Praha/Ciudad de México - Sezónní chřipky i většina běžných nemocí jsou nebezpečné zejména pro malé děti a lidi vyššího věku.
U takzvané prasečí chřipky, která už podle mexických úřadů zabila v zemi 103 lidí, to však je úplně opačně. Umírají totiž zejména mladí dospělí jedinci, jejichž imunitní systém je velmi silný.
Informace přicházející z Mexika jsou zatím velmi kusé a bude ještě trvat nějaký čas, než se podaří určit přesnou diagnózu všech zemřelých, podle jednoho z úředníků mexického ministerstva vnitra citovaného deníkem Washington Post však byli všichni pacienti, kteří zemřeli do nedělního odpoledne, ve věku 25 až 50 let.
Jako španělská chřipka
Jak je to možné? Stejná záhada obklopovala také španělskou chřipku, která v letech 1918 až 1920 zabila na celém světě podle různých odhadů 21 až 100 milionů lidí. Podobně jako u dnešní prasečí chřipky se jednalo o kmen H1N1.
Lékaři, kteří po konci tehdejší epidemie - označované za "největší epidemický holocaust v historii" - virus zkoumali, došli k závěru, že příčinou vysokého podílu úmrtí mezi relativně zdravou populací byl právě silný imunitní systém.
V lednu 2007 vědecký tým vedený Darwynem Kobasou potvrdil, že za španělskou chřipkou stály takzvané "cytokinové bouře" spočívající v příliš silné reakci imunitního systému na virové onemocnění. Vědci tehdy při pokusech implantovali virus španělské chřipky makakům.
Cytokinové bouře
Cytokiny jsou signální látky sloužící ke komunikaci v lidském těle. Při setkání s nebezpečím informují imunitní systém, aby do postiženého místa poslal bílé krvinky, které mají za úkol nemoc zničit.
Potkají-li se ovšem se zvláště patogenním virem, může dojít k tomu, že jich cytokiny do místa vysílají příliš mnoho a tato přehnaná reakce pak vede ke smrti organismu.
Pacienti tak během španělské chřipky umírali kvůli tomu, že se jim plíce plnily krví a oni nemohli dýchat.
"V principu se může stát, že to vybičuje imunitní systém tak, že výsledek připomíná otravu krve," řekla deníku Aktuálně.cz Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře pro chřipku. "V tomto případě se může stát, že i malé množství viru takovou reakci spustí."
Cytokinové bouře zřejmě stály i za úmrtími při epidemii SARS v letech 2002 a 2003 a mluví se o nich i v případě současné prasečí chřipky. I nyní doktoři hlásí, že většina smrtelných případů měla velice poškozené plíce.
Další možné příčiny
Dalšími příčinami, proč jsou postiženi zejména dospělí, může být to, že si dávají na své zdraví menší pozor, nebo že se více pohybují na veřejných prostranstvích a ve veřejných budovách, a jsou tak nákaze vystaveni častěji.
Podle mexického deníku La Reforma se tak například čtyřiadvacetiletý Jorge Francisco Guzmán léčil na bolest žaludku, jiní zemřelí pacienti se zase domnívali, že jde o běžné nachlazení a nevěnovali mu pozornost.
Lékaři však upozorňují, že na to, abychom spolehlivě určili, proč umírají zejména mladí, je ještě brzo.
"Data přicházející z Mexika (alespoň ze zpráv médií) jsou přinejmenším nedostatečná a pouze u několika případů bylo spolehlivě prokázáno, že jde o nový virus prasečí chřipky," napsala ve svém blogu imunoložka z Iowské univerzity Tara C. Smithová. "Jakékoliv extrapolace ohledně větších trendů jsou tak riskantním a nepříliš precizním úsilím."
Před unáhlenými závěry varuje i Marie Votavová z Národní referenční laboratoře pro chřipku.
"Vysvětlení prozatím nemají. Je to překvapivé, protože jsou to mladí a zdraví lidé. Ta nejohroženější skupina, to znamená staří lidé a děti, kteří mají imunitu celkově horší, ti jsou zatím bez problémů," říká. "Ale to jsou prozatímní údaje, na tom se nedá stavět. Zítra se to může obrátit a virus může začít napadat všechny."
