Iráčané oběsili Chemického Alího, bratrance Saddáma

Martin Novák Martin Novák
25. 1. 2010 20:22
Alí Hasan Madžíd vedl vyhlazovací operace proti Kurdům
Alí Hasan Madžíd.
Alí Hasan Madžíd. | Foto: Reuters

Bagdád - Bratranec popraveného iráckého diktátora Saddáma Husajna Alí Hasan Madžíd, známý jako "Chemický Alí", byl v pondělí v Iráku oběšen. Oznámila to tamní vláda.

Madžíd si vysloužil svoji přezdívku tím, že k zákrokům proti Kurdům nařizoval použití chemických zbraní.

Na svém kontě měl celkem už tři tresty smrti. Za účast na genocidě Kurdů v roce 1988, kdy zemřelo odhadem 180 tisíc lidí, mu byl už jeden hrdelní trest vyměřen v roce 2007.

Druhé dva tresty smrti se týkaly zásahů proti šíitům na jihu Iráku z let 1991 a 1999.

V sedmdesátých letech Madžíd působil jako vojenský přidělenec na iráckém velvyslanectví v Praze. Patřil do okruhu nejbližších spolupracovníků exprezidenta Saddáma Husajna, popraveného 30. prosince 2006.

Alí Hasan Madžíd.
Alí Hasan Madžíd. | Foto: Reuters

K největšímu masakru Kurdů došlo v roce 1988 v rámci takzvané kampaně Anfál, zaměřené na potlačení kurdských rebelů u hranic s Íránem.

Armáda tehdy shodila yperit a další jedy na kurdské město Halábdža. Zahynuly tisíce civilistů.

V dekretu podepsaném 3. června 1987 Madžíd v instrukcích pro potlačování Kurdů napsal: "Ozbrojené síly musí zabít jakoukoli osobu nebo zvíře, které se na daném území budou nacházet."

Popravený Saddám Husajn.
Popravený Saddám Husajn. | Foto: reuters

Tribunál vyslechl na devadesát svědků a jako důkaz byly předloženy audionahrávky. Dokumentů usvědčujících obžalované bylo ale málo, protože Saddám dal spisy krátce před svým pádem skartovat.

Není překvapením, že příslušníci kurdských klanů přijali popravu nenáviděného Saddámova bratrance radostně. "Ztratil jsem při chemických útocích otce a můj bratr stále trpí na následky zranění. Jsem rád, že byl (Alí) konečně popraven," citovaly agentury jednoho z kurdských aktivistů ze severu země.

Velitel elitních gard

Po válce o Kuvajt, z něhož iráckou armádu vytlačila vojska mezinárodní koalice vedená USA, šíité na jihu země pozvedli zbraně proti Saddámovi.

Dobyli Basru i posvátná města Nadžaf a Karbalu. Ale přestože je americká vláda ke svržení režimu vyzývala, v rozhodující chvíli jim odmítla přijít na pomoc.

Saddámovy elitní Republikánské gardy povstání utopily v krvi za pomoci tanků a bojových helikoptér. Mnoho lidí na jihu Iráku zmizelo v masových hrobech, které se postupně odkrývají v posledních čtyřech letech.

Všechny je spal

Právě Chemický Alí na jihu Iráku gardám při zásahu proti povstalcům velel. Zahynuly tehdy desetitisíce lidí, podle obžaloby až sto tisíc.

Hrob Saddáma Husajna.
Hrob Saddáma Husajna. | Foto: Reuters

Z tehdejších bojů se dochoval film, natočený pro potřeby vládnoucí strany Baas. Na něm je Madžíd zachycen, jak dává pokyn pilotovi před útokem: "Než se vrátíš, všechny je spal. A neopovažuj se vracet, pokud to neuděláš."

"Je nám líto, že to tak dlouho trvalo, je to ale velké vítězství, které otvírá cestu spravedlnosti," reagoval včera na zprávu o Madžídově popravě tiskový mluvčí Nejvyššího islámského iráckého shromáždění, druhé největší šíitské strany.

Chycen před čtyřmi lety

Krátce po začátku americko-britské invaze v dubnu 2003 se objevila informace, že Madžíd zahynul při bojích v Basře.

Ukázalo se však, že to nebyla pravda. Přežil a do amerického zajetí se dostal 21. srpna 2003.

Kromě Saddáma a Chemického Alího byl v Iráku už popraven také bývalý viceprezident Táhá Jasín Ramadán. Popravčí četa jej oběsila 20. března 2007.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 16 minutami

Inflace v eurozóně v červenci vystoupila na rekordních 8,9 procenta

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v červenci zrychlil na 8,9 procenta z červnové hodnoty 8,6 procenta. Inflace tak vystoupila na další rekord. V konečné zprávě to dnes uvedl evropský statistický úřad Eurostat, který tak potvrdil rychlé údaje z konce července. Za vysokou inflací stojí zejména prudký růst cen energií. V celé Evropské unii inflace v červenci zrychlila na 9,8 procenta z červnových 9,6 procenta, uvádí evropský statistický úřad. Tento údaj Eurostat v rychlém odhadu neuváděl.

Inflace v eurozóně se nachází vysoko nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ke konci července ECB v reakci na prudký růst inflace poprvé od roku 2011 zvýšila základní úrokové sazby, a to výrazněji, než původně avizovala. Její základní úrok se dostal na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém se držel od roku 2016.

Ceny energií v eurozóně se podle konečné zprávy Eurostatu v červenci meziročně zvýšily o 39,6 procenta. Jejich růst nicméně zpomalil z červnových 42 procent. Zrychlil naopak růst cen potravin, a to na 9,4 procenta z 8,9 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy