Letadlo duchů mířilo do Prahy. Bez kyslíku na palubě

Martin Novák Martin Novák
15. 8. 2011 10:25
Boeingu 737 došlo palivo a zřítil se nedaleko Atén 14. srpna 2005
Foto: Radim Klekner

* V novém seriálu se Aktuálně.cz vrací k ne zcela vyjasněným či spory opředeným leteckým tragédiím * Pohled do historie dokládá, že mnoho katastrof se odehraje v letních měsících, od konce května do začátku srpna * Čtvrtým dílem našeho seriálu je tragický příběh letu společnosti Helios Airways číslo 5223, od kterého 14. srpna uplyne šest let

Praha - Slunečná, velmi teplá a klidná neděle. Takový se zdál ještě hodinu před polednem 14. srpen 2005. Doma ani ve světě se nic závratného nedělo.

Až krátce před polednem tiskové agentury oznámily, že se v Aténách zřítilo letadlo kyperské společnosti se 121 lidmi na palubě.

Přes Atény do Prahy

Za několik desítek minut se objevila další zpráva. Letadlo mělo mít v Aténách mezipřistání, ale jeho cílovým letištěm byla Praha.

V prvních reakcích zaznívaly obavy, zda se nejedná o let plný českých turistů, vracejících se z dovolené na Afroditině ostrově. Nebylo tomu tak, v Boeingu 737 společnosti Helios Airways cestovali Řekové a Kypřané.

Havárie u Atén patří k těm, jejichž příčina se zjišťovala obtížně a vyšetřování vedlo k nečekaným závěrům.

Posádka už krátce po startu letiště v Larnace hlásila podivné chování některých přístrojů v kabině. Německý kapitán, kterého si společnost najala na léto, hovořil o potížích s klimatizací a o dekompresi na palubě.

Foto: Wikipedia

Dispečeři ztratili s letounem rádiové spojení v devět hodin sedm minut. V půl desáté se řecký ministr obrany rozhodl vyslat k letounu stíhačky F-16, aby zjistily, co se děje.

Jejich piloti z kokpitů viděli kyslíkové přístroje nad hlavami cestujících a v kabině jednoho muže, který se snažil boeing ovládnout, ale zjevně nepatřil mezi piloty.

"Byl to buď pasažér, nebo stevard," řekl pak na tiskové konferenci mluvčí vlády Theodor Rossopoulos.

Krátce po jedenácté hodině se letoun zřídil asi čtyřicet kilometrů od Atén. Narazil zádí na hřbet kopce, a břichem se pak propadl do stráně. 

Těla téměř všech 121 lidí byla natolik ohořelá, že jejich identifikaci umožnila až analýza DNA.

Palivo nestačilo

Bezprostřední příčina pádu byla jasná brzy. Letoun letěl déle, než je obvyklé. Na devadesátiminutové trase z Larnaky do Atén mu došlo palivo. Kvůli tomu přestaly fungovat motory. Zbývalo však odpovědět na otázku, co se stalo na palubě, proč místo posádky marně zachraňoval letadlo někdo jiný.

SERIÁL O LETECKÝCH NEŠTĚSTÍCH
Autor fotografie: Reuters

SERIÁL O LETECKÝCH NEŠTĚSTÍCH

 

Zde si můžete přečíst první dva dily seriálu:

 

Po oznámení nehody se obrátil hněv příbuzných obětí proti malé kyperské společnosti. Nechyběli výkřiky „Vrahové, nechali jste létat vadný stroj!" a pokusy o fyzické napadení zaměstnanců Helios Airways.

Někteří pozůstalí se pokoušeli vniknout na plochu a zabránit ve startu dalším letadlům společnosti.

Helios Airways měly jen tři stroje. V roce 1999 vznikly na Kypru jako první soukromá letecká firma, a narušily tak monopol státního dopravce Cyprus Airways.

Létaly hlavně do Británie a východní Evropy. Do Sofie, Varšavy a od března 2005 také do Prahy.

Vyšetřování ukázalo, že problém s poklesem tlaku na palubě mělo letadlo Hélios Airways už v prosinci 2004 během letu do Varšavy. Někteří cestující tehdy omdleli.

Proč stevard vydržel déle

Pátrací tým pak při rekonstrukci katastrofy ze 14. srpna zjistil, že brzy po startu všichni pasažéři ztratili vědomí a totéž se stalo i posádce. Tím posledním mužem při vědomí, který se pokoušel let zachránit, byl stevard Andrea Prodroumu.

Vydržel déle díky tomu, že si vzal čtyři kyslíkové přístroje, takže vydržel déle dýchat. Byl amatérským pilotem, ale s Boeingem 737 neměl žádné zkušenosti, obzvláště při takové situaci.

Proč tedy k poklesu tlaku, ztrátě kyslíku, a pak ztrátě vědomí všech osob na palubě došlo?

Důvodem byl spínač, kterým se reguluje tlak v kabině. Obvykle bývá ovládán automaticky, ale ráno 14. srpna byl nastaven na manuální ovládání. Piloti tak museli nastavit tlak na palubě ručně.

To neučinili a při rychlém hledání příčin problémů si tuto možnost posádka neuvědomila. Podle vyšetřovací zprávy se na uvažování kapitána a pilotů negativně podepsal rychle řídnoucí vzduch.

Letící rakev

Boeing letěl se zapnutým autopilotem dvě hodiny jako jakési letadlo duchů. Lidé na palubě už nebyli při vědomí. Někteří řečtí novináři psali o "letící rakvi."

Společnost Helios Airways v listopadu téhož roky lety do Prahy zrušila a později zkrachovala. Pozůstalí pět členů jejího vedení zažalovali za nedbalost.

Letadlo bylo prvním po třiceti letech, které havarovalo na cestě do Prahy. Po stroji jugoslávské firmy Inex Adria, který se zřítil v říjnu 1975 krátce před přistáním na pražském Suchdole.

 

Právě se děje

Další zprávy