O pokud na tom má z americké strany někdo osobní zásluhu, je to John Kerry, zvláštní zmocněnec amerického prezidenta Joea Bidena pro klimatickou změnu. Několik uplynulých týdnů Kerry strávil schůzkami se zahraničními lídry a svoji globální ekologickou diplomacii završil o víkendu v čínské Šanghaji.
Výsledkem je prohlášení, ve kterém Čína podle Kerryho vůbec poprvé označila klimatickou změnu za krizi. "Čína a Spojené státy posílí spolupráci a budou pracovat společně s ostatními zeměmi v reakci na klimatickou krizi," stojí v memorandu čínského ministerstva pro ekologii a životní prostředí.
"Čínská strana uvedla, že téma klimatu musí být řešeno naléhavě, že je potřeba jej pozvednout. Jde o silná slova," uvedl Kerry. Jeho jednání v Číně těsně předcházelo virtuálnímu klimatickému summitu, který na 22. a 23. dubna svolal americký prezident Joe Biden.
Dvoudenního summitu, který symbolicky začne na Den Země, by se mělo zúčastnit na čtyřicet státníků, včetně čínského prezidenta Si Ťin-pchinga. Ten to sice ještě formálně nepotvrdil, ale po Kerryho jednání v Šanghaji je podle amerických médií velmi pravděpodobné, že Biden s ním může počítat.
Návrat na místo činu
John Kerry se ve své současné roli zvláštního zmocněnce amerického prezidenta pro klimatickou agendu svým způsobem "vrátil na místo činu". Jako ministr zahraničí v tehdejší administrativě demokratického prezidenta Baracka Obamy hrál Kerry důležitou roli v přípravě a úspěšném výsledku Pařížské klimatické dohody z konce roku 2015.
A byl to Kerry, kdo klimatickou dohodu v dubnu 2016 na půdě OSN podepsal za USA. Když ho loni na podzim Biden po svém vítězství v prezidentských volbách vybral jako zvláštního zmocněnce pro klima, připomněl Kerry ve vzkazu na Twitteru právě tento okamžik.
"Práce, kterou jsme započali pařížskou dohodou, není ani zdaleka hotova. Vracím se do vlády, aby se Amerika znovu postavila největší výzvě pro tuto generaci i pro ty, co přijdou," napsal Kerry k fotografii, kdy pařížskou dohodu podepisoval za přítomnosti své vnučky.
The work we began with the Paris Agreement is far from done. I'm returning to government to get America back on track to address the biggest challenge of this generation and those that will follow. The climate crisis demands nothing less than all hands on deck. pic.twitter.com/xxfakodQ6d
— John Kerry (@JohnKerry) November 23, 2020
Jako Bidenův mezinárodní zmocněnec pro klima se Kerry k této agendě nyní vrátil ve složitější době, než když ji na konci Obamovy administrativy opustil. Obamův nástupce v Bílém domě, republikán Donald Trump pařížskou dohodu vypověděl. Což je nyní nejen ohledně klimatu, ale obecně ve věci americké zahraniční politiky zdrojem nejistoty ve světě, zda v budoucnu nemůže na straně USA opět dojít k obdobnému zásadnímu názorovému obratu.
"Důvěryhodnost Spojených států ohledně přístupu ke klimatické změně se v uplynulých čtyřech let zhroutila," varoval před nedávnem dlouholetý vysoce postavený americký diplomat Nicholas Burns. Konkrétně v jednání s Pekingem je pro Kerryho velkým problémem citelné zhoršení americko-čínských vztahů, které začalo za Donalda Trumpa a pokračuje i za Joea Bidena.
Před svým jednáním v Šanghaji Kerry avizoval, že by si přál, aby se podařilo klimatickou agendu oddělit od řady dalších, vesměs sporných a někdy i vyloženě protichůdných složitých otázek. "Na této věci chceme pracovat s Čínou, i když mezi námi budou jiné rozdíly. Nemůžeme být zajatci těchto odlišných pohledů," uvedl Kerry.
Čínský stranický deník Global Times, který často tlumočí postoje režimu, ovšem těsně před jeho příjezdem avizoval, že Kerry by neměl počítat s žádnou velkou vstřícností. "USA nemají ani morální postavení, ani reálnou moc, aby Číně zadávaly úkoly ve věci klimatu," napsal list.
Jsem John Kerry a hlásím se do služby
Sedmasedmdesátiletý Kerry má ovšem bohaté zkušenosti z nejvyšší politiky a diplomacie, než aby se nechal předem odradit nebo dokonce zastrašit. Do světového povědomí se poprvé výrazně zapsal v roce 2004, kdy byl v tehdejších amerických prezidentských volbách demokratickým vyzyvatelem obhájce Bílého domu, republikána George Bushe.
Kerry tehdy prohrál i kvůli kampani, která zdiskreditovala jeho službu ve válce ve Vietnamu. Kerry sloužil u námořnictva, byl zraněn a vícekrát vyznamenán. Svoji službu ve Vietnamu se pokusil využít ve volbách ve svůj prospěch, když nominaci na prezidenta přijal se slovy: "Jsem John Kerry a hlásím se do služby."
Republikáni proti němu ale tehdy použili jako zbraň, že po svém návratu z Vietnamu se Kerry stal aktivistou proti pokračování války. V dubnu 1971 byl prvním vyznamenaným veteránem z Vietnamu, který proti válce veřejně vystoupil během slyšení v americkém Senátu. Nařkl tehdy politiky, že Američané ve Vietnamu umírají kvůli jejich chybám a omylům.
O necelých patnáct let později Kerry, jehož předci z otcovy strany pocházeli z dnešního Horního Benešova na Bruntálsku, sám přestoupil do nejvyšší politiky, když se stal senátorem za stát Massachusetts. Kerryho otec byl kariérní diplomat a jeho syn se v Senátu nejvíce soustředil právě na zahraniční politiku. Jeho druhým zájmem, který se s tím přímo prolínal, byla právě klimatická agenda.
V Senátu se tomuto tématu věnovali společně s demokratickým senátorem Alem Gorem, se kterým se za demokraty v roce 1992 zúčastnil i prvního velkého globálního jednání o klimatu v Riu de Janeiru. V delegaci amerických republikánů tam tehdy přijela Teresa Heinzová, dědička potravinářského impéria Heinz.
Tři roky po jejich setkání v Riu se z Johna Kerryho a Teresy Heinzové stali manželé a zároveň se sladily i jejich postoje ke klimatické změně. Kromě jiného společně napsali knihu s názvem "Tento moment na Zemi: Dnešní noví environmentalisté a jejich vize pro budoucnost".
Všichni musí přiložit ruce k dílu
V roce 2009 byl Kerry za USA jedním z hlavních účastníků a vyjednavačů na klimatickém summitu v Kodani a v témže roce byl v Senátu hlavním předkladatelem slibného nadstranického návrhu zákona, který by stanovil závazné emisní limity a zároveň by zavedl systém obchodování s emisními povolenkami (systém "cap and trade").
Návrh už prošel Senátem, ale ztroskotal v dolní Sněmovně reprezentantů. Americký Kongres od té doby už nikdy nebyl tak blízko schválení obdobně důležité klimatické legislativy.
"Klimatická krize nevyžaduje nic menšího, než aby všichni přiložili ruce k dílu," napsal Kerry, když ho Joe Biden loni v listopadu vybral za zvláštního zmocněnce pro klima. Je to také poprvé, kdy je v osobě Johna Kerryho téma klimatu přímo zastoupeno i v prezidentově klíčovém poradním orgánu, v Radě pro národní bezpečnost (RNC).
Jako velký sportovec, hokejista, fanoušek týmu Boston Bruins a cyklista, který musel mít i v prezidentské kampani v roce 2004 vždy po ruce kolo pro příležitostné chvíle volna, je John Kerry zvyklý bojovat. Vyhrávat, jak se mu podařilo před pár dny v Šanghaji, kdy separoval téma klimatu od jinak špatných americko-čínských vztahů.
Ale i prohrávat. Bidenův Bílý dům by chtěl po Pekingu i posílení konkrétního závazku, kdy Čína zatím slibuje, že své emise začne snižovat po roce 2030. Podle Bílého domu by to mělo být dříve. K tomuto požadavku se ale Peking zatím staví odmítavě.
Podle amerických médií může rozhodnout globální klimatický summit, který letos naváže na Paříž a který je svolán na listopad do Glasgow. Jestli Čína do té doby změní postoj a bude ochotna přiblížit termín, kdy začne tlumit emise, bude hodně záležet právě na Kerrym.
"Jeho prací v zásadě bude, aby třicet let vyjednávání posunul k desetiletce výrazné akce," uvedl Paul Bodnar, ředitel klimatické organizace Rocky Mountains Institute, v deníku New York Times.
A Tim Wirth, který se jako zkušený diplomat zabýval klimatem v administrativě Billa Clintona, pro tentýž deník doplnil: "Nejdůležitější věcí bude vztah s Čínou."
"Bude to úkol číslo jedna, dva a tři," vystihl Wirth základní stavební kámen současné klimatické mise Johna Kerryho.
