Co čeká Británii kolem brexitového chaosu? Johnson prohrál v parlamentu a chce volby

Ondřej Houska Ondřej Houska
4. 9. 2019 9:08
Nový britský premiér Boris Johnson prohrál hned své první klíčové hlasování v parlamentu. Opozice s pomocí "rebelů" z vládní Konzervativní strany prosadila hlasování o zákonu, který by Johnsonovi zakázal takzvaný divoký brexit, tedy vystoupení z Evropské unie bez jakékoliv dohody. Premiér reagoval prohlášením, že jde o snahu sabotovat jeho vyjednávání s unií. Chce vyvolat předčasné volby, v nichž by se svých odpůrců zbavil.
Boris Johnson.
Boris Johnson. | Foto: Reuters

Poslanci na sebe před nočním hlasováním v britské Dolní sněmovně křičeli ještě víc než obvykle. Co se stalo?

Opozice s pomocí části vládních konzervativců odhlasovala, aby sněmovna mohla už ve středu hlasovat o zákonu, který by vládě zakázal vyvést zemi z EU bez dohody. Zvítězila nad vládou o 27 hlasů. Jestliže opozice uspěla v tomto hlasování, je téměř jisté, že nyní ve sněmovně projde i samotný zákon proti "divokému" brexitu.

Jak konkrétně chce opozice brexit bez dohody zakázat?

Zákon vládě nařizuje požádat o odklad brexitu, pokud by se do 19. října s EU nedokázala domluvit na rozchodu "v dobrém", tedy po dohodě. S odkladem by musely jednomyslně souhlasit všechny země unie. Británie by tedy z EU nevystoupila ve stávajícím termínu 31. října, ale později, konkrétně o tři měsíce. Anebo v jakýkoliv jiný den, který by určily státy EU, pokud by s tím britští poslanci následně souhlasili.

Proč je to tak problematické?

Boris Johnson tvrdí, že EU v současných jednáních ustoupí Británii jen tehdy, pokud jí bude Londýn hrozit odchodem bez dohody. Poslanci tedy podle premiéra podkopávají jeho vyjednávání v Bruselu.

Johnsonovi odpůrci ale namítají, že je to lež a zbytečný hazard s osudem země. Odchod bez dohody podle nich nemůže být součástí taktiky, protože by měl dramatické následky pro britskou ekonomiku. A je tedy nutné se mu vyhnout a s EU se dohodnout.

Jaký brexit si přeje Johnson?

Tvrdí, že chce z EU odejít v dobrém, tedy po dohodě. Odmítá ale tu podobu dohody, kterou s unií dojednala jeho předchůdkyně Theresa Mayová. Tvrdí, že vyjedná lepší. A pokud ne, pak chce z EU vystoupit ve stávajícím termínu, tedy 31. října, bez dohody. Analýzy, podle kterých by to tvrdě zasáhlo britskou ekonomiku, označuje za strašení.

Jak Johnson reagoval na svou porážku v parlamentu?

Oznámil, že se pokusí vyvolat předčasné volby. K tomu potřebuje podporu dvou třetin poslanců. A tedy i souhlas labouristické opozice. Ta sice volby vždy chtěla, teď ale tvrdí, že pro ně zvedne ruku jen tehdy, až nejdřív projde její zákon zakazující vládě "divoký" brexit.

Proč chce Johnson nové volby?

Věří, že by v nich vyhrál a vybojoval konzervativcům zpět většinu v Dolní sněmovně, kterou nyní nemají. Na kandidátky by kromě toho mohl prosadit sobě věrné poslance, kteří ho ohledně brexitu podpoří. Všem "rebelům", kteří hlasovali s opozicí, už vzkázal, že můžou na další období v parlamentu zapomenout.

Jak by volby dopadly?

Johnsonovi konzervativci by v nich byli favority. Británie sice zůstává ohledně brexitu stále rozdělená - podle průzkumu pro server Politico by 48 procent lidí nyní hlasovalo v referendu pro setrvání v unii, zatímco 43 procent by podpořilo vystoupení. Konzervativní strana ale postupně pohlcuje jasnou většinu voličů, kteří si z EU přejí odejít co nejdřív.

