Od našeho zvláštního zpravodaje - Naplňují se tak předpovědi, že se bude čekat na dopočítávání rekordního počtu hlasů, které Američané uprostřed pandemie koronaviru zaslali poštou.
Rovněž se naplnily předpovědi, že klíčovým státem, na kterém se může lámat výsledek voleb, bude Pensylvánie, kde lze započítat hlasy, které přijdou až tři dny po samotném volebním dnu.
A za třetí se může naplnit scénář, kterého se politologové a analytici už předem nejvíce obávali. Tedy že prezident Donald Trump se předčasně prohlásí za vítěze, zpochybní dopočítávání hlasů a bude se snažit využít Nejvyššího soudu USA, aby ho ve funkci potvrdil.
"Na rovinu, vyhráli jsme volby," prohlásil Trump. V souvislosti s neuzavřenými výsledky v Pensylvánii také použil slovo "podvod" a už oznámil: "Půjdeme k Nejvyššímu soudu - chceme, aby všechno hlasování už skončilo."
Jeho soupeř Joe Biden vyzval Američany, tedy především své voliče, k trpělivosti. "Víme, že to bude trvat dlouho. Ale máme dobrý pocit z toho, kde jsme. Věříme, že jsme na cestě k vítězství."
USA v patové situaci
Jak se Spojené státy v této patové situaci, která hrozí přerůst v ústavní krizi i násilí v ulicích, vůbec ocitly?
Už podruhé za sebou předvolební průzkumy předpověděly jiný výsledek, než jaká pak byla realita. V roce 2016 měla jasně vyhrát Hillary Clintonová, ale prohrála. Poměrně jasná výhra měla čekat i Bidena, ale opět to tak není.
Podle takzvaných exit polls, tedy dotazování voličů krátce po odevzdání hlasu, má Bidenův slabší než předpokládaný výsledek několik příčin. Konkrétně na Floridě se mu například nepodařilo v očekávané míře získat Hispánce. Na tamní početnou americko-kubánskou komunitu patrně zafungovala Trumpova negativní kampaň, kdy před Bidenem varoval jako před údajným "levičákem" a "socialistou".
Ve srovnání s předvolebními průzkumy měl Biden také obecně slabší podporu mezi Američany staršími 65 let. V této skupině měl mít Biden nad Trumpem výrazný náskok, zejména kvůli špatnému hodnocení, které senioři prezidentovi vystavili za nezvládnutí pandemie. Ve výsledném hlasování se však hlasy těchto Američanů rozložily rovnoměrně mezi oba kandidáty.
Navíc se ještě ukáže, zda Bidena - podobně jako právě Clintonovou - nezradila i nižší účast černošských voličů ve velkých městech, jako jsou Detroit či Filadelfie. To vše se bude ještě pečlivě pitvat v povolebních analýzách.
Čekání na Pensylvánii
Výsledkem v každém případě je, že Trump jasně zvítězil ve státech, kde měl být výsledek na vážkách nebo v nich měl vyhrát Biden. Především na Floridě a v Ohiu.
Jedním z mála států, kde se Bidenova teoretická převaha potvrdila i v praxi, je Arizona. Tu Biden získal jako první demokratický kandidát od voleb v roce 1996. Jenže ani zisk Arizony nemůže Bidenovi vyvážit případnou ztrátu tří států, které už připravily o Bílý dům Hillary Clintonovou. Wisconsinu, Michiganu a Pensylvánie. Wisconsin podle posledních dat zřejmě získá, zcela klíčová ale bude Pensylvánie, která obnáší nejvíce volitelů - dvacet. Jednoho z kandidátů tak může dostat přes vítěznou laťku s číslem "270".
Po sečtení zhruba tří čtvrtin všech hlasů má Donald Trump v Pensylvánii výrazný náskok, 13 bodů, což v absolutních číslech znamená takřka 700 tisíc hlasů. Jenže vítězem navzdory svým prohlášením zatím opravdu není. Kdyby z poštovních hlasů, které se ještě musejí sečíst, bylo nejméně 75 procent demokratických, mohl by Biden výsledky v Pensylvánii ještě zvrátit. Meta 270 volitelů a Bílý dům by se naopak výrazně přiblížily jemu.
Je to velmi nepravděpodobné, ale není to vyloučené. Donald Trump v tuto chvíli takovou možnost nechce vůbec připustit. Už před volbami se připravoval na to, že hlasování poštou zpochybní, když tvrdil, že je zatíženo podvody. Žádná seriózní analýza to sice nikdy nepotvrdila, ale Trump je nyní zřejmě opravdu odhodlán volby napadnout u Nejvyššího soudu.
Nejvyšší soud může rozhodnout volby
V Nejvyšším soudu mají v tuto chvíli převahu konzervativci, tři z devíti soudců jmenoval právě sám Trump. Což ještě není záruka, že by soud rozhodl v jeho prospěch. Ale prezident je evidentně přesvědčen, že by měl u soudců zastání.
Nejvyšší soud USA o vítězi voleb rozhodl už v roce 2000, když zastavil přepočítávání hlasů na Floridě a vítězství přiřkl republikánovi Georgi Bushovi. Mezi demokraty, jejichž kandidát Al Gore tehdy ve volbách celkově získal více hlasů, to zanechalo hořký pocit, že jim volby byly ukradeny.
Kdyby se to mělo opakovat letos, reakce demokratické základny, zejména jejího levicového křídla, by už nemusela být jen tichým odporem. Tvrdé protesty v ulicích nejsou po tom, co vše už Amerika za dosavadního prezidentství Donalda Trumpa zažila, vůbec "malováním čerta na zeď". Na druhé straně je na jakoukoliv záminku k akci připravena militantní pravice.
Americká společnost je rozdělená
Spojené státy budou mít štěstí, když už tak turbulentní rok nevyústí ve skutečně dramatické události. Stačí už jen to, jak jasně a ostře je dnešní Amerika společensky rozdělena. Podle velkého šetření agentury AP, které zahrnulo přes 100 tisíc voličů, letošní volby potvrdily základní linie, patrné už ve volbách 2016.
Trump má jasnou převahu mezi bílými muži s nižším vzděláním, lidmi z venkova a letos i mezi těmi, kteří říkají, že vláda by měla akcentovat ekonomiku, i kdyby to znamenalo větší šíření koronaviru.
Demokrata Joea Bidena výrazně podpořily ženy, městští a předměstští voliči, menšiny a voliči s vyšším vzděláním. Mezi lidmi, kteří si myslí, že prioritou vlády by mělo být omezení šíření koronaviru, Bidena volilo 8 z 10 Američanů.
Letošní volby všechny příkopy nejen potvrdily, ale spíše je ještě prohloubí. Ať už bude příštím prezidentem Trump nebo Biden, Spojené státy budou po těchto volbách ještě více rozervané. Což je zatím také ten jediný jistý výsledek na konci volební noci.
Video: Je to déjà vu, Trumpovy výsledky se sunou k roku 2016, Biden to asi nezvrátí, říká Anýž.
