuje velkou česko-slovenskou vzájemnost. Doposud jsme se automaticky a navzájem vnímali jako bezpečnostní záruky," míní.
Kdo jsou postsedláci?
Postsedláci jsou podle antropologa Juraje Buzalky moderní Slováci, kteří věří v ideál domoviny z agrárních dob a podle toho se chovají. Vyznávají své hodnoty, které považují za tradiční, a volí populistické vůdce. I když cestují a žijí kvalitnější život než jejich předkové, mají pocit, že svět k nim je nelaskavý, nebere je vážně a oni sami se mu nemíní doprošovat.
Ficův postoj k ruské invazi na Ukrajinu podle něj není vědomým útokem na českou bezpečnost, ale spíš "odrazem geopolitické negramotnosti velké části slovenské voličské základny". Buzalka také dodává, že Fico si neuvědomil, že jeho gesta mohou u Čechů posílit pocit ohrožení. Pohled na Slováky jako fanoušky Ruska je ale podle Buzalky stereotyp. "Slováci jsou především autonomní a pacifističtí," dodává.
Přestože v Česku podle Buzalky typické postsedláky nenajdeme, panuje zde podobný fenomén, který staví na jakémsi lidovém pocitu zdravého rozumu. "Jde spíše o pragmatismus, schopnost přežít díky vlastním kontaktům či zručnosti, o umění předčit systém a fungovat navzdory pravidlům. Skvěle s tím pracuje Andrej Babiš," připomíná.
Slovenský venkov má šanci znovu výrazně promluvit do politiky už v sobotu, kdy se konají prezidentské volby. Favority na post nové hlavy státy jsou předseda parlamentu Peter Pellegrini a diplomat Ivan Korčok.
