Ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej v páteční zprávě pro Radu bezpečnosti uvedl, že Írán ignoroval výzvu, aby zastavil obohacování uranu. Svůj jaderný program naopak urychlil.
Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád však v sobotu opět zopakoval své neústupné stanovisko a řekl, že íránský jaderný program je nezvratitelný.
"Islámská republika nebude s nikým jednat o jejím absolutním právu na mírové využití jaderné energie. To je naše červená čára, a nikdy se jí nevzdáme," řekl dnes Ahmadínežád.
Írán: Ustoupíme, vraťte případ MAAE
"Baradej pokládá na stůl fakta, nevynáší žádné zásadní soudy o Íránu. To je věcí Rady bezpečnosti," řekl agentuře Reuters Baradejův blízký spolupracovník.
Podle prohlášení Íránské agentury pro atomovou energii však neobsahuje Baradejova zpráva negativní závěry a ukazuje, že agentura může ještě přehodnotit íránskou jadernou otázku.
Írán také naznačil možné ústupky, pokud se Rada bezpečnosti rozhodne vrátit případ k projednávání do Mezinárodní agentury pro atomovou energii.
"Pokud se MAAE a Rada bezpečnosti OSN rozhodnou přesunout záležitost do rukou MAAE, jsme ochotní k maximální spolupráci," citovala agentura AFP mluvčího íránského ministerstva Hamída Rézu Asefího.
Obohacuje více, než přiznal
Zpráva MAAE uvádí, že Írán nepředložil dostatečné důkazy, které by svědčily o tom, že svůj program rozvíjí výhradně pro civilní účely.
Inspektoři Mezinárodní agentury pro atomovou energii potvrdili, že Íránu se podařilo dovést proces obohacování uranu do stavu, kdy je schopen získat palivo pro jaderné elektrárny.
V obohacování uranu, který pak může sloužit k výrobě materiálu potřebného pro atomovou bombu, hodlá Írán pokračovat bez ohledu na mezinárodní protesty.
Zástupce šéfa íránské atomové agentury Mohammad Saídí také oznámil, že se vyvíjejí nové typy odstředivek, které se pro obohacování uranu používají a v sobotu také přiznal, že v íránských jaderných zařízeních se nyní uran obohacuje více než na čtyři procenta, tedy na vyšší stupeň, než předtím uvedl Mezinárodní agentuře pro atomovou energii.
V polovině dubna Írán oznámil, že uran obohacuje na 3,6 procenta, a MAAE to potvrdila z odebraných vzorků. Saídí ale prohlásil, že i více obohacený uran bude využitelný pouze pro civilní účely.
Ahmadínežád znovu vyjádřil opovržení
Tvrdá slova zvolil v pátek íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád. Znovu uvedl, že jeho země obohacování uranu v žádném případě nezastaví a rezoluce Organizace spojených národů ji nezajímají.
Rada bezpečnosti projedná další postup v íránské otázce v úterý. Šéfka americké diplomacie Condoleezza Riceová ji dnes vyzvala k tvrdému postupu, který by vedl až k hrozbě přijetí sankcí vůči Íránu.
Rada je však rozdělena. Zatímco Velká Británie a Francie americký postoj podporují, Rusko a Čína vyzývají ke zdrženlivosti a pokračování jednání.
Nová odhalení íránské opozice
Experti z různých zpravodajských služeb odhadují, že pokud Teherán chce vyrobit nukleární pumu, je schopen toho dosáhnout během tří až sedmi let. Že Írán obohacuje uran v nových odstředivkách, potvrdila i íránská opozice.
"Mají tyto centrifugy na dvou místech. V Natanzu a poblíž Teheránu. Ještě neprošly testy, ale začátek obohacování v těchto centrifugách je otázkou měsíců, ne let," řekl v Paříži na tiskové konferenci mluvčí exilové opozice Muhammad Muhaddessín.
Opoziční Národní rada íránského odporu v roce 2002 jako první zveřejnila informace o reaktoru v Natanzu, který íránská vláda mnoho let před mezinárodními inspektory utajovala.
Rada tvrdí, že má své kontatky a špehy v nejvyšších místech íránské armády i mezi lidmi pracujícími na jaderném programu.
Íránští exulanti podporují hospodářské sankce proti Íránu, ale jsou proti vojenskému zásahu ze strany USA, Izraele nebo dalších zemí.
Ázerbájdžán do války nechce
Americké naděje na to, že k případnému útoku by bylo možné využít území Ázerbájdžánu nebo Gruzie, v noci na dnešek torpédoval ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev.
"Žádné operace proti Íránu se nezúčastníme. Je na čase učinit přítrž veškerým spekulacím," prohlásil Alijev.
O tom, že americká vláda sondovala v Gruzii a Ázerbájdžánu možnosti využít tamních základen při konfliktu s Íránem, informovala americká média v únoru. Informaci nepřímo potvrdilo gruzínské ministerstvo obrany.