Naopak odpůrci brexitu nebo ti, kteří chtějí unii opustit po dohodě, jsou rozdělení mezi několik opozičních stran - labouristy, liberální demokraty, skotské nacionalisty či zelené. V britském systému přitom v každém volebním okrsku získává mandát ten kandidát, který získá nejvíc hlasů. Na rozdíl například od voleb do českého Senátu se už nekoná druhé kolo, do něhož by postupovali nejsilnější kandidáti z kola prvního.

Konzervativce ale přece jen ohrožuje nová Strana pro brexit. Není tak vyloučeno, že by volby skončily dalším patem, podobně jako ty, které v roce 2017 vyvolala tehdejší premiérka Mayová.

Jak to tedy ve středu v parlamentu dopadne?

To není jisté. Zákon omezující Johnsonův "divoký" brexit nejspíš projde Dolní sněmovnou, může ale narazit ve Sněmovně lordů, kde se ho část politiků může pokusit zdržet pomocí obstrukcí. Odpůrci Johnsona mají málo času - parlament se už příští týden odebere na zhruba pětitýdenní nucenou přestávku, kterou vyvolal sám Johnson.

Půjdou Britové k předčasným volbám, už druhým za poslední dva roky?

Ani to není zcela jisté. Konzervativci by se na tom museli dohodnout s labouristy. To, že nakonec volby budou, je ale pravděpodobné. Johnson chce, aby Britové volili 14. října.

Může vše nakonec vyřešit dohoda Johnsona s unií?

Premiér tvrdí, že přesně o to mu jde. Prý je na dobré cestě, aby se se státy EU dohodl na odstranění takzvané irské pojistky ze stávající smlouvy o podobě brexitu. Irská pojistka zajišťuje, aby po britském odchodu z EU nebylo nutné obnovit hraniční kontroly mezi Irskem, které je členem unie, a Severním Irskem, jež z ní jako součást Spojeného království odchází.

Johnson souhlasí, že obnovení hranic je potřeba zabránit, irskou pojistku ale označuje za nedemokratickou, protože by podle jejích ustanovení Británie musela za určitých okolností i po brexitu zůstat členem evropské celní unie. Premiér tvrdí, že irskou pojistku je možné nahradit jinými ustanoveními, díky kterým nebude nutné hraniční kontroly na irském ostrově obnovit. Státy EU Johnsona vyzvaly, ať je tedy předloží, což zatím neudělal. Slibuje však, že to učiní v příštích týdnech.

Video: Johnson je buran a klaun, v kampani je ale lepší než Babiš, brexit nastane, říká Houska

Johnson není dobrá volba pro Británii, je inteligentní, ale neprokázal jedinou kompetenci, přebírá zemi v nejhlubší krizi od druhé světové války. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 2 minutami

Británie se omluvila za opomíjení padlých příslušníků jiných ras

Británie se omluvila za nedostatečné připomínání asi 350 tisíc černošských a asijských padlých vojáků bojujících za britské impérium ve světových válkách. Informovala o tom agentura Reuters. Důvodem jejich přehlížení patrně byl "všudypřítomný rasismus", říká zpráva, kterou nechala zpracovat Komise Společenství pro válečné hroby (CWGC).

Nezávislé vyšetřování dospělo k závěru, že stovky tisíc obětí z 1. světové války většinou z Afriky a Blízkého východu nebyly připomínány jménem, nebo nebyly připomínány vůbec.

CWGC usiluje o to, aby se na všechny padlé vojáky v obou světových válkách vzpomínalo stejně - bez ohledu na hodnost, náboženství nebo rasu. Britský ministr obrany Ben Wallace dnes v parlamentu řekl, že není pochyb o tom, že předsudky sehrály svou roli v některých selháních Imperiální komise pro válečné hroby, která byla předchůdkyní CWGC.

"Jménem Komise Společenství pro válečné hroby a vlády, tehdy i dnes, se chci omluvit," řekl Wallace. Vyjádřil také "hlubokou lítost", že náprava situace trvala tak dlouho.

Zdroj: ČTK
Další zprávy