Lima - Peruánský prezident Alan García se nyní potýká zatím s největšími protesty svého druhého funkčního období (poprvé byl prezidentem během občanské války v letech 1985 až 1990).
Násilné demonstrace a potyčky s policií jsou v notoricky chudých částech Peru, jako jsou horské nebo amazonské regiony, běžnou záležitostí. Nynější boje mezi stovkami demonstrantů a policií jsou však svou velikostí výjimečné a podle místních zpráv si zatím vyžádaly až 42 mrtvých.
Přibylo mezi ně devět z celkem osmatřiceti policistů, které drželi protestující jako rukojmí. Zahynuli při osvobozovací akci armády, dvaadvacet rukojmích vojáci osvobodili, dalších sedm se pohřešuje.
Podle policejního šéfa Miguela Hidalga zemřelo devět policistů rukama demonstrantů.
Místní domorodé komunity protestují již od dubna a využívají k tomu tradiční způsob známý i ze sousedního Ekvádoru či Bolívie - blokádu silnic a řek. To v regionech s nedostačující silniční infrastrukturou znamená odříznutí celých měst od zdrojů potravin a dalšího zboží.
Domorodcům se nelíbí nový zákon, kterým ztrácejí kontrolu nad pralesní půdou a jimiž chce vláda do oblasti přilákat investory v ropném a hornickém průmyslu.
V násilnosti se protesty zvrhly v pátek, kdy se policie pokoušela zprůjezdnit zablokovanou silnici v oblasti Bagua 1400 kilometrů severně od Limy. Domorodí vůdci tvrdí, že přitom zabila 22 demonstrantů.
Naopak úřady v sobotu ráno hlásily jedenáct mrtvých policistů (někteří údajně zemřeli v důsledku zranění způsobených oštěpy) a tři zabité demonstranty. Více než sto lidí bylo údajně zraněno.
Už se objevily hlasy požadující rezignaci jak peruánské ministryně vnitra Mercedes Cabanillasové, tak premiéra Yehudy Simona. Podpora prezidenta Garcíi se pohybuje okolo třiceti procent a problémy má především v rurálních oblastech, které armáda během občanské války za jeho předchozího období nemilosrdně decimovala.
Zemědělcům se také nelíbí zákony schválené v důsledku dohody o volném obchodu se Spojenými státy, kterými se jejich produkty stávají konkurenceneschopnými.
