Paříž – Přední francouzský list Le Parisien přestane dočasně publikovat průzkumy veřejného mínění. Rozhodl se k tomu ani ne čtyři měsíce před prezidentskými volbami, ve kterých může zabodovat i šéfka protiimigrační a euroskeptické Národní fronty Marine Le Penová.
"Přemýšleli jsme o tom delší dobu, a to především poté, co si Britové v referendu zvolili Brexit. A také po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA," poznamenal Stéphane Albouy, ředitel redakcí Le Parisien – Aujourd'hui.
Právě tyto dvě události srazily důvěryhodnost průzkumů, které se při nich ve svých odhadech zmýlily. Nepodařilo se jim zachytit skutečné nálady ve společnosti.
Vrátíme se ke kořenům
Albouy upozornil, že podobnou zkušenost měla i Francie, a to v případě primárek tamní Republikánské strany. Po dlouhé měsíce se všechny odhady shodovaly, že o post kandidáta, kterého republikáni vyšlou do boje o Elysejský palác, se utká bývalý premiér Alain Juppé s exprezidentem Nicolasem Sarkozym.
Až těsně před samotnou volbou si průzkumy všimly rostoucí popularity někdejšího premiéra Francoise Fillona, jenž nakonec primárky s přehledem vyhrál. Mediálně sledovaný Sarkozy skončil až na třetím místě.
A podobným situacím, kdy se novináři koncentrují jen na favority a opomíjejí další, se chce nyní Le Parisien vyhnout.
Wow. The French daily @LeParisien_75 will not publish polls during campaign but focus on investigative journalism pic.twitter.com/5ljl9t47W3
— Agnes Poirier (@AgnesCPoirier) January 4, 2017
Albouy upozornil, že média by měla vyslyšet své kritiky, kteří tvrdí, že novináři jsou často "odtrženi od reality".
"Rozhodli jsme se vrátit ke kořenům naší profese, a to je práce v terénu," dodal Albouy s tím, že se chce nyní list více spoléhat na vlastní reportáže a bude častěji vysílat své novináře do ulic.
"Nechci ale útočit na průzkumy veřejného mínění, potíž je především v tom, jak s nimi nakládáme," upozornil s tím, že ale redaktoři jeho listu mohou nadále komentovat průzkumy publikované v dalších médiích.
Jedná se jen o "pauzu", upozornil pak Albouy, aniž by dodal, jak dlouho nebude Le Parisien průzkumy publikovat. Právě tento list je přitom až dosud ve svých článcích hojně využíval.
Další francouzská média se zatím listu k Le Parisien nepřidala a není jasné, zda tak bude inspirovat i ostatní.
Francii čekají prezidentské volby
Společnosti na průzkum veřejného mínění ve Francii si prošly velkým debaklem už v roce 2002, kdy se konaly prezidentské volby. Tehdy očekávaly, že do druhého kola se probojuje kandidát socialistů Lionel Jospin a úřadující prezident Jacques Chirac.
Jejich odhady se ale nenaplnily. Místo Jospina se do druhého kola nečekaně dostal tehdejší šéf krajně pravicové a populistické Národní fronty Jean-Marie Le Pen, mimochodem otec současné kandidátky Marine Le Penové.
Le Pena nakonec, tentokrát už v souladu s odhady, porazil zmíněný Chirac, který získal přes 82 procent hlasů.
Letos bude situace o něco jiná – průzkumy naznačují, že Le Penová zopakuje triumf svého otce a hladce se probojuje do druhého kola prezidentských voleb. V něm by ji měl údajně s přehledem porazit kandidát republikánů Fillon.
Jenže po Brexitu a vítězství Donalda Trumpa si tímto výsledkem nejsou všichni tak jisti. "Marine Le Penová by mohla vyhrát," varoval například bývalý premiér Manuel Valls, který se sám zúčastní lednových primárek Socialistické strany a mohl by se tak nakonec stát soupeřem Le Penové ve volbách.
S protestními hlasy máme zkušenosti
Zástupci agentur na průzkum veřejného mínění ale tvrdí, že jejich odhady jsou správné a nemělo by dojít k mýlce jako v roce 2002.
"Před lety se nám nepodařilo zachytit rostoucí podporu pro Le Pena. Pozměnili jsme ale naše metody a v dalších volbách jsme byli vždy poměrně blízko konečným výsledkům," uvedl pro agenturu Bloomberg krátce po zvolení Trumpa Yves-Marie Cann, analytik ze společnosti Elabe, jež vytváří průzkumy veřejného mínění.
Ten současně upozornil, že v roce 2002 se mnozí Francouzi ještě za svoji podporu Národní fronty styděli a zdráhali se ji otevřeně přiznat, což mohlo průzkumy zkreslit.
Jenže to už neplatí. Od roku 2011 partaj vede Marine Le Penová. Ta se s otcem rozešla a stranu zbavila nálepky rasistické a antisemitské strany. Národní fronta se tak posunula do mainstreamu. I proto Francouzi už často svoji podporu partaje nijak neskrývají.
A nejen to. Na rozdíl od agentur na průzkum veřejného mínění v USA mají ty francouzské mnohem delší zkušenosti s protestními stranami nebo partajemi na okraji politického spektra a jejich voliči. Příkladem může být francouzská krajní levice, která má v zemi už léta relativně silné zastoupení.
