Zkáza letu ČSA 001. Iljušin zmizel ve slovenském jezeře

Martin Novák Martin Novák
28. 7. 2011 10:50
Stroj nezvládl přistání na bratislavském letišti a zřítil se na koupaliště Zlaté písky
Foto: Radim Klekner

* V novém seriálu se Aktuálně.cz vrací k ne zcela vyjasněným či spory opředeným leteckým tragédiím * Pohled do historie dokládá, že mnoho katastrof se odehraje v letních měsících, od konce května do začátku srpna * První dílem našeho seriálu je tragický příběh letu TWA číslo 800

Praha - Poklidné ráno rekreantů a plavců na Zlatých píscích u Bratislavy přerušil 28. července 1976 po půl desáté silný hluk nad jejich hlavami.

Přesně sedm minut po půl desáté se do vod místního jezera zřítil Iljušin Il-18 B Československých aerolinií, který nezvládl přistání na nedalekém bratislavském letišti.

Stroj se ve vodě rozlomil na dvě poloviny. Přední zmizela pod hladinou hned, druhá se potápěla tři hodiny.

V místě, kde byli lidé zvyklí bavit se a odpočívat, tak skončil život šestasedmdesáti lidí.

Potopený Iljušin na Zlatých pískách.
Potopený Iljušin na Zlatých pískách. | Foto: Repro: Aktuálně.cz

V několika bodech dodnes přetrvávají spekulace. Z letu, označeného ČSA 001, se zachránili zřejmě jen tři lidé, ale některé zdroje hovoří o šesti.

Ne zcela vyjasněných je také posledních několik hodin před startem letadla. Stroj se vrátil z libyjského Tripolisu a posádka uvedla, že špatně fungovala blikající kontrolka u čtvrtého motoru, která signalizovala pilotům takzvané automatické praporování vrtulí.

Tedy jejich nastavení tak, aby listy vrtule vadily Iljušinu co nejméně v letu, pokud má motor problémy nebo se vyskytne závada.

Jak to vypadalo na místě neštěstí? Prohlédněte si na Aktuálne.sk dobové fotografie.

Hořel motor? Nejspíš ne

Závadu se v Praze nepodařilo najít a odstranit, a do Bratislavy tak mimořádně letěl specialista, aby se pokusil ji identifikovat, a pak rozhodnout o jejím opravení. Byl to ale jeho poslední let.

SERIÁL O LETECKÝCH NEŠTĚSTÍCH

U Tripolis se zřítil Airbus

 

Zde si můžete přečíst první dil seriálu:

Jeden z přeživších pasažérů mnohem později vypověděl, že letadlu začal hořet motor už krátce po startu v Praze a že posádka nedostala povolení nouzově přistát v Brně, protože tam právě přistával stroj s vietnamskou delegací.

O jeho verzi však odborníci pochybují.

Pád na Zlatých píscích je druhou největší tragédií v už uzavřené historii Československých aerolinií. Jak k ní došlo?

Stroj začal klesat velmi strmě a rychle, 22 metrů za sekundu. Druhý a třetí motor uvedl kapitán do zpětného chodu, aby výšku snižoval.

Třetí motor se takzvaně praporoval a následně vypnul. Pak se dopustil chyby mechanik, který omylem vypnul i čtvrtý motor. Příčinou chyby mohly být právě nefungující kontrolky.

Poslední známá věta byla otázkou

Iljušin tak přistával jen se dvěma funkčními motory, oba byly na levém křídle letounu. Posádka se snažila už ve výšce pouhých čtyřiceti metrů situaci marně zachránit opětovným nahozením čtvrtého motoru.

Bratislavské letiště.
Bratislavské letiště. | Foto: Letiště Bratislava

Stroj se naklonil prudce na pravou stranu, proletěl kolem řídicí věže a stále vychýlen doprava dopadl za letištěm v rekreačním areálu.

Poslední slova na záznamu z černé skříňky potvrdila osudový omyl s vypnutím čtvrtého motoru. "Ona to byla čtyřka, ano?" dotazoval se podle záznamu kapitán Svatoslav Rosa.

Někteří z rekreantů pomáhali při záchranných pracích, ale toho roku už se na Zlatých píscích nikdo nekoupal. Zůstaly po tragédii na celé zbývající léto zavřené. Bohudíky to byla poslední velká katastrofa československých letadel.

(V následujících dnech Aktuálně.cz publikuje další díly seriálu ohlédnutí za neštěstími, která z různých důvodů přepisovala historii letecké dopravy u nás i ve světě).

 

Právě se děje

před 29 minutami

Česko se ohradilo proti rozšiřování těžby v polském dolu Turów

České ministerstvo životního prostředí v pátek vydalo nesouhlasné stanovisko k rozšiřování polského hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Stanovisko vydalo ve spolupráci s Libereckým krajem a Českou geologickou službou. Ministerstvo to oznámilo v tiskové zprávě. V případě, že by se polská strana rozhodla i přesto těžbu rozšířit, Česko požaduje například finanční kompenzace případných škod nebo vznik těsnící stěny bránící odtékání podzemních vod.

"Stanovisko za Českou republiku je nesouhlasné. Doplněny jsou ale také podmínky, vytvořené ve spolupráci s geology, krajem, obcemi i odbornou veřejností, a Libereckým krajem odsouhlasené, které jsou pro nás absolutně nepřekročitelné, kdyby se Polsko rozhodlo i přes náš nesouhlas v těžbě na Turowě pokračovat," oznámil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Zdroj: ČTK
Další zprávy