reklama
 
 

Přijmout euro neznamená platit dluhy za Řeky, připomínají čeští europoslanci. Kritizují mýty o EU

14. 12. 2017 17:45
Čeští europoslanci opakovaně kritizují zkratkovité a neúplné informace o EU, které používá řada politiků v ČR v debatě o evropských otázkách. Potřebujeme zasvěcenou a dobře informovanou diskusi o přijetí eura, dodávají.

Brusel/Štrasburk - Česká republika se vstupem do EU zavázala přijmout euro. České vlády až doposud jasnou odpověď na otázku, kdy euro přijmout, odkládaly. Proti přijetí eura se vyslovuje i Andrej Babiš, kterého prezident Zeman jmenoval novým premiérem.

Proti euru brojí v Česku dlouhodobě všichni, kterým vadí myšlenka intenzivnější evropské integrace. Jak ale upozorňuje český europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer, v debatě o společné měně se často objevují mýty a nepravdivé argumenty.

"Euro není zkrachovalý projekt a nezpůsobuje chudobu. Není ani pravda, že díky české koruně jsme na tom dobře," řekl Niedermayer během debaty českých poslanců Evropského parlamentu v Bruselu.  

Česká ekonomika naopak podle Niedermayera přijetím jednotné měny vydělá. Podle europoslance přispěje ke zvýšení životní úrovně, vytváření nových pracovních míst i zvyšování mezd. Češi podle něj také budou moci lépe  porovnávat cenu zboží se státy, které už společnou měnu zavedly.

Přijetí eura podle zastánců jeho zavedení také usnadní podnikání. Jak připomněl europoslanec za ČSSD Pavel Poc, díky silné provázanosti české ekonomiky s eurozónou již v současnosti řada domácích firem v eurech obchoduje.

Kdo bude platit za Řeky?

Podle Niedermayera je Česko z nových členských zemí EU na přijetí eura nejlépe připraveno. A to nejen po technické stránce, ale také tím, že svou měnovou politiku sladilo s Evropskou centrální bankou. 

Řada českých kritiků přijetí eura se ale bojí, že zapojením do Evropského stabilizačního mechanismu (ESM) bude Praha muset zachraňovat italské banky a platit řecké dluhy.

Aktivace podpůrných záchranných programů, s jejichž pomocí se EU snaží stabilizovat situaci v zemích, které se dostaly do obtížné finanční situace, ale vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států. Pokud tedy jediný ministr financí bude proti, půjčky nebude možné poskytnout.

Poc navíc upozorňuje na možnost, že i Česko může být v budoucnu vystaveno spekulativnímu šoku, jako tomu bylo v Řecku. Pak by také potřebovalo pomoc z ESM. Čeští ekonomové upozorňují v této souvislosti na narůstající bublinu na trhu s nemovitostmi, jejichž ceny v současnosti narůstají nejrychlejším tempem v EU.

Bude referendum o euru?

V Česku se také často skloňuje otázka vypsání všeobecného referenda ohledně přijetí eura - ať už ve spojení s parlamentními, regionálními, nebo komunálními volbami, případně samostatně.

Europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná tuto myšlenku podporuje. Zdůrazňuje ale potřebu zasvěcené diskuse, do které je potřeba zapojit českou veřejnost i Poslaneckou sněmovnu.  

Konečná se bojí, kam se eurozóna po plánovaných reformách EU posune. "Neříkáme, že nikdy a za žádných podmínek, s přijetím eura ale nespěcháme," dodává.

Podle Niedermayera je složité říct, v jaké fázi přístupového procesu do eurozóny by se měli Češi k přijetí eura vyjádřit.

Konání referenda před vstupem do mechanismu směnných kurzů (ERM II) by totiž znamenalo chtít po občanech ČR odpověď, co se stane za tři a více let, což je minimální doba přípravy na přijetí evropské měny. Během vstupu do eurozóny nedává navíc konání referenda podle Luďka Niedermayera také smysl.

Limity vidí český europoslanec za TOP 09 i v časových horizontech. Nová vláda by musela začít s úvahami o přijetí eura už nyní, aby do konce svého čtyřletého volebního období stihla společnou evropskou měnu přijmout.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) považuje za referendum o euru letošní říjnové volby do Poslanecké sněmovny. Otázkou tak zůstává, zda nová vláda debatu o datu přijetí eura vůbec povede.   

Referendem nejen o euru, ale třeba i o budoucnosti EU by se mohly podle komunistické europoslankyně Kateřiny Konečné stát také volby do Evropského parlamentu, které se budou konat v roce 2019. Její kolega za ČSSD Pavel Poc dodává, že o přijetí eura nerozhoduje Brusel, ale sama ČR.

Slovensko jako vzor pro ČR

Luděk Niedermayer upozorňuje i na to, že země, které už euro přijaly, jako například Slovensko, jdou v současnosti ekonomicky nahoru. Díky větší ekonomické nebo měnové jistotě si navíc velcí investoři raději vybírají našeho východního souseda než Česko, tvrdí europoslanec za TOP 09.

Češi ale euru zatím nevěří, což ostře kontrastuje s jeho podporou u východních sousedů. Zatímco v ČR s přijetím jednotné měny nesouhlasí asi 70 procent lidí, dvě třetiny Slováků naopak evropskou měnu podporují.

Euro navíc podle europoslankyně Michaely Šojdrové na Slovensku zajišťuje nejen ekonomickou, ale také politickou a bezpečnostní stabilitu. 

Modelový příklad členské země, která euro nepřijala, ale dobrovolně se vzdala své měnové politiky, je Dánsko. Taková forma spolupráce může být pro Česko předstupněm přijetí eura v budoucnu, trvalé řešení ale nenabízí, myslí si Šojdrová.

Švédsko také dosud nezavedlo jednotnou měnu, trvalou výjimku jako Dánsko si ale nevyjednalo. Jen v roce 2003 zamítlo přijetí eura v nezávazném referendu.

Se Švédy se ale podle Luďka Niedermayera nemůžeme srovnávat, protože mají odlišnou strukturu ekonomiky než Česko.

"Daleko méně obchodují s eurozónou než my, proto je pro ně výhodnější zachovat si nezávislou měnovou politiku," uzavírá český europoslanec za TOP 09.

Speciální volební DVTV Apel: Hlubší integrace do Evropské unie má důvody ekonomické, bezpečnostní a politické, říká Pavel Sehnal. | Video: DVTV |  02:30

autor: Pavla Hosnedlová | 14. 12. 2017 17:45

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama