Východ nechce Italku v čele eurodiplomacie. Je prý proruská

Martin Novák Martin Novák
16. 7. 2014 11:45
Federica Mogheriniová má velké šance stát se komisařkou pro vnější vztahy EU. Naráží však na tuhý odpor některých zemí. Hlavně těch východoevropských.
Federica Mogheriniová s Vladimirem Putinem v Kremlu.
Federica Mogheriniová s Vladimirem Putinem v Kremlu. | Foto: Reuters

Brusel – Evropa se dnes opět dělí na východ a západ. Lídři Evropské unie jednají o novém eurokomisaři pro vnější vztahy neboli ministru zahraničí EU.

Nástupkyní Britky Catherine Ashtonové v nové Evropské komisi má být šéfka italské diplomacie Federica Mogheriniová. Navrhli ji evropští socialisté, kromě italského premiéra Mattea Renziho má jednačtyřicetiletá Italka velkou podporu ve francouzském prezidentovi Francoisi Hollandovi.

Proti jsou Polsko, pobaltské státy a podle informací agentury Reuters celkem asi deset až jedenáct členských zemí EU ze střední a východní Evropy.

Důvodem je Rusko. Mogheriniová je příliš proruská podle těch, kteří si přejí ostřejší postoj Evropské unie vůči Rusku za jeho politiku na Ukrajině.

Řím v posledních týdnech vystupuje proti přijetí dalších sankcí vůči Rusku a již delší dobu také lobbuje za stavbu plynovodu South Stream, který obchází Ukrajinu a pro Moskvu je prioritou. Italská společnost Eni patří mezi podílníky na tomto projektu.

Jako první "natvrdo" zveřejnila své výhrady vůči Mogheriniové litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Pověstná tím, že často říká, co si myslí, bez ohledu na diplomatický jemnocit.

"Člověk, který bude unijním ministrem zahraničí, musí být alespoň neutrální při rozhodování o věcech, na které existují v Unii různé názory. Nemůže zastávat velmi úzce zaměřenou, řekněme kontroverzní pozici, obzvláště v případě Ukrajiny," řekla prezidentka novinářům.

Polská diplomacie rovněž vyjádřila k italské političce výhrady. Česká republika zatím žádné stanovisko nevydala. Prahu více zaměstnává debata o nominaci vlastního eurokomisaře, na níž se vládní koalice nemůže shodnout.

Nově zvolený předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker řekl, že chce ve funkci šéfa unijní diplomacie někoho "zkušeného a silného". Zdali je Mogheriniová silná, či nikoliv, je otázkou názoru, podmínku zkušenosti ale příliš nesplňuje.

Ministryní zahraničí je teprve od letošního února. Předtím pracovala několik let na italském ministerstvu zahraničí jako specialistka na Blízký východ. Věnovala se hlavně Iráku a Afghánistánu.

Mezi kritiky její kandidatury patří například známý a vlivný komentátor časopisu Economist Edward Lucas, expert na Rusko. Podle něj Mogheriniové chybějí právě zkušenosti s východní Evropou, kterých je nyní třeba.

"Potřebujeme silnou osobnost, uvědomující si nebezpečí, které Rusko představuje. Itálie má odlišný pohled na evropskou bezpečnost a nerozumí moc tomu, proč se zabývat Ruskem. Existují velmi těsné vztahy mezi Silviem Berlusconim a Vladimirem Putinem. Ty pokračují v jiné podobě i za současné italské vlády," řekl Lucas italským novinářům.

Itálie je druhým největším obchodním partnerem Ruska v Evropské unii. Hned po Německu. V roce 2013 představoval vzájemný obchod obou zemí třicet miliard eur, UniCredit Bank je druhou největší zahraniční bankou v Rusku.

Zástupci italského byznysu a průmyslu se stavějí proti dalšímu zostřování sankcí vůči Rusku v obavách z dopadu na italskou ekonomiku.

Řím kandidaturu Mogheriniové brání. Italská politika v rusko-ukrajinské krizi se prý výrazně neliší od francouzské nebo německé, tvrdí náměstek italského ministra pro evropské záležitosti Sandro Gozi.

Podle nejmenovaného italského diplomata je Řím připraven odpor Východu zlomit poukazem na to, že Juncker byl zvolen předsedou Evropské komise většinou europoslanců, a když to bude nutné, může většina rozhodnout i o šéfce evropské diplomacie.

Přestože Evropský parlament hlasoval dosud vždy o Evropské komisi jako celku, nikoliv o jednotlivých komisařích.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Litevský prezident dal milost dvojici ruských špionů

Litevský prezident Gitanas Nauséda dal milost dvojici ruských občanů, kteří byli v Litvě předloni odsouzeni za špionáž. Podle agentury AFP informoval prezidentský úřad. Nauséda tak otevřel cestu k možné výměně špionů s Moskvou.

Litevská média s odvoláním na nejmenované zdroje informovala, že Rusové Nikolaj Filipčenko a Sergej Mojsejenko by mohli být vyměněni za Aristidise Tamošaitise a Jevgenije Mataitise.

Filipčenko si v litevském vězení odpykává desetiletý trest za pokusy zverbovat pracovníky litevské rozvědky k instalování odposlechu v rezidenci bývalé prezidentky Dalie Grybauskaitéové a Mojsejenko trest v délce deseti a půl roku za to, že dodával Rusku informace o činnosti litevské armády.

před 1 hodinou

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd

Kvůli silnému větru nejezdí od rána kabinová lanovka na Ještěd v Liberci. Vítr na horní stanici dosahuje 90 kilometrů v hodině, přípustných je přitom 58 km/h, pak už je provoz nebezpečný. Podle prognóz počasí zřejmě nebude možné kvůli větru jezdit po celý den, řekl přednosta lanovky Vladimír Štěpán.

Kabinová lanovka na Ještěd je oblíbenou turistickou atrakcí, v provozu je přes 85 let. V minulosti stávala kvůli větru zhruba dvakrát až třikrát za rok. V posledních letech ale větrných dnů přibývá.

Silný vítr fouká v pátek také v Jizerských horách a Krkonoších, další problémy ale hlášeny nejsou. Meteorologové vydali na dnešek výstrahu, vítr může na horách dosáhnout v nárazech 70 až 90 kilometrů v hodině.

Další zprávy