Velký boj o brexit teprve začíná. Johnson katastrofálně prohrál, přesto může zvítězit

Helena Truchlá Helena Truchlá
5. 9. 2019 19:00
Po 42 dnech v úřadu má za sebou britský premiér Johnson katastrofální bilanci. Nejdřív poslanci proti jeho vůli zařadili na program hlasování o návrhu zákona, který by zabránil brexitu bez dohody. A poté Johnson toto klíčové hlasování prohrál.
Boris Johnson: raději "mrtvý v příkopu", než žádat o další brexitový odklad. | Video: Reuters

Premiérovi poslanci vzápětí neumožnili vyhlásit předčasné volby na 15. října, v mezičase přišel doslova v přímém přenosu během zasedání o většinu v parlamentu a z vlastní vůle také o dvě desítky prominentních členů Konzervativní strany. Ve čtvrtek navíc na poslanecký a vládní mandát rezignoval Johnsonův bratr Jo.

Debata během posledních dnů v britském parlamentu se proto zdála ještě bouřlivější, než na co si pozorovatelé vývoje okolo brexitu v posledních měsících a letech zvykli. Poté, co lídr opozice Jeremy Corbyn poslance varoval, že zastánci brexitu směřují Británii k obchodní dohodě se Spojenými státy, která bude znamenat, že se na ostrov bude přes Atlantik dovážet chemicky ošetřené maso a drůbež, nechal se Johnson slyšet, že jediné "zchlorované kuře" v místnosti je právě Corbyn.

Zákon, který opozice v parlamentu prosadila a jenž nejspíš tento nebo příští týden vstoupí v platnost, dává premiérovi čas do 19. října najít řešení na zabránění brexitu bez dohody. Pokud se to nepodaří, musí dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad odchodu země z EU, tentokrát do 31. ledna příštího roku. 

Johnson zákon opakovaně označil za kapitulaci před Bruselem. To je nejspíš také tvrzení, které poslouží jako základ jeho kampaně před parlamentními volbami. K těm dojde takřka s jistotou.

"V této situaci Johnsonovi nic jiného nezbývá," vysvětluje Kryštof Kruliš, expert na britskou politiku z Asociace pro mezinárodní otázky. "Strategii, kterou měl připravenou, mu znemožnil parlament a je logické, že se bude snažit dosáhnout jiného obsazení parlamentu, aby ji mohl uskutečnit," dodává. Johnson opakovaně ve svých projevech tvrdil, že volby nechce, britští komentátoři taková tvrzení ale označují za taktizování.

Johnson původně trval na tom, že Británie z EU odejde 31. října, "ať se děje, co se děje". A hrozbou odchodu bez dohody chtěl dotlačit unijní diplomaty k větším ústupkům. Nový zákon ale takový nátlak vylučuje.

"Křídlo labouristů kolem Jeremyho Corbyna by s volbami souhlasilo, jakmile královna podepíše zákon o odkladu brexitu. Ti opatrnější by ale raději vyčkávali až do poloviny října, kdy bude jasné, jestli Johnson o odklad požádal a Brusel s ním souhlasil," popisuje Kruliš, podle kterého k volbám může dojít kdykoliv mezi říjnem a začátkem zimy.

Variantu, že by britský premiér dojednal ještě na říjnovém summitu s EU novou dohodu, což je teoreticky druhá možná podmínka pro souhlas opozice s volbami, považuje Kruliš za velmi nepravděpodobnou. Už Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová se během svého mandátu nedokázala vypořádat s tím, že se britský parlament dokáže sjednotit, pokud je cílem něčemu zabránit, ale na konkrétní podobě brexitu se shodnout nedokáže. A tento problém dál trvá.

Grilované krysy

Poté, co se Johnson v rámci své strany zbavil prominentních odpůrců brexitu, případně brexitu bez dohody, má nyní možnost prosazovat své vlastní plány s mnohem menšími limity. Nyní záleží, do jaké míry se mu podaří před parlamentními volbami konzervativce přetvořit podle svého.

"Je otázka, jak naloží s okrsky 21 vyloučených poslanců. Jestli je vedení odstřihne od možnosti znovu kandidovat a dosadí si lidi loajální ke strategii odchodu bez dohody, nebo jestli bude strana ve volbách (v postoji k brexitu, pozn. red.) opět rozpolcená," vysvětluje Kruliš, podle kterého má předseda vlády zhruba padesátiprocentní šanci prosadit si svou. Ještě ve čtvrtek ho desítky konzervativních poslanců vyzvaly, aby si rozhodnutí o vyloučení rozmyslel.

Pokud by se volby konaly ještě před 31. říjnem, opět by to hrálo do karet právě Johnsonovi. Tou dobou by ještě nebyly patrné skutečné dopady brexitu, pokud by k němu skutečně na konci října došlo, které by rozhodnutí voličů mohly ovlivnit. "Johnson nechce hlasování, až tu budeme všichni jíst grilované krysy," narážela na možné problémy s nedostatkem potravin po divokém brexitu baronka Jane Scottová, konzervativní členka britské sněmovny lordů. 

Zároveň, kdyby Johnsonovi konzervativci volby vyhráli přesvědčivě, mohli by v parlamentu získat většinu potřebnou pro odblokování původní strategie, tedy právě brexitu bez dohody jako reálné varianty. 

Podle aktuálních průzkumů by konzervativci měli získat asi 35 procent hlasů voličů. To by jim pravděpodobně zajistilo většinu křesel v dolní komoře parlamentu. Vzhledem k povaze britského volebního systému jsou jakékoliv odhady značně nejisté, podle Kruliše však působení Jeremyho Corbyna v čele druhé nejsilnější strany šance Johnsona na výhru významně posiluje. 

Demokracie v koncích

Jak si všímá list New York Times, ani silný mandát obnovené Johnsonovy vlády nemusí Evropskou unii přimět k ústupkům od dohody, kterou dojednala Theresa Mayová a kterou Johnson odmítá. Podle unijního brexitového vyjednavače Michela Barniera navíc Johnson a jeho tým nepřišli s žádnými vlastními návrhy a diskuse je paralyzovaná. Britský premiér to prostřednictvím svého mluvčího popřel. 

Pokud by volby opět skončily patem, podobně jako v roce 2017, mohlo by to navíc podle listu New York Times ještě více rozdělit britskou politiku i společnost. "Po vyčerpání jednoho z posledních mechanismů by mohly posílit obavy, že brexit je problém, který není řešitelný demokraticky," hodnotí list. 

Video: Johnson nazval Corbyna chlorovaným kuřetem 

Video: Reuters
 

Právě se děje

Další zprávy