Česko díky Brexitu papírově zbohatne. Z unijní pokladny ale ve skutečnosti dorazí míň peněz

Adéla Denková
17. 6. 2017 17:30
V EU začínají jednání o budoucnosti evropského rozpočtu. Tedy i o tom, kolik miliard eur půjde do evropských fondů. Z těch je financována politika soudržnosti, umožňující stírání rozdílů mezi chudšími a bohatšími regiony. Česko má v současném rozpočtovém období k dispozici více než 620 miliard korun. Tato částka by ale mohla být v budoucnu nižší. Europoslanci jsou proti.
Bohaté země EU požadují revizi kohezních fondů, Evropský parlament je proti.
Bohaté země EU požadují revizi kohezních fondů, Evropský parlament je proti. | Foto: Thinkstock

Štrasburk - Co evropský region, to odlišná charakteristika. Jiná míra nezaměstnanosti, odlišný stupeň digitální vyspělosti i různorodá specifika ve zdravotním stavu místního obyvatelstva.

Zatímco v jihozápadní části Čech se nezaměstnanost pohybuje okolo tří procent, na východním Slovensku už je to procent třináct. V západošpanělském autonomním společenství Extramadura je bez práce dokonce více než čtvrtina lidí.  

Rozdíly mezi jednotlivými regiony členských zemí Evropské unie se projevují na každém kroku. Zejména při srovnávání východu se západem a severu s jihem EU. Jejich vyrovnávání má na starosti tzv. kohezní politika, neboli politika soudržnosti, která má mimo jiné pomoci snižovat zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů.

S plánovaným odchodem Velké Británie, která například v roce 2015 přispěla do evropského rozpočtu částkou vyšší než 18 miliard eur (470 miliard korun), a debatou o budoucnosti EU se otevřela otázka, zda má být politika soudržnosti zachována ve své nynější podobě. Jejími hlavními nástroji je pět evropských strukturálních a investičních fondů.

V současnosti je jejich fungování nastaveno až do konce současného rozpočtového období 2014-2020. Přípravy další fáze už ale v EU začaly.

Některé státy, které jsou čistými plátci do evropského rozpočtu, ale tlačí na to, aby se peníze z této oblasti přesunuly na jiné priority - například na řešení migrační krize nebo na centrálně řízenou podporu výzkumu a vývoje.

Proti oslabování politiky soudržnosti se ale v pondělí ohradili europoslanci. Schválili rezoluci, podle které není možné, aby se její podíl v evropském rozpočtu snižoval. Naopak by se mohl případně zvýšit.

Bez byrokracie

Politika soudržnosti se mimo jiné zasloužila o zmírnění dopadů nedávné hospodářské krize i úsporných opatření v EU. To ocenili evropští zákonodárci v usnesení, které přijali většinou 350 hlasů proti 149 (171 europoslanců se zdrželo).

"Evropské strukturální fondy vytvářejí pracovní místa a pomáhají řešit problémy, jako je klimatická změna. Podporují růst a udržitelný rozvoj," řekla k tomu zpravodajka nezávazné rezoluce, německá sociálnědemokratická europoslankyně Kerstin Westphalová.

Regionální rozdíly a sociální nerovnosti ale nadále zůstávají značné, a tak by kohezní politika měla podle europoslanců pokračovat.

Přesto si zaslouží do budoucna změny. Poslanci europarlamentu v rezoluci vyzývají například k tomu, aby se zjednodušila správa celého systému, a to na všech úrovních.

"Chceme moderní a nebyrokratickou kohezní politiku, která poskytuje financování tam, kde je to potřeba, ve všech regionech. Která je pro lidi srozumitelná a jednoduchá," shrnula europoslankyně Westphalová.

Česko si musí stanovit priority 

Komisařka pro regionální rozvoj Corina Cretuová a komisař pro rozpočet Günther Oettinger představí koncem června scénáře, podle nichž by se mohlo v budoucnu proměnit nastavení evropského rozpočtu.

Komise tyto scénáře připravuje jako součást debaty o budoucím směřování celé unie, která dominuje bruselskému dění po celý letošní rok.

V jednáních bude muset být aktivní i Česko, pro které patří kohezní politika mezi hlavní priority spojené s EU.

V současném období 2014-2020 je pro ČR v rámci politiky soudržnosti vyčleněno téměř 24 miliard eur (více než 620 miliard korun). Například v roce 2015 bylo české HDP díky politice soudržnosti o 7 procent vyšší, uvádí ve svých materiálech české ministerstvo pro místní rozvoj.

Obecně se očekává, že tyto čísla ale budou do budoucna klesat. Česká ekonomika totiž roste a míra podpory pro vyspělejší regiony je už z principu nižší. Vlivem Brexitu - tedy odchodu jedné z nejbohatších zemí unie z EU - Česko navíc statisticky uměle "zbohatne" o 5 až 6 procentních bodů. Během debaty, kterou k tomuto tématu pořádal server EurActiv.cz, na to upozornil ekonom České spořitelny Petr Zahradník.

Podle odhadů ministerstva financí by ČR mohla přijít o 20 až 25 procent příjmů z kohezní politiky.

Pro Česko tak bude podle odborníků především důležité udělat si jasno v tom, na co bude evropské peníze potřebovat. A pak tyto priority v jednáních prosazovat.

Kohezní politika prospívá všem

Z politiky soudržnosti těží i řada dalších zemí, včetně zbylých třech států Visegrádské skupiny. Tedy Polska, Slovenska a Maďarska.

"Kohezní politika je základní investiční politikou EU, která podporuje růst a vytváří pracovní místa, a měla by proto zůstat jedním z klíčových pilířů evropského rozpočtu po roce 2020," píše se ve společném dokumentu V4, Bulharska, Chorvatska, Rumunska a Slovinska z března 2017. 

Ani bohatší členské země, které do rozpočtu více přispívají, než z něj berou, se ale nemusí na kohezní politiku dívat skrz prsty. 

"Podpořené projekty v zemích čistých příjemců mají zajímavé efekty i pro země, které do unijního rozpočtu dávají více, protože do realizace projektů se často zapojují zahraniční firmy i z těchto vyspělejších zemí," vysvětlila během debaty EurActivu náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Přibližování úrovně jednotlivých evropských ekonomik navíc prospívá fungování jednotného trhu. Jedná se zároveň o jednu z mála evropských politik, která má snadno měřitelné výsledky, a přispívá ke zlepšování strategického řízení a budování kvality veřejné správy, shodují se experti.

 

Právě se děje

před 48 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy