* V seriálu se Aktuálně.cz vrací k ne zcela vyjasněným či spory opředeným leteckým tragédiím * Šestým a posledním dílem našeho seriálu jsou tragédie letadel ČSA a Malévu na Blízkém východě v roce 1975
Praha - Nejčernějším dnem v historii české letecké dopravy je 20. srpen 1975. Před šestatřiceti lety se Iljušin-IL 62 společnosti ČSA zřítil krátce před přistáním u letiště v syrském Damašku.
Nehod měla československá letadla několik, ale tato byla co do počtu ztracených životů nejhorší. Ze 128 lidí na palubě se zachránili jen dva. Mladý muž a malá holčička.
Špatný odhad výšky?
Dodnes zůstávají dohady o tom, zda tragický konec letu ČSA číslo 540 nesouvisel s válkou v sousedním Libanonu, která se rozhořela několik měsíců předtím. Tedy zda ho někdo nesestřelil, jakkoliv je taková možnost málo pravděpodobná.
I vzhledem k tomu, že za ještě více nejasných okolností se zřítil měsíc poté u Bejrútu i tupolev maďarské letecké společnosti Malév.
Ale začněme popořádku. Československý iljušin odstartoval podle plánu pod vedením kapitána Gajdoše po půl osmé večer 20. srpna 1975. Po mezipřistání v Damašku měl ještě pokračovat do Bagdádu a Teheránu. Lety s několika destinacemi byly v té době u ČSA běžné.
Vše probíhalo normálně, ve 22:09 posádka kontaktovala řídicí věž damašského letiště a dostala povolení k přistání.
SERIÁL O LETECKÝCH NEŠTĚSTÍCH
Zde si můžete přečíst předchozí díly seriálu:
Čtyři minuty poté letadlo náhle havarovalo, zhruba patnáct kilometrů před přistávací dráhou. Rozlomilo se po nárazu na zem a shořelo.
Vyšetřování vedli Syřané. Tvrdili, že nelze získat zvukové záznamy z černých skříněk, protože je oheň vážně poškodil. Skříňky jsou konstruovány tak, aby přečkaly žár až do výše zhruba jednoho tisíce stupňů Celsia.
Přesná příčina nehody nebyla stanovena. Odborníci se přiklánějí k názoru, že posádka špatně odhadla výšku, ve které se letadlo nacházelo, a klesla příliš brzy.
Zřejmě se na tom podepsaly informace z řídicí věže letiště, která udávala barometrický tlak přepočtený na hladinu moře, zatímco českoslovenští piloti byli zvyklí na údaje o barometrickém tlaku v úrovni dráhy.
Málo dostupných informací dalo vzniknout spekulacím, zda letadlo nemohl někdo sestřelit. Syrská armáda měla nedaleko základnu.
Rakety už civilní letadla zasáhly
Případy, kdy armáda omylem sestřelila dopravní letadlo, existují, ale jsou výjimečné.
Například 10. října 2001 ukrajinská raketa, odpálená v rámci vojenského cvičení, zničila stroj ruské společnosti Siberia Airlines a zabila všech 78 lidí z letu z Tel Avivu do Novosibirsku.
V roce 1988 americký křižník USS Vincennes omylem sestřelil airbus íránských aerolinií, který Američané chybně považovali za vojenské letadlo.
Jiná verze hovoří o tom, že na palubě československého letadla byly vlivné a důležité palestinské osoby, které se vracely z Prahy.
V sousedním Libanonu začala v polovině dubna 1975 válka, ve které Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) představovala jednu z bojujících stran a Sýrie tehdy stála na druhé, nepřátelské straně (o rok později syrská armáda do Libanonu vtrhla).
Vyloučit tak nešlo ani vyřizování účtů mezi jednotlivými palestinskými frakcemi. Například radikální skupina teroristy Abú Nidala cíleně likvidovala představitele OOP.
Čtyřicet dní po tragédii ČSA se odehrála ve stejné oblasti další katastrofa. Tupolev Tu-154 maďarské společnosti Malév se zřítil do Středozemního moře před přistáním v Bejrútu. 30. září 1975 kolem půl třetí ráno.
Oba případy spojuje jedna linka. I z Budapešti měla rezervované letenky početná skupina Palestinců, která ovšem nakonec neletěla.
Maďara doma varovali
Maďarský tupolev s šedesáti lidmi spadl bez zjevných příčin, rychle uzavřené libanonské vyšetřování nedošlo k vůbec žádnému závěru a příbuzný jedné z letušek byl tehdy podle svých slov v Maďarsku varován, aby do věci nestrkal nos.
Někteří maďarští historici dospěli k názoru, že dopravní letoun možná vezl do Bejrútu zbraně. Maďarskému státnímu dopravci taková praxe údajně nebyla úplně cizí.
Budapešť výrazně podporovala OOP i některé radikály, v maďarské metropoli například často pobýval známý terorista Carlos.
Situace v Bejrútu už tehdy byla kritická, letiště bylo poničené válkou a Malév byl jednou z posledních evropských společností, která do libanonské metropole ještě létala.
Vrak maďarského letadla záchranáři nevyzvedli, ani těla obětí.
Vzhledem k šestatřicetiletému časovému odstupu se asi těžko někdy dozvíme úplnou pravdu a konkrétní informace o podivných pádech československého a maďarského letadla.
