Islámský stát sťal tři muže, údajně homosexuály a rouhače

ČTK ČTK
10. 3. 2015 13:13
V Iráku pokračuje ofenziva proti džihádistickému hnutí.
Šíitští bojovníci u vlajky Islámského státu. Ofenziva proti radikálům postupuje pomalu.
Šíitští bojovníci u vlajky Islámského státu. Ofenziva proti radikálům postupuje pomalu. | Foto: Reuters

Bagdád - Džihádisté z hnutí Islámský stát (IS) údajně na severu Iráku setnuli hlavu třem mužům, dva byli podle nich obviněni z homosexuality a třetí z rouhání.

Napsala to agentura AFP s odvoláním na fotografie, které se objevily na internetu.

Na záběrech jsou vidět klečící muži se zavázanýma očima a maskovaný popravčí oblečený v černém, jak drží dlouhý meč. Informace ale nemohly být nezávisle ověřeny.

Islámský stát v uplynulých měsících obsadil rozsáhlá území v Iráku i sousední Sýrii. Na dobytých územích islamisté prosazují přísné dodržování islámského práva šaría. Jejich ofenzivu se snaží zastavit irácká armáda, kurdští bojovníci i spojenci v čele s USA, kteří podnikají cílené nálety na pozice islamistů.

Ofenziva irácké armády pokračuje

Kurdským silám se v pondělí údajně podařilo za silné podpory spojeneckých náletů vytlačit islamisty z jejich dosavadních pozic v okolí strategického severoiráckého města Kirkúk.

Územní ztráty ozbrojenci rovněž zaznamenali v okolí Tikrítu, rodiště bývalého iráckého diktátora Saddáma Husajna. Tam proti nim postupuje irácká armáda a polovojenské jednotky šíitských dobrovolníků.

Bitva o Tikrít bude klíčovým testem pro irácké bezpečnostní složky, poznamenala agentura AP.

Podle posledních informací se vojákům podařilo dobýt město Alám, o které sváděli několik dní tvrdé boje. Alám leží jen několik kilometrů severně od Tikrítu. Příslušníci bezpečnostních složek prý vstoupili do města brzy ráno a o několik hodin později ho již měli zcela pod kontrolou, uvedli dva nejmenovaní armádní představitelé.

Operaci s cílem dobýt Tikrít zahájilo již minulé pondělí na 30 000 iráckých vojáků. Jde o vůbec největší akci irácké armády od loňského června, kdy islamisté v zemi obsadili rozsáhlá území.

Podle místních představitelů ofenziva postupuje velmi pomalu, vojákům totiž situaci komplikují výbušniny nastražené na silnicích a rovněž útoky odstřelovačů.

Tikrít leží na spojnici mezi Bagdádem a severoiráckým Mosulem, k jehož dobytí se armáda chystá na jaře. Podle OSN uteklo kvůli bojům z města a jeho okolí již 28 000 lidí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 12 minutami

Dálnice D11 z Hradce do Jaroměře se autům otevře 17. prosince

Dokončovaný úsek dálnice D11 z Hradce Králové do Jaroměře se motoristům otevře 17. prosince. Stát bude 4,1 miliardy korun bez DPH. Jde o největší současnou stavbou na území Královéhradeckého kraje, řekl ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Na úseku u Smiřic se v sobotu konal den otevřených dveří.

"Za necelé tři měsíce po dálnici budou jezdit auta. Diskutujeme dnes s lidmi přípravy silnic. Je to samozřejmě trochu sebeprezentace, ale chceme ukázat, že příprava a stavba dálnice není jednoduchá," řekl Mátl.

Stavba je rozdělena na dva úseky z Hradce Králové do Smiřic a ze Smiřic do Jaroměře. Stavba trasy do Jaroměře začala v dubnu 2019, z Hradce do Smiřic se buduje od února 2019.

"My jsme dokonce zrychlili, stavba se měla otevírat až v příštím roce během průběhu léta, podařilo se nám se zhotovitelem vyjednat zkrácení lhůty o osm měsíců. Příprava dálnice trvá daleko déle, to jsou někdy i desítky let," řekl Mátl. Šest až deset let příprava podle Mátla zabere vždycky.

D11 z Prahy do Hradce Králové a na státní hranici s Polskem začal stát budovat v roce 1978 a od roku 2017 dálnice končí v Hradci Králové. Z plánovaných 154 kilometrů dálnice se jezdí zhruba po 91 km. Stavba z Hradce do Jaroměře navazuje na úsek dálnice z Hradce Králové, měří 22,4 kilometru. Vede podél současné silnice první třídy na Jaroměř a Náchod. Za Jaroměří se napojí na silnici I/37.

Zdroj: ČTK
před 42 minutami

Vyhlaste klimatickou nouzi, žádá německý aktivista. Už 27 dní drží hladovku, nyní přestal pít

Klimatický aktivista Henning Jeschke, který od 30. srpna drží v Berlíně hladovku, dnes přestal přijímat tekutiny. Pít dnes přestala také Lea Bonaseraová, která začala držet hladovku tento týden. Dvojice protestní akci vystupňovala poté, co sociálnědemokratický kandidát na kancléře Olaf Scholz nevyslyšel jejich ultimátum a veřejně neprohlásil, že v Německu panuje stav klimatické nouze. Scholz oběma přislíbil, že se s nimi sejde až po volbách.

Hladovkáři původně žádali, aby se s nimi do čtvrtka sešla trojice kancléřských kandidátů. Těmi jsou vedle Scholze konzervativec Armin Laschet a Annalena Baerbocková ze strany Zelených. Trojice původně oznámila, že s aktivisty bude jednat po volbách. Později organizátoři protestu uvedli, že Baerbocková ve čtvrtek tábor hladovkářů na louce u Sprévy nedaleko sídla parlamentu a kancléřství navštívila a s mladými lidmi hovořila.

Ve čtvrtek aktivisté vyhlásili nové ultimátum, které se týkalo jen Scholze, protože Laschet podle nich zcela zklamal. Sociálnědemokratický kancléřský kandidát výzvu k veřejnému prohlášení o klimatické nouzi nesplnil, Jeschkeho a Bonaseraovou nicméně vyzval, aby hladovku ukončili. Opětovně slíbil, že společné setkání se může uskutečnit po volbách.

"Scholzovi přes rty ani jednou nepřešel výraz ´klimatická nouze´," řekl na videu zveřejněném na Twitteru 21letý Jeschke, když oznamoval, že přestává přijímat tekutiny.

Hladovku původně zahájilo 30. srpna sedm aktivistů, šest z nich ale začalo postupně opět jíst. Tento týden se k Jeschkeovi, který odmítá potravu jako poslední z původní skupiny, přidala 24letá Bonaseraová. Dnes oba přestali také pít.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Další zprávy