Berlín - Německá kancléřka Angela Merkelová letos před volbami předpovídala, že její čtvrté volební období bude nejtěžší.
Ukazuje se, že měla úplnou pravdu. Rozhovory o koaliční vládě jejích křesťanských demokratů (CDU), sesterské bavorské strany CSU, liberálních svobodných demokratů (FDP) a Zelených ztroskotala.
Zatím tak nevznikne takzvaná jamajská koalice, nazvaná podle typických barev jednotlivých stran, které by daly dohromady vlajku karibského státu.
Jak dál? Před Merkelovou nyní stojí čtyři možnosti.
1. Druhá šance pro jamajskou koalici
V neděli večer oznámil předseda svobodných demokratů Christian Lindner konec rozhovorů o koalici. Uvedl, že jeho strana by nemohla dostát svým slibům, které dala voličům.
Slibovala například nižší daně, nižší příspěvky Německa do evropského rozpočtu nebo zpřísnění podmínek pro přijímání uprchlíků.
V jednáních se rýsovaly kompromisy. Zelení souhlasili s prodloužením životnosti tepelných elektráren, a dokonce i s omezením udělování azylu. Svobodní demokraté ale podle zdrojů od Zelených během rozhovorů přitvrzovali svá stanoviska ohledně imigrace, ačkoliv v jejich předvolební kampani toto téma nehrálo velkou roli.
Liberální FDP především nesouhlasila s tím, aby křeslo ministra zahraničí obsadil kandidát Zelených, protože by mohl z této pozice prosazovat umírněnější politiku ohledně přijímání migrantů.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se má v úterý večer sejít s vedením Zelených i svobodných demokratů.
Nová jednání o koalici ale podle deníku Der Spiegel komplikuje také osobní antipatie mezi Merkelovou a Lindnerem.
Merkelová je nicméně známá jako politička, která hledá pragmatická a kompromisní řešení. Je tak možné, že FDP odchodem od rozhovorů jen "zvyšuje svoji cenu".
Svobodní demokraté a CDU Merkelové mají společnou minulost. V letech 2009 až 2013 spolu vládli. FDP ale jako slabší koaliční partner moc svých návrhů neprosadila a ve volbách v roce 2013 se nedostala ani do parlamentu.
Až letos v září ji tam Lindner a nové vedení vrátili s více než deseti procenty získaných hlasů.
2. Obnova velké koalice
Takzvaná velká koalice křesťanských a sociálních demokratů (SPD) vládla mezi roky 2005 až 2009 a pak od roku 2013 doteď.
Sociální demokraté se ale letos dočkali velmi špatných výsledků voleb - dostali jen dvacet procent hlasů. A tak trvají na tom, že půjdou do opozice. Velkou koalici odmítá jak předseda Martin Schulz, tak další představitelé strany.
"Nechceme být pro Merkelovou jen nouzovým řešením," řekla šéfka poslaneckého klubu Andrea Nahlesová.
Očekává se však, že jak prezident Steinmeier jako bývalý sociální demokrat, tak i sama Merkelová budou na SPD tlačit, aby přijala zodpovědnost a ve vzniklé situaci šla do velké koalice znovu.
3. Menšinová vláda
V Německu nemá menšinová vláda velkou tradici a Merkelová dává najevo, že o hledání podpory napříč parlamentem u jednotlivých zákonů nemá zájem.
Po pondělní schůzce s prezidentem Steinmeierem prohlásila, že to už dá raději přednost předčasným volbám.
4. Předčasné volby
Pokud se nedohodne jamajská ani velká koalice, zbývají jako poslední možnost předčasné volby. Prezident Steinmeier si je ovšem nepřeje.
Podle průzkumů by dopadly zhruba podobně jako volby v září a politici by byli postaveni před stejné problémy.
Předčasné volby tak brzy po těch řádných ještě nikdy v poválečném Německu nebyly.
Otázkou také je, jestli by neúspěch koaličních jednání neposílil krajně pravicovou Alternativu pro Německo (AfD). Průzkumy jí sice dávají podobně jako v zářijových volbách zhruba 12 procent hlasů, jenže tato strana byla v předchozích průzkumech podhodnocena.
Pokud se předčasné volby přece jen budou konat, stane se tak téměř jistě v první polovině příštího roku. Merkelová tvrdí, že z nich nemá strach a že by znovu kandidovala na kancléřku. Podle agentury Forsa má stále podporu 85 procent členů CDU.
