reklama
 
 

Macron chce změnit Evropu. Češi se budou muset rozhodnout, jestli se přidají

9. 5. 2017 14:28
Nový francouzský prezident Emmanuel Macron chce výrazně prohloubit evropskou integraci. Česko se bude muset rozhodnout, jestli se přidá, případně v jakých oblastech. Macron chce posílit zejména eurozónu a společnou evropskou obranu.

Paříž - Nový francouzský prezident Emmanuel Macron chce zahájit velkou evropskou ofenzívu.

Na rozdíl od své poražené soupeřky Marine Le Penové vystupuje jednoznačně proevropsky a evropská integrace patří i mezi základní body jeho programu.

"Už 10 let mají zastánci Evropy skloněnou hlavu," tvrdí Macron.

Česko tak nejspíš brzy postaví před zásadní otázku: jestli se bude chtít na nové vlně integrace podílet, nebo ne.

Naprostým základem je pro Macrona eurozóna. Souhlasí s názory těch ekonomů, kteří tvrdí, že ve stávající podobě je velmi křehká a k řádnému fungování potřebuje reformy. A větší dávku integrace.

Nový francouzský prezident chce například vytvořit společný rozpočet pouze pro země platící eurem nebo post společného ministra financí. Současný záchranný fond Evropský stabilizační mechanismus (ESM) by se podle něj měl změnit v plnohodnotný Evropský měnový fond.

"Eurozóna neudělala v minulých letech žádný pokrok, protože se bála těch, kteří postávají na balkóně nebo ve vstupní hale," prohlásil Macron během kampaně.

Narážel tím hlavně na tradiční odpor Velké Británie k prohlubování integrace, ale mířil i na další skeptické země. Patří k nim i Česko.

"Macron před nás staví zásadní otázku, jak se připravit na stále se rozšiřující mezeru mezi eurozónou a zbytkem Evropské unie," říká Tomáš Weiss, vedoucí katedry evropských studií FSV UK. K tomuto rozdělení se podle něj schyluje už dlouho.

Síla eura

Plánované vystoupení Británie z EU ale zmíněnou propast výrazně posílí.

Po odchodu Británie bude vlastní měnou platit jen osm ze 27 členských zemí EU. Pokud budou státy s eurem jednotné, budou mít podle pravidel dostatečnou sílu na to, aby prosadily řadu změn ve fungování unie.

"Česku přece jde v první řadě o volný pohyb a o ekonomickou spolupráci, to jsou naše zásadní zájmy. I toto ale bude čím dál víc určováno v rámci eurozóny a Češi - na rozdíl od Slováků - na těchto jednáních sedět nebudou," upozorňuje Weiss.

"Pokud nechceme vstoupit do eurozóny, tak by měli politici vysvětlit, jakým jiným způsobem chtějí hájit české zájmy z periferie, kam se budeme postupně stále víc dostávat," dodává.

Vlastní měnou platí i vlivné země jako Švédsko a Dánsko. Ty jsou ale na rozdíl od Česka mnohem lépe schopny definovat a poté prosazovat v EU své zájmy. Česko má oproti tomu stále velký problém shodnout se na tom, co od svého členství v EU vůbec očekává.

"Říct, co chceme a proč to chceme, to v Česku strašně chybí," upozorňuje Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky. Dostál i Weiss se shodují, že Česko je v EU málo předvídatelné.

Nově zvolený francouzský prezident Emmanuel Macron slíbil občanům, že bude ctít republikánské principy svobody, rovnosti, bratrství. | Video: Reuters |  01:26

Postavit Francii na vlastní nohy

Emmanuel Macron sám přiznává, že Francie kvůli slabé výkonnosti své ekonomiky v EU ztratila vliv na úkor Německa. Plánuje proto pomocí reforem v zemi uvolnit trh práce a posilnit její konkurenceschopnost. Tím má dát Francie Německu najevo, že změny myslí vážně.

Zatímco u opatření v domácí politice a ekonomice bude Macron závislý na tom, jestli se mu v červnových parlamentních volbách podaří získat většinu nebo složit povolební koalici, v evropské politice a v obraně má podle francouzské ústavy do značné míry volnou ruku.

Zatím ale není jisté, jak vstřícně se Německo k Macronovým návrhům postaví.

Vznik Evropského měnového fondu, který by mohl případně pomoci zemím v dluhové krizi, Berlín podporuje. Společný evropský rozpočet pro eurozónu ale dosud odmítal.

Zastánci této myšlenky chtějí, aby z rozpočtu mohly čerpat podporu státy, které by zasáhl nějaký nenadálý hospodářský šok.

Ze společného balíku peněz by pak mohly částečně financovat třeba výplaty dávek v nezaměstnanosti. A to formou půjček, které by následně musely splatit.

Bude záležet na Německu

Otázkou tak je, jestli Berlín změní názor.

"Pro Německo bude velmi těžké nebrat Macrona vážně a nespolupracovat s ním, pokud na to půjde chytře. Tedy pokud provede reformy doma a ujistí Němce, že se Evropa nezmění v transferovou unii, kde by Němci jen platili za ostatní," tvrdí Jeromin Zettelmeyer, který byl až do loňska generálním ředitelem v německém ministerstvu hospodářství.

Christian Odendahl z think-tanku Centre for European Reform je naopak skeptický. "Němci dávají přednost pomalým vylepšováním před velkými projekty. Změny v Evropě pojímají jako maraton, ne jako sprint."

Navzdory rozdílům v postoji k reformám eurozóny by se Němci a Francouzi mohli rychle shodnout v jiných oblastech, především v posilování společné evropské obrany.

K tomu se hlásí i současná česká vláda. Je ale otázkou, jestli tento postoj vydrží i po blížících se volbách.

Nikdo další po brexitu nyní Evropu neopustí, tvrdí europoslanec Pavel Telička | Video: Pavlína Nouzová |  02:41

autor: Ondřej Houska | 9. 5. 2017 14:28

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama