Kampala - V zemi s jednou z nejvyšších porodností na světě je pro ženy zplození dítěte hlavním životním cílem. Betty Apiová ale žije neobyčejný život. Nemá děti. Ne z vlastní vůle, potomka mít nemůže.
„Lidé vás nikdy nebudou respektovat. Nikdo si vás necení. Urážejí vás: 'Ty sterilní ženská! Jsi k ničemu!' Je to příšerné. Když nejste silná, nevydržíte to," říká.
O tom, jakým životním neštěstím je ve východoafrické Ugandě neplodnost a jakou naději pro tyto africké ženy přináší moderní medicína, napsal ve svém článku americký deník The Washington Post.
To štěstí, když žena "plodí"
Obývací pokoj Betty Apiové na předměstí ugandské metropole Kampaly je vyzdoben fotografiemi usmívajícího se manžela. Ten si před časem našel druhou ženu, která, jak tu lidé říkají, „plodí".
Někteří sousedi jsou přesvědčeni, že je Betty Apiová prokletá. Své vlastní děti k ní nepouštějí. Už se naučila nevšímat si toho. Aspoň že se občas může starat o své synovce a neteře.
Betty však nyní moderní medicína přinesla naději: stále vyšší počet neplodných Afričanek ze střední třídy začíná pátrat a docházet na kliniky léčící neplodnost.
V posledních letech byly v ugandském hlavním městě Kampale otevřeny dvě taková zařízení. A stále nové a nové kliniky rostou i v dalších městech po celé Africe, píše The Washington Post.
Tato zařízení nabízejí zájemkyním alternativu ke stále široce rozšířeným tradičním léčitelům. Ti dávají neplodným třeba takovouto radu: „Abyste otěhotněla, musíte nahá běhat celou noc kolem mrtvého ptáka".
Díky doktorům se Afričanky dovídají řadu novinek - například to, že v mnoha případech za neplodnost může muž.
„Počet klientů je den ode dne vyšší. Některé ženy nás žádají, zda by mohly přijít v noci. Mnohé do telefonu mluví šeptem. Někdy nechtějí říct své jméno. Přijdou a říkají, že je manžel opustí, jestli nebudou mít dítě," cituje americký deník Annie Akatabaaziovou, pracovnici na jedné z klinik. Ženy většinou přicházejí bez vědomí manžela.
V mnoha částech Afriky je neplodnost tak zásadní stigma, že kvůli tomu ženy - případně i muži - páchají sebevraždy. V určitých venkovských oblastech třeba ostatky žen, které neměly žádné děti, vynášejí v rakvi zadními dveřmi kostela. I dnes jsou někde neplodné ženy považovány za čarodějnice a jsou donuceny žít v izolaci.
Hluboce zakořeněná tradice rozvětvených rodin ve většině částí Afriky souvisí mimo jiné s ekonomickým zajištěním do budoucna. Děti rodičům zajišťují pohodlné stáří.
Ženy v Ugandě, kde je legální polygamie, mají v průměru 7 dětí.
Příběh Betty Apiové
Když se Betty Apiová v osmdesátých letech minulého století vdávala, i ona toužila po mnoha zdravých dětech.
Po nějaké době bezdětného manželského života se šla poradit ke gynekologovi. Vyšlo najevo, že neplodná je kvůli svému potratu před mnoha lety, kdy ještě jako náctiletá a svobodná nechtěla porodit, protože těhotenství v jejím věku bylo v rodné vesnici tabu.
Potrat proběhl potají, protože zákrok v Ugandě není legální. Zákrok nekvalifikovaného lékaře se sice povedl, ale zanechal trvalé následky: neplodnost.
Žena oznámila manželovi, že nemůže mít dítě a ten si našel druhou ženu, která mu porodila dva potomky. Když jim Betty Apiová odmítla přispívat na školné, manželovi příbuzní ji označili za žárlivou. Druhá manželka svým dětem nakonec zakázala se s Betty Apiovou stýkat. Prý „má temné srdce".
Manžel dochází ke své první ženě několikrát týdně, občas však třeba jen jednou za měsíc.
„Někdy mě napadne, že se nechám rozvést a raději zůstanu sama," říká Betty Apiová. „Šla jsem s tím za svou matkou. Řekla, že by rozvod byl pro rodinu velikou ostudou a mám v manželství zůstat," vysvětluje.
Adopce jsou v Africe vzácné, ačkoliv řada lidí vychovává potomky svých zemřelých příbuzných.
Betty Apiová občas navštěvuje centrum v Kampale, které sdružuje neplodné ženy a snaží se jim pomáhat. Tam jí doporučili kliniku na léčbu neplodnosti. A žena teď doufá v zázrak, který by jí mohla přinést moderní doba.
| Přečtěte si více o východoafrické Ugandě: Sever Ugandy trpí dvacet let bez zájmu světa |
