Co chce Johnson a kdo se proti němu šikuje? Projděte si jednotlivé hráče o brexit

Helena Truchlá Helena Truchlá
17. 8. 2019 13:52
Britská dolní sněmovna má až do začátku září takzvané parlamentní prázdniny, poslanci si přesto moc neodpočinou. Celkem 76 dní před plánovaným odchodem Spojeného království z Evropské unie se část z nich snaží vymyslet, jak zabránit takzvanému tvrdému brexitu, tedy rozvodu s EU bez jakékoliv dohody. Kteří poslanci to jsou? A kdo naopak stojí za premiérem Borisem Johnsonem?
Premiér Boris Johnson.
Premiér Boris Johnson. | Foto: ČTK

Co chce Boris Johnson? 

Pro britského premiéra je prioritou opustit Evropskou unii do konce letošního října. Ačkoliv by podle svých slov "preferoval odejít s dohodou", opačnou variantu nevylučuje. Vládním zaměstnancům zakázal vybírat si až do konce října dovolenou a nařídil jim, že nejdůležitější jsou přípravy na tzv. divoký brexit.

Co chtějí labouristé a Jeremy Corbyn?

Debaty o možnostech, jak britský odchod z EU nakonec dopadne, rozvířil v posledních dnech lídr opozice a šéf britských labouristů Jeremy CorbynPoslal totiž politikům z dalších stran dopis, ve kterém navrhuje uzavřít nadstranickou koalici. Ta by s Corbynem v čele vyjádřila nedůvěru Johnsonově vládě. Hlasovalo by se co nejdříve poté, co se poslanci v září znovu sejdou. 

Pak by pod vedením labouristického šéfa vznikla jakási dočasná "vláda národní jednoty", která by schválila odklad brexitu a vyhlásila předčasné volby. Pokud by v nich Corbyn zvítězil, došlo by na druhé referendum o podobě odchodu z EU.

Podle britských pravidel stačí k vyhlášení nedůvěry prostá většina. Tedy aby na jedné straně bylo alespoň o jednoho poslance více než na druhé. Johnson se momentálně ve sněmovně opírá o koalici svých konzervativců a severoirské Demokratické unionistické strany. Drží většinu o pouhý jeden hlas, přitom proti němu i ve vlastní straně vystupuje řada rebelů.

Johnson se ale nechal slyšet, že v takovém případě stejně nemusí opustit premiérské křeslo. V takzvaných "lidových otázkách pro premiéra", které nově zodpovídá na Facebooku, navíc naznačil, že nové volby by vyhlásil třeba až v listopadu. Tedy poté, co by Británie opustila EU.

Co chtějí rebelové ve dvou největších stranách?

Mezi vládními konzervativci jsou politici, kteří jsou ve snaze zabránit divokému brexitu ochotni s Corbynem jednat. Patří mezi ně bývalí ministři Dominic Grieve, Oliver Letwin, Caroline Spelmanová a několik dalších poslanců. Velšský konzervativní poslanec Guto Bebb rovnou přislíbil, že by Corbynovu dočasnou vládu podpořil.

"Johnson (po svém nástupu) vyházel víc než polovinu členů vlády. Dá se tedy očekávat, že ne každý ho teď podpoří," uvedl pro Aktuálně.cz Ewan Smith, odborník na ústavní právo z britské Oxfordské univerzity. 

S rebely z vlastních řad ale musí počítat i Corbyn, za jehož Labouristickou stranu ve sněmovně sedí 245 lidí. Rozdíl ve výsledku hlasování by tak mohl být velmi těsný, podle Smithe má však šanci na úspěch.

Co chtějí ostatní politické strany?

Jo Swinsonová, šéfka liberálních demokratů, označila Corbynův návrh za nesmysl. Její strana má ve sněmovně 14 hlasů a staví se proti brexitu bez dohody. Swinsonová nicméně nevěří, že si labouristický šéf dokáže potřebnou většinu vyjednat. Nakonec ale svolila s labouristy alespoň mluvit. Podpořila by údajně vládu v čele s jiným poslancem této strany. 

S Corbynovým plánem jinak souhlasí Nicola Sturgeonová, šéfka Skotské národní strany, která je ve sněmovně třetí nejpočetnější silou, i velšské uskupení Plaid Cymru. 

Caroline Lucasová, poslankyně za britské Zelené, zveřejnila video, kterým apelovala na liberální demokraty a v němž řekla o Corbynovi, že "dělá dobrou věc". Zelení i Plaid Cymru se shodují, že druhé referendum o brexitu by se mělo vyhlásit ještě před předčasnými volbami. To však moc pravděpodobné není. "Podle mě volby budou ještě před koncem letošního roku. Nejspíš v říjnu," předvídá Smith. 

Co si myslí královna Alžběta II.?

Pokud se přece jen vytvoří většina proti Johnsonovi, a on přesto odmítne rezignovat, jedinou postavou, která by v takové situaci měla právo jednat, by byla královna Alžběta II. Ta by mohla v krajním případě Johnsona i odvolat. Není ale moc pravděpodobné, že by královna zasahovala do politiky, naznačuje Smith. Naposledy nastal podobný scénář v roce 1834.

Britská panovnice je údajně zklamaná neschopností vládnout, kterou podle ní projevuje politické vedení země. Vyplývá to z jejích soukromých komentářů, které unikly na veřejnost a které patří mezi "nejdrsnější prohlášení královny, o nichž se za 67 let její vlády ví". Podle experta na panovnickou rodinu Roberta Laceyho, se kterým hovořil server Politico, má ale královna hrůzu z toho, že by byla vtažena do politiky.

Navíc "Její Výsost má zkušený a vysoce kvalifikovaný tým právních a ústavních poradců, kteří ji v takových případech navádí", jak popisuje Lacey. Jakékoliv rozhodnutí, které královna případně udělá, proto podle něj nebude její osobní.

Co chce lid? 

Určitě ne zásah královny. Podle průzkumu agentury YouGov z 8. srpna by ho považovala za vhodný jen třetina Britů, naopak polovina by ho shledala nepatřičným.

Podle dalšího průzkumu by v současné chvíli 37 procent lidí podpořilo vyhlášení nového referenda, ve kterém by se vyslovili pro setrvání v EU, zatímco 26 procent upřednostňuje odchod z unie bez jakékoliv dohody. Dalších 12 procent lidí chce odejít z EU, ale rádi by zůstali součástí jednotného evropského trhu. A podobné množství Britů podpořilo dohodu, kterou s Bruselem vyjednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová.

Více než polovina dotazovaných také v červenci uvedla, že považuje za "nepříliš nebo zcela nepravděpodobné", že Británie odejde z unie skutečně na konci letošního října. 

Video: Johnson je buran a klaun, brexit ale nastane, říká Houska

Johnson není dobrá volba pro Británii, je inteligentní, ale neprokázal jedinou kompetenci, přebírá zemi v nejhlubší krizi od druhé světové války. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Německo si kvůli hackerskému útoku na e-mail Merkelové předvolalo ruského velvyslance

Německá vláda si kvůli kybernetickému útoku na Spolkový sněm v roce 2015 předvolala ruského velvyslance. Ve čtvrtek o tom informoval list Der Tagesspiegel. Moskva odmítá obvinění, že za útokem stála, Berlín je naopak o ruském podílu přesvědčen. Dotčen tehdy byl i poslanecký e-mail kancléřky Angely Merkelové.

Velvyslance si k rozhovoru pozval státní tajemník ministerstva zahraničí Miguel Berger, který podle mluvčí diplomacie jménem spolkové vlády co nejostřeji hackerský útok odsoudil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy