Kodaň - Skutečným cílem nynější agresivní politiky ruského prezidenta Vladimira Putina není východní Ukrajina, ale pobaltské státy.
Šéf Kremlu na nich hodlá vyzkoušet soudržnost Severoatlantické aliance.
V rozhovoru pro britský list The Daily Telegraph to prohlásil bývalý generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen.
"Útok na jakoukoliv členskou zemi NATO je podle severoatlantické úmluvy považován za útok na všechny a Putin chce vyzkoušet, zda to platí," je přesvědčen.
"Tohle není o Ukrajině. Putin chce obnovit ruskou pozici světové velmoci. S velkou pravděpodobností napadne pobaltské země, aby vyzkoušel platnost článku 5. Ví, že pokud napadne jednu z členských zemí, bude poražen. Tohle si pojďme říct otevřeně. On je ale přeborníkem v hybridní válce," varuje Rasmussen.
Někdejší šéf NATO tím naráží na obavy, že Moskva použije stejnou taktiku, jakou zvolila při anexi Krymu a kterou podle kritiků zastává i v případě bojů na východě Ukrajiny. Že do Estonska nebo Litvy, kde žije početná ruská menšina, vyšle ozbrojence ve vojenských uniformách bez insignií a bude tvrdit, že jde o dobrovolníky.
Tohle není o Ukrajině. Putin chce obnovit ruskou pozici světové velmoci. S velkou pravděpodobností napadne pobaltské země, aby vyzkoušel platnost článku 5.
Vztahy Ruska a Estonska jsou na bodu mrazu od září loňského roku, kdy Rusové - podle Talinnu na estonském území - zajali a odvlekli příslušníka tamních bezpečnostních složek Estona Kohvera.
Ruská strana tvrdí, že jde o špiona, a drží Kohvera v přísně střeženém moskevském vězení.
Nejedná se o jedinou provokaci. Bojové letouny Severoatlantické aliance musely v posledních měsících více než 150krát startovat k ruským strojům, které narušily vzdušný prostor některé z členských zemí, nejčastěji právě v Pobaltí.
Článek 5 úmluvy NATO byl za celých šestašedesát let existence Aliance zatím použit jen jednou, a to po teroristických útocích z 11. září 2001.
Co by se stalo, kdyby některá z pobaltských zemí zmiňovanou část paktu uplatnila, není jasné. Je nicméně možné, že by rada NATO zásah odmítla. A Putin by se tak ujistil o nejednotnosti a nerozhodnosti celého uskupení.
Pokud jde o další vývoj na východě Ukrajiny, odhaduje bývalý generální tajemník Aliance, že Rusové budou konflikt nadále potajmu rozdmýchávat. "Putinovi vyhovuje, aby to tam dál vřelo," míní Anders Fogh Rasmussen.
Řešením je podle něj zřízení několikatisícových jednotek rychlé reakce. Evropští členové Aliance ale namísto posilování své bojeschopnosti v reakci na ekonomickou krizi škrtali v armádních rozpočtech a došlo to až tak daleko, že by se Evropa bez americké pomoci neubránila.
"Členské země v uplynulých pěti letech seškrtaly vojenské výdaje o 20 %, některé dokonce o 40 %, zatímco Rusko navýšilo rozpočet o 80 %. Ukrajinská krize by měla být varováním," dodal někdejší alianční šéf.
