Mrtvých v Iráku dramaticky ubylo. Nastal ve válce zlom?

Martin Novák Martin Novák
1. 11. 2007 13:00
I když násilí klesá, diplomaté do Bagdádu nechtějí
Američtí a iráčtí vojáci na společné hlídce v Bagdádu.
Američtí a iráčtí vojáci na společné hlídce v Bagdádu. | Foto: Reuters

Bagdád - Mrtvých amerických vojáků i iráckých civilistů v posledních měsících ubývá.

Velení amerických jednotek to považuje za důkaz, že zvýšení počtu vojáků o třicet tisíc přináší úspěch.

A že Američané nakonec budou schopni ve spolupráci s iráckou armádou a policií zajistit v zemi klid.

V říjnu padlo v Iráku šestatřicet amerických vojáků, což je nejméně od března 2006. Za stejný měsíc zahynulo podle statistik 758 iráckých civilistů, což je nejméně za letošní rok.

Například v lednu přišlo o život přes 1 900 Iráčanů.

Ramadánový masakr se nekonal

Přitom na říjen letos připadl muslimský postní měsíc ramadán, během něhož povstalci a protivládní ozbrojenci vždy dramaticky vystupňovali své akce.

"Útoky povstalců mají sestupnou tendenci už od června. V posledních čtyřech měsících výrazně ubylo i explozí min, nastražených na silnicích," uvedl generál Raymond Odierno, který je v řadách americké armády v Iráku druhým nejvýše postaveným mužem.

Příbuzní truchlí nad tělem sedmnáctileté dívky, zastřelené v Bákubě severně od Bagdádu.
Příbuzní truchlí nad tělem sedmnáctileté dívky, zastřelené v Bákubě severně od Bagdádu. | Foto: Reuters

Agentura AP ale upozorňuje na to, že statistika zřejmě nezahrnuje násilnou smrt všech Iráčanů, protože o řadě přestřelek, útoků a vražd nemají úřady v Bagdádu přehled. 

O vyslání dalších třiceti tisíc vojáků rozhodl americký prezident George Bush i přes nevoli Kongresu. Ten ovládají demokraté, kteří chtějí americké vojáky z Iráku stáhnout.

Bush zvažuje, že čtvrtina ze 170 tisíc Američanů by se mohla vrátit příští rok v létě, nezhorší-li se dramaticky bezpečnostní situace.

Američtí generálové tvrdí, že schopnosti irácké armády a policie se postupně přece jen zlepšují a jsou už lépe připraveny pro boj s povstalci a teroristy.

Za Američany válčí Iráčané

Bezpečností analytik Antony Cordesman z washingtonského Centra strategických a mezinárodních studií se ale domnívá, že za poklesem obětí není zvýšení počtu amerických vojáků, ale tlak iráckých kmenů na teroristy z Al-Káidy.

V provincii Anbar západně od Bagdádu místní kmenoví předáci začali proti Al-Káidě bojovat, protože jim vadila snaha hnutí tuto oblast ovládnout a kontrolovat.

Iráčanka prochází v nemocniční chodbě kolem skupinky amerických vojáků.
Iráčanka prochází v nemocniční chodbě kolem skupinky amerických vojáků. | Foto: Reuters

Přitom ještě před několika měsíci tito Iráčané bojovali proti Američanům.

"To, že ubylo obětí na straně Američanů, je způsobeno hlavně revoltou místních Iráčanů proti Al-Káidě," tvrdí Cordesman.

Velvyslanectví v Bagdádu: špatná adresa

Přestože Irák vykazuje známky zlepšení, americkým diplomatům se na americké velvyslanectví do Bagdádu příliš nechce.

Ministerstvo zahraničí potřebuje na ambasádě obsadit ještě padesát míst. A protože se přihlásilo málo dobrovolníků, hodlá některým diplomatům odchod do irácké metropole nařídit.

S výhrůžkou, že pokud odmítnou, čeká je vyhazov a konec diplomatické kariéry.

To se některým z nich nelíbí a ve středu protestovali u personálního ředitele ministerstva zahraničí.

"Je to jako vyslovit nad někým potenciální rozsudek smrti," řekl diplomat Jack Crotty, který je zaměstnancem ministerstva už tři desítky let.

Americká ambasáda se v Bagdádu nachází v přísně střežené tzv. Zelené zóně v centru města. Komplex budov je ale občas ostřelován raketami a i uvnitř zóny už explodovalo několik bomb.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy