Vláda v sousedním Rakousku při vývoji své aplikace jako jedna z prvních navázala spolupráci s oběma technologickými giganty Google a Apple. Podobně to později udělala i Itálie nebo Irsko.
Stopp Corona-App, kterou poskytuje Rakouský červený kříž, spoléhá na nové společné rozhraní obou konkurentů. Asi 99 procent rakouských chytrých telefonů používá právě operační systém jedné z těchto dvou firem. Díky tomuto kroku si však mobily budou moci vzájemně vyměňovat data. Přitom za běžných okolností by propojování konkurenčních výrobků mohlo být problém.
Později Google i Apple zabudují technologii přímo do operačních systémů, kterými svá zařízení vybavují, takže ji lidé budou mít v telefonu automaticky.
Některé státy ale taková možnost znepokojila, mezi nimi Německo. Pokusilo se proto o alternativní řešení, kdy by se nasbíraná osobní data uživatelů "koronavirové" aplikace skladovala na jednom centrálním serveru. Garantem takového řešení měly být německé výzkumné ústavy Frauenhofer HHI a Institut Roberta Kocha.
Jenže nakonec i Němci se rozhodli podpořit Apple a Google, protože čelili kritice kvůli nejisté bezpečnosti velkého množství dat na jednom místě. Německá aplikace se bude jmenovat Corona Warn-App, avšak kvůli dvouměsíčnímu zdržení bude dostupná až v červnu.
Kdo si aplikaci vůbec stáhne?
Řešení dvou amerických technologických gigantů počítá s tím, že se uživatelská data budou shromažďovat v jednotlivých telefonech. Podobně funguje také česká eRouška nebo francouzská StopCovid.
Základem jsou informace o poloze uživatelů, v tomto případě se spoléhá na technologii Bluetooth. Další možností by bylo sledování polohy pomocí signálu GPS anebo kombinace obojího.
Využití Bluetooth znamená, že telefony s nainstalovanou aplikací vyhledávají jiné mobily ve svém okolí. Když se k sobě přiblíží, vymění si data. Pokud se pak ukáže, že se majitel telefonu nakazil koronavirem, lze podle unikátních kódů jednotlivých mobilů dosledovat, ke komu se přiblížil. Podle expertů je tento přístup z hlediska zachování soukromí lepším řešením než sledování a zaznamenávání pohybu.
Má to ale i své nevýhody. Odborníci varují, že lze jen těžko odhadnout, kolik lidí si speciální aplikaci stáhne a bude ji aktivně využívat. Jako jiné aplikace i tato vybíjí baterii a zabírá operační paměť telefonu.
V Singapuru, který s vlastní aplikací přišel jako jeden z prvních a bývá označován za vzor pro další státy, si ji stáhlo jen 12 procent populace. V bezmála devítimilionovém Rakousku v druhém květnovém týdnu zjistili, že si ji stáhlo asi 560 tisíc lidí. Podle tamního Červeného kříže to zdaleka nestačí, není navíc ani jisté, kdo ji skutečně používá.
Největší dosah tak má zatím islandská aplikace. Tu si nainstalovalo bezmála 40 procent populace ostrova, kde žije přibližně 360 000 lidí.
V řadě zemí se na spuštění aplikace navíc stále čeká. Kromě zmíněných Němců to jsou i Francouzi, Finové, Italové nebo Britové.
Starší telefony mají smůlu
Ty spuštěné aplikace ale mají také své vady. Experti v souvislosti s technologií Bluetooth například varují před "falešnými" setkáními, když se třeba zkříží signály dvou mobilů v sousedních bytech - aniž by se tito lidé vůbec setkali, a tak se mohli nakazit.
Na podobné problémy upozornil už dříve v rozhovoru pro Aktuálně.cz expert na datovou etiku David Leslie z britského Institutu Alana Turinga v Londýně. "Je otázkou, jak přesná mohou být podobná data zejména v domech, ve kterých je spousta bytů a lidí. Jestli běžné mobily takové sledování vůbec umožní. Všichni navíc nemají chytrý telefon," upozorňuje Leslie.
Například česká eRouška nefunguje na "tlačítkových" mobilech ani na starších modelech telefonů iPhone, do kterých si uživatelé nemohou stáhnout nejnovější verze operačního systému.
Momentálně si aplikaci stáhlo bezmála 200 tisíc Čechů, uvedla Irena Zatloukalová, mluvčí iniciativy COVID19CZ, která eRoušku připravila. "Kolik lidí ji aktivně používá, nevíme, protože data se ukládají pouze do telefonu uživatelů. Nechodí nám informace o tom, kdo kdy aplikaci zapíná či vypíná," vysvětluje Zatloukalová.
Ve většině zemí jsou proto aplikace doplněny ještě klasickým sledováním. Například v Česku si s člověkem nakaženým koronavirem musí promluvit ještě hygienik, který ho vyzpovídá, s kým se v minulých dnech setkal. "Aplikace dodá cenná data u lidí, kteří jezdí MHD nebo se pohybují na místech s větším množstvím cizích lidí," dodává Zatloukalová.
Takzvané "rizikové kontakty", tedy lidi, se kterými se nakažený potkal na méně než dvoumetrovou vzdálenost a na déle než 15 minut, pak mohou epidemiologové kontaktovat a doporučit jim podstoupení testu na koronavirus nebo dobrovolnou izolaci.
Kód místo jména
Od příštího týdne se ale v Česku změní způsob, jakým je do chytré karantény zapojená služba Mapy.cz. Nově získá přístup k datům pozitivně testovaných lidí, kteří dají souhlas hygienickým stanicím. "Prozatím Mapy.cz pracovaly jen s daty lidí, kteří se sami nahlásili na příslušném webu," vysvětluje Martin Jeřábek, manažer týmu Mapy.cz.
Když epidemiologové zavolají nakaženému, zeptají se, jestli používá Mapy.cz. "Pomocí zvláštního kódu pak aplikace zkontroluje historii jejich polohy a porovná ji s historií ostatních uživatelů. Telefonní číslo, totožnost ani jiné osobní údaje pacienta znát nebude," vysvětluje Jeřábek.
Aplikace Mapy.cz bude také uživatele varovat před zvýšeným rizikem nákazy poté, co se jejich trasa protne s někým nakaženým. "Aktuálně jedná společnost Seznam.cz (které Mapy.cz patří, pozn. red.) o tom, aby lidé na základě obdrženého upozornění získali žádanku na test, který bude hrazen z veřejného zdravotního pojištění," dodává Jeřábek.
Německé úřady naopak sledování polohy uživatelů odmítají kvůli ochraně soukromí. Podobná aplikace s názvem GeoHealth tam už přitom existuje a její autoři neúspěšně nabízeli vládě, aby ji dočasně využila, než bude hotová aplikace založená na technologii Bluetooth.
V Česku bude příští týden vláda projednávat technické řešení druhé části chytré karantény. Mezitím chce ministerstvo zdravotnictví rozšířit eRoušku mezi co nejvíce lidí. Chystá se k tomu i informační kampaň.
"Otázkou zůstává funkčnost aplikací napříč zeměmi. Nyní se podílíme spolu s pracovníky ministerstva zdravotnictví na debatách v rámci Evropské unie o tom, jak jednotlivé národní systémy udělat funkční pro ty, kdo dojíždí nebo cestují," dodává Zatloukalová za eRoušku.
Různé "koronavirové" aplikace
Přehledný a každý den aktualizovaný seznam aplikací z jednotlivých zemí sestavil server MIT Technology Review. Jednotlivá řešení hodnotí podle toho, zda jejich používání je dobrovolné, jestli vlády mají přesně stanovené, jaká data mohou sbírat, jestli je poté včas mažou a jestli jsou jejich autoři transparentní ve sdělování toho, co a jak aplikace dělá.
- Česká eRouška dostala od autorů plné hodnocení.
- Server naopak kritizuje čínskou aplikaci, o které "je známo jen velice málo" a která je navíc pro obyvatele povinná.
- Stejně je tomu v případě indické Aarogya Setu. Indie se tak stala jediným demokratickým státem světa, který k používání aplikace své obyvatele nutí.
- V Turecku si službu Hayat Eve Sigar musí stáhnout do svých telefonů všichni, kdo se koronavirem nakazili. Jejich data jsou pak předávána policii.
