Poslanci odmítli brexit bez dohody i předčasné volby

ČTK ČTK
Aktualizováno 4. 9. 2019 23:03
Poslanci Dolní sněmovny britského parlamentu dnes schválili návrh zákona, jehož cílem je zabránit odchodu země z Evropské unie bez dohody s ostatními státy společenství. Zákon podpořilo 327 zákonodárců, proti se jich vyslovilo 299. Nyní návrh zamířil do horní komory - Sněmovny lordů. Premiér Boris Johnson v reakci na schválení v parlamentu vyzval k předčasným volbám 15. října. Ty ale poslanci nepodpořili. Spojené království má EU opustit 31. října a Johnson opakuje, že se tak stane s dohodou i bez.
Premiér Boris Johnson mluví k poslancům Dolní sněmovny.
Premiér Boris Johnson mluví k poslancům Dolní sněmovny. | Foto: Reuters

"Země musí rozhodnout, jestli to bude vůdce opozice nebo já, kdo to pojede vyřešit do Bruselu," prohlásil Johnson. "Jestliže budu premiérem, budu se snažit dosáhnout dohody. A věřte mi, že vím, že to dokážu," dodal s tím, že právě z tohoto důvodu "se musí v úterý 15. října konat volby".

Poslanci ale předčasné volby odmítli. Pro jejich vypsání potřeboval předseda vlády souhlas dvou třetin poslanců, tedy nejméně 434. Návrh jich ale podpořilo jen 298.

"Premiér tvrdí, že má strategii. Nedokáže nám ale říci, jakou. Větším problémem ale je, že to nedokáže říct ani Evropské unii," řekl v reakci na Johnsonova slova lídr opozičních labouristů Jeremy Corbyn. Premiérovu brexitovou strategii označil za "císařovy nové šaty".

Jestliže však Sněmovna lordů návrh zákona proti brexitu bez dohody pozmění, vrátí se zpět do Dolní sněmovny. Konzervativní členové Sněmovny lordů přitom předložili přes 90 dodatků, jejichž projednáním chtějí celý proces schvalování pozdržet, aby se nestihl před avizovanou nucenou přestávkou v zasedání parlamentu.

Návrh zákona dává vládě čas do 19. října na dosažení nové dohody s Evropskou unií na unijním summitu 17. října, nebo požaduje souhlas parlamentu v případě neřízeného odchodu z unie. Pokud vláda nesplní ani jednu podmínku, musí premiér dopisem požádat předsedu Evropské rady Donalda Tuska o další odklad brexitu, tentokrát do 31. ledna 2020.

Premiér Johnson během interpelací v dolní komoře hovořil o "velkém pokroku" v jednání s Bruselem. Jak ale uvedl irský ministr zahraničí Simon Coveney, Británie Evropské unii zatím nepředložila jediný návrh, jak vyřešit současný brexitový pat.

Hlavním sporným bodem mezi Londýnem a Dublinem, potažmo Bruselem, je budoucí podoba režimu na hranici mezi Irskem a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království. Takzvanou irskou pojistku, kompromisní řešení, které vyjednala expremiérka Theresa Mayová a které má přísným hraničním kontrolám zabránit, současný předseda britské vlády Johnson označuje za nedemokratickou a žádá, aby byla z dohody odstraněna.

Mezi unijní sedmadvacítkou neexistuje široká podpora dalšího odkladu brexitu, prohlásil dnes finský premiér Antti Rinne, jehož země nyní předsedá Evropské unii. Země EU budou podle něj požadovat "nějaký budoucí scénář". Nemá smysl dávat Británii další odklad, když "to nikam nepovede", řekl Rinne novinářům. "Nemyslím si, že pro takový odklad najdeme většinovou podporu (mezi současnou sedmadvacítkou)," doplnil.

Podle prohlášení mluvčí Evropské komise Brusel bez ohledu na vývoj v britském parlamentu nemění pozici vůči brexitu, čeká na návrhy z Londýna a připravuje se na variantu neřízeného rozchodu.

Vystoupení z unie si Britové odhlasovali v referendu v červnu 2016, avšak ani více než tři roky poté není jasné, kdy nebo za jakých podmínek země blok opustí. Dojednanou "rozvodovou" dohodu na začátku roku třikrát odmítli britští poslanci, nedokázali se však dohodnout na jiném scénáři. Brexit byl tudíž odložen z konce března na konec října. Nyní se ale rýsuje další možný odklad, tentokrát do 31. ledna 2020.

Soud ve skotském Edinburghu dnes mezitím rozhodl, že několikatýdenní přerušení zasedání britského parlamentu před datem brexitu je v souladu se zákonem. Skupina více než 75 opozičních zákonodárců kontroverzní rozhodnutí vlády napadla s tím, že je protiústavní. Soudce Raymond Doherty ale podle agentury Reuters řekl, že jde o problém politický a nikoli o záležitost justice. Královna Alžběta II. minulý týden na základě doporučení vlády nařídila, aby britský parlament nezasedal od příštího týdne až do 14. října.

 

Právě se děje

před 42 minutami

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů vyhráli v Nižním Novgorodu

Basketbalisté Nymburka v Lize mistrů zvládli zápas o druhé místo v tabulce skupiny C a v Nižním Novgorodu vyhráli 82:73. Středočeský celek zvítězil počtvrté z dosavadních pěti kol, jeho jedinou ztrátou je porážka s úřadujícími vicemistry z Tenerife.

Nymburk i domácí vstoupili do zápasu se shodnou bilancí tři výhry a jedna porážka, kterou oběma dnešním soupeřům připravilo Tenerife. Středočeši s vítězem Ligy mistrů z roku 2017 v minulém kole prohráli 68:78, Nižnij Novgorod španělskému celku podlehl 67:81.

před 49 minutami

Rusko vyplatilo členkám Pussy Riot odškodnění za nezákonné věznění

Rusko vyplatilo třem členkám známé punkové skupiny Pussy Riot částku 37 tisíc eur (950 tisíc korun), o které loni v prosinci rozhodl Evropský soud pro lidská práva (ESLP). Novinářům to v Moskvě oznámil člen skupiny Pjotr Verzilov. Ruské soudy podle ESLP porušily práva odsouzených a evropské úmluvy při verdiktu o skandálním koncertu v moskevském chrámu v roce 2012.

Pět členek Pussy Riot tehdy uspořádalo v moskevském chrámu Krista Spasitele punkovou modlitbu na protest proti podpoře církve Vladimiru Putinovi před prezidentskými volbami v březnu 2012. Tři účastnice moskevský soud poslal na dva roky za mříže. Jekatěrině Samucevičové později trest změnil na podmínku. Marija Aljochinová a Naděžda Tolokonnikovová vyšly na svobodu v březnu 2014 na amnestii v době, kdy jim do odpykání celého trestu zbývalo čtvrt roku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy