Kongres USA schválil 636 miliard dolarů na vojenské výdaje

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
19. 12. 2009 15:48
Částka se netýká rozšíření mise v Afghánistánu, o té se rozhodne zvlášť
Foto: Aktuálně.cz

Washington - Kongres Spojených států schválil 636 miliard dolarů (asi 10,17 bilionu korun) na vojenské výdaje země do září 2010. Z toho je vyčleněno 128 miliard na války v Iráku a v Afghánistánu. Podle agentury Reuters ale nebude tato částka stačit na krytí ohlášeného zvýšení počtu amerických vojáků v Afghánistánu o dalších 30.000. Podle AFP bude Kongres musit o financování tohoto kroku rozhodnout zvlášť.

Návrh byl v Senátu schválen poměrem hlasů 88:10. Podobně výrazným poměrem - 395 ku 34 - ho už středu schválila Sněmovna reprezentantů. Návrh byl nyní poslán k podpisu prezidentu Baracku Obamovi.

Reuters označil výsledek za částečné vítězství pro Obamu a ministra obrany Roberta Gatese, kteří se vyslovovali pro zrušení některých vojenských programů, jež považovali za nepotřebné.

AFP poznamenává, že návrh potvrzuje zákaz mučení osob zadržovaných pod americkou kontrolou a nepředpokládá žádné fondy pro uzavření věznice předpokládaných teroristů na americké základně Guantánamo na Kubě.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Po sto dnech od puče jsou Barmánci znovu v ulicích. Stovky už při demonstracích přišly o život

Po 100 dnech od puče, který sesadil civilní vládu, tisíce Barmánců znovu vyšly do ulic demonstrovat proti vojenské juntě. V několika barmských městech se uskutečnily demonstrace, blesková shromáždění či protestní jízdy, uvedla agentura Reuters. Vojenská junta v posledních třech měsících proti demonstracím nasadila bezpečnostní složky. Při represích zemřely stovky lidí.

Armáda se chopila moci 1. února a znemožnila první zasedání parlamentu zvoleného v podzimních volbách. Ty podle vojáků doprovázely rozsáhlé nesrovnalosti, což ale volební komise odmítla. Armáda zatkla představitele civilní vlády, a to včetně vůdkyně a nositelky Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij. Politička čelí šesti obviněním a hrozí jí až 14 let vězení.

Po státním převratu vypukly Barmě protesty, při kterých lidé odmítali návrat vojáků k moci. Armáda vládla zemi několik desetiletí a umožnila vznik civilní vlády teprve v roce 2015. Proti demonstracím a stávkám násilně zasáhly bezpečnostní síly. Podle Asociace na pomoc politickým vězňům (AAPP) při represi zemřelo 781 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy