Fukušima (Japonsko) - Pět týdnů po ničivém zemětřesení a vlně tsunami žije Japonsko ve strachu. Ve strachu z radioaktivity.
Lidé se bojí všeho, co jakkoliv souvisí s prefekturou Fukušima. Jídla, vody i obyvatel tamních měst a vesnic.
Kvůli obavám z radioaktivní "nákazy" žádají evakuační centra po tamních vesničanech potvrzení, že nejsou ozáření. Jedna fukušimská nemocnice dokonce odmítla přijmout osmiletou holčičku z Minamisomy, protože doklad o "nezávadnosti" neměla u sebe.
Radioaktivní látky, které unikly - a stále unikají - z havarované jaderné elektrárny Fukušima, ale nejsou noční můrou jen pro Japonce.
Rusko oznámilo, že v přístavu ve Vladivostoku zabavilo 49 ojetých aut, které z Japonska dovezla nákladní loď. Experti u nich naměřili šestkrát vyšší úroveň radiace, než jaká je obvyklá.
Svět má však hrůzu hlavně z kontaminovaných potravin. Poté, co Tokio zařadilo fukušimskou jadernou havárii naroveň 25 let starému výbuchu v Černobylu, zpřísnily některé země omezení pro dovoz potravin z postižených japonských prefektur.
Vzorky z Japonska se analyzují i v České republice. A k mání už jsou první výsledky.
Čaj s cesiem v Česku
Korejci z jihu Korejského poloostrova import jídla ze 13 regionů Japonska úplně zakázali. Zboží ze šesti japonských prefektur, které dorazí do přístavů v USA, mohou kontroloři okamžitě zabavit.
Číňané zase bojkotují ryby ulovené u severočínského pobřeží. Počet lidí, co je odmítá jíst, stoupl poté, co Japonci přiznali, že z Fukušimy do moře vypouštějí radioaktivní vodu.
Evropská unie zatím obavy z radioaktivních potravin tlumí. Podle zprávy sestavené v Bruselu, z níž citoval server Spiegel Online, je zboží z Japonska bezpečné.
Mezi vzorky odebranými v březnu a dubnu byly jen dva druhy potravin s nepatrně vyšší úrovní radioaktivních látek: japonské bambusové výhonky a z Japonska dovezený čaj. Výhonky objevili experti v Německu, čaj v Česku a na Slovensku.
Kontaminace? Ano, ale nízká
Vzorek japonského čaje, dovezeného po 11. březnu do České republiky, obsahoval 1,12 becquerelů (Bq) radioaktivního cesia 137 (C137) na kilogram, nahlásili do Bruselu kontroloři z Česka.
Slováci naměřili v čaji 1,22 becquerelů látky C137, tedy o malinko víc než Češi. Bambusové výhonky, kontrolované v Německu, obsahovaly 2 becquerely radioaktivního jódu 131 na kilogram.
Ani v jednom případě ale nebyly překročeny zákonem stanovené limity. Ty jsou výrazně vyšší.
Co se cesia 137 týče, v kategorii "ostatní potraviny" je podle Spiegelu povoleno 1250 becquerelů a u takzvaných "potravin menšího významu" dokonce 12 500 becquerelů na kilogram.
Zpráva Evropské komise o japonských potravinách v Evropě je z 8. dubna. Experti z členských zemí EU jí dodali výsledky celkem čtyřiceti testů provedených poté, co Japonskem otřáslo zemětřesení o síle devíti stupňů Richterovy škály.
Radioaktivní "houba dlouhověkosti"
Zatímco Evropa spotřebitele uklidňuje, seznam zakázaných potravin v Japonsku se rozšířil o další položku: radioaktivní houby. Konkrétně o houby shitaake (česky houževnatec jedlý), kterým se v kulinářských kruzích přezdívá - byť to v souvislosti s Fukušimou zní dost nepatřičně - "houba dlouhověkosti".
Shiitake je hned po žampionech nejčastěji pěstovanou houbou používanou v kuchyni, v objemu produkce a spotřeby ve světě zaujímá druhé místo.
Na houbách z okolí jaderného vraku Fukušima si ale zřejmě dlouho nikdo nepochutná. V těch, co před několika dny našli severovýchodně od Iwaki, byla podle japonského ministerstva zdravotnictví 1,55krát vyšší koncentrace radioaktivního jódu 131, než je povoleno.
Radioaktivního cesia v nich bylo 1,78krát víc, než udává norma.
Tokio následně zakázalo dodávat na trh houževnatce z 16 postižených vesnic a měst.
PR-kampaň pro zemědělce
Shiitake doplnily seznam, na němž se od kolapsu jaderné elektrárny Fukušima už objevilo třeba mléko, řepka nebo špenát.
Kojenci by podle úřadů neměli pít ani vodu z vodovodu v dvanáctimiliónovém Tokiu.
Podle Greenpeace je v okolí fukušimské jaderné elektrárny dokonce ozářena veškerá zelenina i ovoce.
Japonská vláda se přesto snaží šířit optimismus. Minulý týden uspořádala neobvyklou reklamní akci, která měla potraviny z provincie Fukušima v očích japonských spotřebitelů rehabilitovat.
Vládní mluvčí Jukio Edano se během ní před objektivy kamer a fotoaparátů s chutí pustil do rajčete a jahod z města Iwaki.
Dvoudenní PR-kampaň měla pomoci asi 80 tisícům japonských zemědělců, kteří v radioaktivitou nejvíce zasažené oblasti žijí. Před havárií ve Fukušimě byla vyhlášeným centrem pěstitelů obilí. A čtvrtým nejdůležitějším dodavatelem rýže v Japonsku.
