1. Agentury se v odhadech mýlily
Průzkumy veřejného mínění jak od sociologů, tak médií a politických analytiků se znovu ve velké většině mýlily. Ačkoliv agentury tvrdily, že se poučily z roku 2016 a více zapracovaly do svých statistik například bílé voliče s nižším vzděláním, dosavadní známé výsledky stejně jako tehdy ukázaly podhodnocení podpory prezidenta Donalda Trumpa. Na Floridě vyhrál tentokrát Trump o 300 tisíc hlasů, před čtyřmi lety jen o 112 tisíc hlasů.
2. Koronavirus Trumpa "nezničil"
Ačkoliv patřil covid-19 mezi hlavní témata kampaně, ukázalo se, že ne všichni považují pandemii za nezvládnutou nebo podceněnou Donaldem Trumpem. V průzkumu, který před volebními místnostmi provedla stanice CNN, byl počet lidí spokojených a nespokojených se zvládnutím pandemie americkou vládou zhruba vyrovnaný.
Lidé také často uváděli, že jejich ekonomickou situaci pandemie sice zhoršila, ale ne výrazně. Trump sice přišel o určitou část hlasů seniorů, kteří se obávají nemoci covid-19, ale podle agentury Reuters nebyl úbytek těchto hlasů tak velký, jak se čekalo.
3. Biden neoslovil Hispánce
Už během kampaně zaznívaly z Demokratické strany hlasy, že Joe Biden příliš "nezabírá" u voličů původem z Latinské Ameriky. Potvrdilo se to hlavně na Floridě, kde zejména lidé kubánského a venezuelského původu hlasovali pro Trumpa. Ten je přesvědčoval, že Biden je socialista a levičák. To fungovalo, protože jsou to lidé, kteří nemají rádi levicové režimy na Kubě a ve Venezuele.
V okrsku Starr County v Texasu, kde tvoří hispánští voliči drtivou většinu, vyhrála před čtyřmi lety Hillary Clintonová naprosto suverénně. Tentokrát porazil Biden Trumpa jen o pět procent.
4. Biden překvapil v Texasu, ale nestačilo to
Ve srovnání se svými demokratickými předchůdci si Biden vedl lépe v Texasu, tradiční baště Republikánské strany. Přesto mu to na vítězství a zisk 38 volitelů nestačilo. Úspěšný byl Biden v Arizoně, rovněž v minulosti spíše republikánské.
5. Stoupenkyně konspirací se dostala do Kongresu
Za Republikánskou stranu získala křeslo ve Sněmovně reprezentantů za stát Georgia Marjorie Greenová. Ta na sebe upozornila výrokem o tom, že věří konspirační teorii zvané Qanon. Tu rozšířil na internetu člověk s neznámou identitou, vystupují pod zkratkou Q. Tvrdí například, že proti Trumpovi se chystá převrat, že hollywoodští herci se podílejí na obchodování s dětmi nebo že Barack Obama, Hillary Clintonová i George Soros jsou členy tajného řádu.
6. Demokraté si udrželi většinu ve Sněmovně reprezentantů
Pokud se potvrdí vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách, bude muset znovu čelit Sněmovně reprezentantů, ovládané opozicí. Demokraté měli dosud ve Sněmovně reprezentantů 232 poslanců, republikáni 197. Podle odhadu televizních stanic NBC a Fox News tento poměr sil zůstane i po těchto volbách zhruba zachován.
Výsledek voleb do Senátu - druhé komory Kongresu - zatím jasný není. Dosud měli republikáni většinu 53 ku 47 senátorů, podle předběžných odhadů amerických televizních stanic si většinu zřejě udrží.
Jak funguje volební systém USA
V amerických prezidentských volbách mohou až na několik výjimek hlasovat všichni Američané starší 18 let, kteří se s předstihem registrují. Volí prezidenta i viceprezidenta, zájemci o oba posty proto vždy kandidují v tandemu. Američané svým hlasem fakticky jen "pověřují" k volbě svého zástupce, takzvaného volitele.
Celkem 538 volitelů po volbách zasedá ve sboru, kde reprezentují 50 amerických států a hlavní město Washington. Počet volitelů za každý stát odráží počet jeho obyvatel. Například nejlidnatější Kalifornie jich má 55, Texas 38, ale Vermont nebo Aljaška jen 3.
Volitelé při následné přímé volbě prezidenta nemusí respektovat názor lidí, kteří je pověřili, v drtivé většině případů tomu tak ale je. S výjimkou států Nebraska a Maine se přepočet hlasů na volitele řídí principem "vítěz bere vše": i kdyby Trump nebo Biden získal v některém státě jen o jediný voličský hlas víc, budou všichni volitelé daného státu hlasovat právě pro něj. Prezidentem se tak může stát kandidát, kterého v celých USA podpoří v absolutních číslech méně občanů, ale získá absolutní většinu (tedy alespoň 270) volitelských hlasů. Bylo tomu tak i při posledním souboji mezi Donaldem Trumpem a Hillary Clintonovou v roce 2016.
Kdy budeme znát výsledky amerických voleb?
Nový americký prezident je znám obvykle na konci volební noci podle toho, v kolika státech získá bezkonkurenční náskok. Letos se ale sčítání může protáhnout a 4. listopadu znát vítěze ještě nebudeme. A to z několika důvodů:
-
Přes 100 milionů Američanů, což je rekordní množství, se kvůli koronaviru rozhodlo využít možnost volit korespondenčně. Než se všechny hlasy sečtou, může to trvat několik dní.
-
Korespondenční hlasy začne většina států USA počítat až po uzavření volebních místností, někde v průběhu volebního dne. V některých státech, například v Kalifornii, jde ale poslat hlasovací lístek poštou ještě v den voleb. Takový hlas je platný, i když přijde až po skončení voleb.
-
Poštovní služba bude zavalená a některé hlasy může doručit se zpožděním.
-
Kvůli korespondenčnímu hlasování bude otevřeno méně hlasovacích místností. To znamená i méně lidí ve volebních komisích a pomalejší zpracování hlasovacích lístků.
-
Sčítání korespondenčních hlasů je náročnější kvůli kontrole podpisů na volebním lístku a na registračním listu.
-
Kandidát, který prohraje, může napadnout výsledek voleb. Donald Trump se už nechal slyšet, že výsledky voleb mohou skončit u Nejvyššího soudu. Dokonce řekl, že by mohlo jít o obrovský podvod.
-
Více demokratů volí korespondenčně, panují tedy obavy, že Donald Trump se prohlásí vítězem a pak napadne později došlé hlasy pro kandidáta demokratů Joea Bidena.
