Budapešť - Maďarsko v úterý jednostranně pozastavilo platnost azylové dohody, podle které žádost o poskytnutí azylu musí projednat ta země, v níž uprchlík poprvé vstoupí na půdu Evropské unie.
V rozhovoru poskytnutém zpravodajskému webu Index a listu Die Presse to řekl mluvčí vlády Zoltán Kovács. Znamená to, že Maďarsko tak ze zemí EU nebude migranty dočasně brát zpět.
Evropská komise už dala najevo, že chce od Budapešti vysvětlení tohoto kroku.
Stop azylové dohodě
Maďarsko v poslední době čelí velké vlně migrantů, kteří na jeho území pronikají zejména ze Srbska za pomoci převáděčů. Jen od začátku letošního roku se tak do Maďarska dostalo přes 60 tisíc běženců pocházejících především ze zemí Blízkého východu a ze severu Afriky.
Kovács uvedl, že důvodem pozastavení azylové dohody je "ochránit maďarské zájmy". "Loď je plná," prohlásil v narážce na velký počet ilegálních migrantů, s nímž se jeho země v současné době potýká.
"Maďarský azylový systém je přetížený, je nejpřetíženější mezi členskými státy EU, které jsou zasaženy ilegální migrací," citovala agentura Reuters z prohlášení, které později vydal kabinet premiéra Viktora Orbána. "Maďarská vláda využila všechny kapacity, které má k dispozici. Situace vyžaduje rychlou reakci. Maďarsko v této eskalující situaci musí podniknout kroky ještě před rozhodnutím EU," zdůrazňuje se v dokumentu.
Evropská komise v první reakci podle Reuters uvedla, že zmíněná dohoda žádné své vypovězení nepředpokládá a že požádala Maďarsko o vysvětlení oznámeného kroku. Budapešť prý ostatním zemím sdělila, že jde o technický problém, a EU chce vědět, co bylo k jeho odstranění učiněno.
Sobotka: Evropa není schopna řešit uprchlickou krizi
Dopad maďarského rozhodnutí na Českou republiku bude podle premiéra jen nepřímý vzhledem k tomu, že Česko nemá společné hranice s Maďarskem, odkud uprchlíci míří spíše do Rakouska a do Německa. "Ten dopad na Českou republiku bude spíše nepřímý, nicméně je to určitý negativní signál toho, že Evropa není schopna řešit současnou uprchlickou krizi," řekl Sobotka.
Premiér uvedl, že kvůli uprchlické vlně vzniká napětí uvnitř schengenského prostoru, které ale nelze řešit jednostrannými kroky. Podobně Zaorálek pokládá maďarský krok za signál, že je třeba se na řešení uprchlické otázky v rámci EU dohodnout. "Protože není dobré, když jednotlivé státy začínají vypovídat respektování dohod a smluv, které jsou základem systému, ve kterém se pohybujeme," řekl ministr.
Každý by měl respektovat pravidla hry, opak hrozí bezvládím, poznamenal Zaorálek. Maďarské důvody ovšem chápe. Maďarsku na návrhu Evropské komise ohledně rozdělení uprchlíků vadí, že se týká jen migrantů v Itálii a Řecku. Maďarsko ale také hostí podle Zaorálka desetitisíce uprchlíků mířících do Evropy přes Balkán, s nimiž navržené kvóty nepočítají.
