Brusel – Lídři evropské osmadvacítky se v sobotu sejdou na summitu v Bruselu. Kromě Ukrajiny a Ruska budou znovu řešit obsazení nejvyšších postů v Evropské unii.
Očekává se, že z dlouhých jednání vzejde nový šéf unijní diplomacie. Kdo na tomto postu nahradí Britku Catherine Ashtonovou, zatím není jasné.
Jisté ale je, že budoucí eurokomisař pro vnější vztahy (neoficiální ministr zahraničí EU) bude muset řešit velmi ožehavé téma – bude koordinovat evropský postoj vůči ruskému počínání na Ukrajině.
Kdo jednu z nejvýznamnějších funkcí v hierarchii Evropské unie obsadí? Ve hře je hned několik kandidátů.
Radoslav Sikorski
Současného polského ministra zahraničí podporují státy východní a střední Evropy, které s ním sdílejí tvrdý postoj vůči Rusku. Sikorski je považovaný za těžkou váhu a politickou "superstar" s vyhraněným názorem.
To mu ale spíš může uškodit. "Velké členské státy mají dojem, že když se stane vysokým představitelem pro zahraniční politiku výrazná osobnost, budou mít větší problém ho kontrolovat," upozorňuje Radko Hokovský z think tanku Evropské hodnoty.
Nezpochybnitelné zkušenosti a vyjednávací schopnosti tohoto absolventa Oxfordské univerzity budou paradoxně možná na škodu. Analytici se shodují, že post šéfa unijní diplomacie nezíská.
"Členské státy nebudou chtít na tu pozici nominovat tak charismatického člověka, který navíc má jasné představy, jak by evropská diplomacie měla vypadat," myslí si Vít Dostál, expert na Evropskou unii z Asociace pro mezinárodní otázky.
"Sikorski je tvrdý proti Rusku a to se nikomu na summitu hodit nebude," dodává.
Federica Mogheriniová
Opakem polského kandidáta je nynější šéfka italské diplomacie Federica Mogheriniová. K Rusku je daleko smířlivější. Na svou první zahraniční cestu ve funkci odcestovala právě za Vladimirem Putinem.
Kritici jí vyčítají také chybějící zkušenosti, je jí teprve jednačtyřicet let.
Italskou sociální demokratku podporuje francouzský prezident François Hollande a její premiér Mateo Renzi jí už dlouhodobě vyjednává podporu.
K získání postu by jí mohlo pomoci, pokud by nesouhlasným členským státům poskytla garance, že svůj postoj vůči Moskvě pozmění.
Mogheriniová patří k největším favoritům. "Podle našich zdrojů z Bruselu se už všichni smiřují s tím, že s největší pravděpodobností post získá," říká Radko Hokovský.
S tím ale nesouhlasí Vít Dostál. Podle něj je její vztah ke Kremlu až příliš problematický na to, aby byla zvolena. Kandidaturu Italky mohou navíc blokovat státy střední a východní Evropy.
Kristalina Georgievová
Ve hře ale není jen Sikorski a Mogheriniová. Podobně jako před pěti lety, kdy funkci obsadila málo známá Catherine Ashtonová, by unijní představitelé mohli vsadit na kompromisního kandidáta.
Může jím být například nynější bulharská eurokomisařka pro rozvojovou spolupráci Kristalina Georgievová. Její práce je výborně hodnocená a dříve úspěšně působila ve Světové bance.
"Má nejlepší předpoklady. Je žena, v Komisi už působila a zná bruselské prostředí. Navíc pochází z nových členských států. Právě ona je tím pádem vhodným kandidátem. Má velkou šanci," vysvětluje Vít Dostál.
Uškodit jí však může současná politická situace v Bulharsku. Na začátku července padla vláda a zemi k předčasným volbám vede přechodný kabinet.
Dostál také upozorňuje, že podporu si Georgievová, která má v Bruselu množství kontaktů, mohla vyjednat i bez výraznější podpory domovské země.
Miroslav Lajčák
Do boje o nejvyšší bruselské funkce by mohl zasáhnout i Slovák. Současný ministr zahraničí Miroslav Lajčák byl slovenským ambasadorem v balkánských zemích. Jako kariérní diplomat by byl pro post dostatečně kompetentní.
"Lídři členských států mohou vytvořit zajímavý kompromis. Pro mě je černým koněm právě Lajčák," upozorňuje Dostál.
S tím ale Hokovský nesouhlasí. "Slyšel jsem o této možnosti. Nemyslím si ale, že se o něm reálně diskutuje. Tu informaci možná vypustil i sám Lajčák," uzavírá.
