Brusel - Rozpočet Evropské unie možná projde v blízké době radikální proměnou. Čím dál častěji se ozývají hlasy, aby se vytvořil samostatný rozpočet pro eurozónu - skupinu devatenácti zemí používajících euro.
Jedním z nejhlasitějších podporovatelů je francouzský prezident Emmanuel Macron, který by chtěl pro svůj návrh získat podporu Německa.
Kancléřka Angela Merkelová se ale zatím ambiciózním evropským plánům vyhýbá. Momentálně se soustředí na podzimní německé parlamentní volby, ve kterých se pokusí znovu obhájit své křeslo.
Macron ale i tak není sám. Myšlenku samostatného rozpočtu eurozóny zmiňuje taky Evropská komise. Ta na konci května předložila dokument o budoucnosti hospodářské a měnové unie. A tento týden zahájila debatu o tom, jak se promění evropské finance.
Všechny podobné diskuse navazují na tzv. Bílou knihu o budoucnosti Evropy. Ta obsahuje pět scénářů pro reformu Evropské unie.
V březnu ji představil šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.
Česká republika sice členem eurozóny není, její další vývoj je však i pro Česko důležitý. "Rozpočet eurozóny by teoreticky mohl mít pozitivní stabilizační přínos," uvedl Jakub Vintrlík z tiskového odboru ministerstva financí.
Praha přitom trvá na tom, aby případný rozpočet eurozóny nebyl součástí celého rozpočtu EU. "Začlenění rozpočtu pro eurozónu do evropského rozpočtu by mohlo přinést snížení prostředků na klíčové priority unie a České republiky," dodává Vintrlík.
Evropské peníze na evropské cíle
Evropský rozpočet se nyní zaměřuje hlavně na snižování rozdílů mezi členskými zeměmi, tedy takzvanou konvergenci.
V budoucnu by se měl ale více podílet i na zajištění stability EU. A to nejen finanční, ale taky bezpečnostní.
Podle českého ekonoma a europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) by měly peníze z rozpočtu směřovat hlavně do oblastí, které mají "evropskou povahu". Což se teď prý neděje.
"Rozpočet by měl ve větší míře krýt třeba výdaje spojené s uprchlickou krizí," uvedl pro Aktuálně.cz. Niedermayer.
V souvislosti s tím ale bývalý viceguvernér České národní banky upozorňuje i na samotné zdroje evropského rozpočtu.
"Stále více zemí dnes poukazuje na věci, které by měl evropský rozpočet financovat. Zároveň se ale snaží snižovat částky, které státy do rozpočtu odvádějí," míní europoslanec.
Řešením by podle něj mohlo být odvádění daní z určitých oblastí, které mají všechny členské země EU společné.
Vlastní zdroje
K podobnému závěru došla letos i takzvaná Montiho skupina - tým odborníků, v jejichž čele stojí bývalý italský premiér Mario Monti. Podle těchto expertů, kteří se věnují budoucímu financování unie, jsou klíčem k úspěšnému rozpočtu vlastní zdroje.
Teď do unijního rozpočtu proudí hlavně příspěvky členských zemí, které jsou vypočítané podle hrubého národního důchodu.
Tyto příspěvky by se ale podle návrhu měly snížit. Částečně by je pak nahradily třeba společné korporátní daně z příjmů nebo zdanění paliv a emisí.
Evropská unie by tak získala více financí, které by se mohly využít na řešení bezpečnostních hrozeb, migrační krize a dalších problémů.
Česko využívá hlavně fondy
Rozpočet EU s vlastními zdroji by byl podle odborníků výhodou i pro Česko. Mohlo by se totiž jednat o způsob, jak zachránit část rozpočtu, ze kterého ČR v současné době čerpá.
Česká republika se zejména snaží udržet evropské fondy. Ty Češi využívají k financování nejrůznějších projektů od infrastruktury po vzdělávání.
"Chceme, aby politika soudržnosti, která zastřešuje strukturální a investiční fondy, nejen pokračovala v dalším sedmiletém období po roce 2020, ale aby se pro ni podařilo obhájit nepříliš zmenšený rozpočet," uvedla tento týden v Bruselu česká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.
Čím dál více se však v EU mluví o přesunu od nenávratných dotací k návratným nástrojům, jako jsou půjčky nebo záruky. S tím počítá i tzv. Junckerův balíček, který má za sebou už rok a půl fungování.
Myšlenkou balíčku bylo pomoci nastartovat investice, které v některých zemích unie ještě nepřekročily úroveň před finanční krizí z let 2008 až 2009. Klíčovou roli tu hraje propojení soukromých investic s veřejnou zárukou.
