Manáma - Bahrajnská královská rodina zcela změnila přístup a rozhodla se jednat s demonstranty.
Korunní princ šajch Salmán bin Hamad al-Chalífa v sobotu odvolal z Perlového náměstí, na kterém policie ve čtvrtek brutálně zasáhla proti protestujícím, všechny bezpečnostní složky i těžkou vojenskou techniku.
Tentýž den se demonstranti začali na toto centrální náměstí v bahrajnském hlavním městě Manámě vracet, postavili stany a zřídili tam provizorní ošetřovnu pro případ nutnosti.
Korunní princ, který je zástupcem vrchního velitele ozbrojených sil, mezitím řekl televizní stanici CNN, že demonstranti budou již mít „absolutně" povoleno zůstat na Perlovém náměstí.
Dále uvedl, že ho bahrajnský monarcha pověřil vedením rozhovorů s opozicí a „nastolením důvěry" mezi všemi zúčastněnými stranami.
Opozice chce konstituční monarchii
Očekává se, že opozice dnes sdělí korunnímu princi oficiálně své požadavky, o kterých chce jednat. Hlavní opoziční blok Vifák však již zopakoval, že si přeje vytvoření konstituční monarchie a volenou vládu.
Začalo to v Tunisku
- Vlna protivládních protestů zasáhla za dva měsíce 16 arabských zemí, ve kterých zahynulo podle odhadů přes 730 lidí (nejvíce, 365, v Egyptě). Protesty začaly v Tunisku loni 17. prosince, kde se kvůli špatným životním podmínkám upálil šestadvacetiletý mladík Muhammad Buazízí. Kromě arabských zemí se demonstrovalo například i v Íránu, kde při tvrdém zákroku policie zahynuli 14. února dva lidé.
- Demonstranti zejména z řad studentů, státních zaměstnanců a mládeže protestovali či protestují především proti špatným životním podmínkám, vysoké nezaměstnanosti, korupci politiků, omezování lidských práv či za informační svobodu.
- Dosud vlna protestů smetla dva prezidenty (v Tunisku a Egyptě), v Jordánsku byla jmenována nová vláda a jemenský prezident oznámil, že již nebude v dalších volbách kandidovat.
Demonstranti také žádají propuštění politických vězňů, vyšetření brutálního postupu bezpečnostních složek, který si celkově vyžádal šest mrtvých a stovky zraněných, a potrestání viníků.
Chtějí také vědět, co se stalo s deseti lidmi, kteří jsou od střetů s policií pohřešováni. Korunní princ Salmán se již za smrt lidí, kteří zahynuli při zásahu policie nebo byli během něj zraněni, omluvil na stanici CNN.
Varoval však před sektářským násilím. „Nechceme, aby se tu začala odehrávat válka sektářských milicí jako v Severním Irsku," prohlásil.
V Bahrajnu mají většinu šíité, ale vládne jim sunnitská menšina. Princi již naznačil, že nepokoje vyvolala nedostatečná odpověď na požadavky šíitů.
Kaddáfí jednat nehodlá, v Maroku klidná demonstrace
Zcela opačný postup zatím volí libyjský vůdce Muammar Kaddáfí. Jeho vojáci nasadili v Benghází v noci ze soboty na dnešek proti demonstrantům těžké zbraně - minomety a těžké kulomety - a zabily nejméně dvacet osob.
Celkový počet obětí tak za poslední čtyři dny nepokojů stoupl podle organizace Human Rights Watch sídlíci v New Yorku na 173. Jejich skutečný počet může být však ještě vyšší. Nejmenovaný libyjský lékař řekl agentuře AP, že viděl nejméně dvě stě mrtvých.
Libye nevydala žádné oficiální vyjádření ohledně počtu obětí, ani jakýkoli komentář situace v zemi.
Podle pozorovatelů však Kaddáfímu nehrozí svržení, protože nepokoje se omezují především na východolibyjské město Benghází a jeho okolí, kde měl tento vůdce vždy malou podporu.
Dnes se poprvé konaly také demonstrace v Maroku, zatím jsou však klidné. V hlavním městě Rabatu a také v Casablance se shromáždilo několik tisíc lidí, kteří žádali omezení moci krále, reformy politického systému země a boj proti korupci.
