Berlín - Zvyšování hladiny moří, sucho, neúroda, nedostatek pitné vody, záplavy či války. To jsou podle německých vědců důsledky globálního oteplování.
Ozbrojené konflikty v posledních letech bují na Blízkém východě, v Africe nebo v Asii. Aby toho nebylo málo, na tyto regiony také nejvíce dopadají klimatické změny, které s sebou přinášejí sucho, horko a nehostinné podmínky.
Experti tvrdí, že mezi těmito fenomény existuje přímá spojitost. Lidé o zdroje, půdu či živobytí bojují od nepaměti.
Němečtí vědci se nicméně rozhodli prozkoumat statistické údaje z let 1980 až 2010 a analyzovali způsob propuknutí bojů v jednotlivých konfliktech po celém světě. Zjistili, že ve 23 procentech případů byl příčinou nějaký druh přírodní katastrofy. Následky globálního oteplování proto podle nich zvyšují riziko vypuknutí konfliktu.
"Klimatické katastrofy přímo nespouštějí konflikty, ale můžou zvýšit riziko vypuknutí sporu, který má kořeny ve specifických okolnostech. Ačkoliv se to může zdát velmi intuitivní, můžeme to nyní dokázat vědecky podloženým způsobem," nechal se slyšet Carl Schleussner z Postdamského institutu pro výzkum změn klimatu.
Nabízí se proto otázka, zda může být válka jedním z dalších následků globálního oteplování. Vyhlídky v takovém případě pro lidstvo nevypadají vůbec přívětivě.
Environmentalisté varují, že když budou teploty celosvětově stále stoupat, do sta let se velká část planety stane zcela neobyvatelnou. To by pro mnoho lidí znamenalo nutnost přesunout se na jiné místo. Migrační vlna nebývalých rozměrů by představovala výrazné zvýšení rizika vypuknutí konfliktů.
Když etnické skupiny bojují o přežití
"Kombinace klimatických změn a etnického napětí představuje explozivní směs," cituje britský The Guardian dalšího z autorů studie Johna Schellnhubera.
Právě na etnicky rozdělené země se autoři studie zaměřili. K jejich překvapení mají zrovna na ně změny klimatu největší vliv.
Podle Schellnhubera by to mohlo být tím, že dopad přírodní katastrofy postihne jednu skupinu obyvatelstva více než jinou, a to kvůli její geografické poloze nebo úrovni chudoby. "Lidé pak okamžitě začínají svalovat vinu a hledat obětního beránka," vysvětluje.
Autoři proto společně varují před další destabilizací nejvíce ohrožených regionů, jakými jsou severní Afrika a Blízký východ, odkud posledních několik let migrují lidé do Evropy. Etnicky rozmanité regiony, které jsou zároveň nejvíce zranitelné dopady globálního oteplování, jsou podle nich nejvíce náchylné k možnému vypuknutí násilí.
The Guardian v této souvislosti připomíná ještě jednu studii, kterou v roce 2011 vydal profesor Kalifornské univerzity Solomon Hsiang. Ta dokazovala, že od roku 1950 do roku 2004 mělo celých 20 procent občanských válek co do činění s klimatickými změnami.
Není to jen hrozba dalších válek způsobených globálním oteplováním. Autoři studie jsou ve svých závěrech naopak velmi optimističtí. Ukazují nesmírnou výhodu, kterou naopak lidstvu přinesou dohody o snižování emisí a zpomalení růstu teplot, a tou je posílení míru.
