Lucemburk - Povinné kvóty na přijímání uprchlíků jsou platné a země Evropské unie se jimi musí řídit, rozhodl nejvyšší soud v EU.
Odmítl tak žalobu Slovenska a Maďarska proti kvótám.
V rámci kvót přijatých v roce 2015 by si země EU měly z Řecka a Itálie přerozdělit až 120 tisíc uprchlíků. Na Česko jich připadá zhruba 2600.
Povinné kvóty odmítá i česká vláda, i když se ke slovenské a maďarské žalobě nepřipojila. Bratislava a Budapešť v žalobě argumentovaly z formálního hlediska: tvrdily, že EU při přijetí kvót nedodržela náležité procesní postupy.
To ale Soudní dvůr EU, nejvyšší soud v osmadvacítce, odmítl. "Mechanismus (kvót) napomáhá Řecku a Itálii zvládat dopady migrační krize z roku 2015 a je přiměřený," rozhodl. Podle něj platné evropské právo zavedení kvót umožňuje.
Česko před dvěma lety hlasovalo spolu se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem proti přijetí kvót. Ostatní země EU ale kvóty podpořily a odpůrce přehlasovaly.
Česko zatím podle povinných kvót přijalo jen 12 běženců a od jara loňského roku úplně přestalo nabízet, že přijme další. Evropská komise proto Česku a taky Polsku a Maďarsku pohrozila soudem kvůli nerespektování platných zákonů. Pokud komise tyto země skutečně zažaluje a Soudní dvůr EU jí dá za pravdu, mohl by Česko odsoudit k vysoké jednorázové pokutě a k placení fixní částky za každý den, kdy by dál odmítalo rozhodnutí respektovat.
Platnost povinných kvót vyprší už tento měsíc. Země EU si na jejich základě zatím rozdělily jen něco přes 20 tisíc uprchlíků místo plánovaných 120 tisíc. Důvodem je to, že po výrazném snížení migrace do Řecka přes Turecko v Evropě není dostatečný počet lidí, kteří by podmínky pro přerozdělení splňovali.
V rámci kvót se mají mezi státy unie rozdělit jen skuteční uprchlíci, kteří prchají před válkou a jiným typem nebezpečí a mají tedy nárok na udělení azylu. Jde hlavně o Syřany a Iráčany.
Země EU teď mezi sebou vyjednávají o návrhu na vznik stálých povinných kvót. Státy unie by si na jejich základě měly přerozdělovat běžence vždy, když by některou z členských zemí zasáhla mimořádně silná uprchlická vlna, jako se to v letech 2015 a 2016 stalo Řecku.
Ohledně návrhu se zatím země EU nedohodly. Česko ho odmítá.
Raději se vzdát dotací, míní Zeman
Prezident Miloš Zeman míní, že se Česko nesmí hrbit před Evropskou unií. Kdyby bylo nejhůř, je lepší se vzdát evropských dotací, než se podrobit migračním kvótám.
Prezident tak reagoval ve středu na náměstí v Novém Jičíně.
"Evropská unie pod výhrůžkou, že nám zastaví dotace, nás bude nutit, abychom na naše území přijali v první fázi několik tisíc muslimských migrantů," uvedl Zeman. Doplnil, že kultura islámských migrantů je velmi odlišná od evropské. Vláda už podle něj uvolnila 600 milionů korun na umístění těchto imigrantů.
"Myslím si, že se nesmíme hrbit, že bychom si neměli nechat vyhrožovat. A teď řeknu něco, co se někomu nebude líbit, že kdyby bylo nejhůř, je vždycky lépe vzdát se evropských dotací, než sem pustit migranty," řekl prezident.
Slovensko a Maďarsko reagují
Slovensko středeční verdikt evropského soudu respektuje, svůj postoj ale nemění. Uvedl to slovenský premiér Robert Fico.
"Náš postoj ke kvótám se nemění. Nadále budeme aktivně pracovat na tom, aby solidarita byla projevena jiným způsobem než nuceným přijímáním migrantů z jiných zemí," řekl novinářům.
Jeho slova potvrdil i ministr zahraničí Miroslav Lajčák. O dalším postupu se podle něj rozhodne ve vládě.
"Náš postoj ke kvótám je politický postoj. Platnost směrnice o relokacích končí v závěru tohoto měsíce a k dnešnímu dni bylo relokovaných 17 procent z toho počtu lidí. To dává odpověď na otázku, zda kvóty fungují nebo nefungují," řekl Lajčák.
Na základě povinných kvót mělo Slovensko v první fázi převzít 802 migrantů z Itálie a Řecka a následně v případě potřeby dalších 656 uprchlíků.
Maďarsko reagovalo ostřeji. Bude i nadále všemi právními prostředky usilovat o to, aby nakonec samo rozhodovalo, komu dovolí žít v zemi. Uvedl to šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó. Rozhodnutí soudu je podle maďarského ministra nezodpovědné a ostudné.
