Tel Aviv - Liat Bilinská slouží na Velitelství domácí fronty, relativně novém útvaru izraelské armády, který vznikl v 90. letech minulého století - po první válce v Perském zálivu.
Uniformu ale mezi zástupem stejnokrojů nenosí, nejspíš by jí nešla ani zapnout. Poručice je totiž v sedmém měsíci těhotenství.
"Opravdu vynikám. Je těžké mě přehlédnout," říká operační důstojnice povolaná ze zálohy.
Telefon zazněl necelou hodinu po první siréně
"Věděla jsem, že mě zavolají. Čekala jsem na ten telefon a on přišel ani ne hodinu potom, co se ozvaly první protiletecké sirény."
Odmítnutí prý specialistka na biotechnologie ani nezvažovala, i když přiznává, že kdyby už dítě bylo na světě, možná by to bylo trochu jiné.
"Když je to skutečné, chcete toho být součástí."
Jednatřicetiletá žena je podle serveru The Times of Israel jednou z přibližně 86 000 záložníků, které židovský stát povolal v rámci operace Ochranné ostří - kvůli zostřeným bojům s Hamásem v Pásmu Gazy.
V té dokonce - podle armádního mluvčího - nyní působí největší procento žen v historii operací Izraelských obranných sil (IDF). Přesné číslo neuvedl, ale údajně jich jsou tisíce. Pro porovnání - v aktivních zálohách české armády tvoří ženy podle informací z generálního štábu pouze necelá tři procenta.
"Bývala jsem jediná..."
Sama Bilinská si přitom pamatuje dobu, kdy byla mezi kolegy ze zálohy jedinou ženou.
Posun v armádě vnímají i další.
Seržantka Rina Schogelová odešla do židovského státu v 15 letech. Takzvanou aliju, tedy "návrat do domova svých otců", podnikla paradoxně bez rodičů. V její padesátičlenné pátrací a záchranné rotě pod týmž velitelstvím je celkem osm žen.
V civilu je muzikantkou, hraje na baskytaru v několika kapelách. "Mám pocit, že něco dělám, že nějak přispívám," říká osmadvacetiletá žena. Chce být příkladem i pro další ženy, sama si velmi váží například své velící důstojnice, která se připojila, aby mohla sloužit po boku vlastní dcery.
Rodina vs. služba státu
Právě pro matky bývá nejtěžší skloubit rodinný život se službou. "Snažím se nejdříve zahnat své dcery do postele, jinak brečí," vysvětluje kapitánka Lee Betserová, která už po dva týdny každý večer dochází na velitelství.
Matka dvou vlastních a tří nevlastních dětí (nejmladší jsou čtyři roky) v běžném životě pracuje jako finanční kontrolorka.
V záloze je dobrovolně, přestože jako rodič v ní být nemusí. "V čase, jako je tento, nestačí jenom sedět doma," říká s tím, že sloužit bude, dokud ji nechají. A dokud to budou zvládat s manželem.
"Zavedli jsme rutinu. Holky chodí každý den do tábora, kde je vyzvedává můj manžel a bere je domů.“
Aby mohla svoje dcery vídat častěji a alespoň z části pokračovat ve své běžné práci, zvolila si v armádě noční směny. A tak spí zhruba čtyři hodiny denně.
Záložnice má i česká armáda
Ženy ze záloh zastávají celou řadu různorodých pozic, a to zejména v bojové podpoře pozemních operací, vzdušných sil, zpravodajství nebo Velitelství domácí fronty.
Izraelská armáda (Izraelské obranné síly, IDF - pozn. red.) jsou známé tím, že vojenskou povinnou službu vykonávají právě i ženy.
Ženy v armádě má i Česká republika. Z řádově 21 000 příslušníků AČR tvoří ženy asi 14 procent, v uniformě jich jsou téměř 3000. Ve vztahu k jejich službě přitom neplatí žádná omezení.
"Ženy proto potkáte průřezově u všech jednotek AČR, ať již se jedná o pozemní síly, vzdušné síly, či další prvky Ozbrojených sil ČR," řekl Aktuálně.cz mluvčí Generálního štábu AČR Jan Šulc.
"Jen namátkově mohu uvést, že máme úspěšné ženy pilotky, ženy ve velitelských či administrativních funkcích, ale i na řadových pozicích u pozemních, výsadkových či leteckých jednotek, mezi zdravotnickým personálem i u vojenské policie. Ničím neobvyklým není ani služba žen v zahraničních operacích či ve strukturách NATO," doplnil.
Různé pozice zastávají i ženy u aktivních záloh, především pak u pěších rot při Krajských vojenských velitelstvích.
