Štrasburk - Nelíbí se vám nízké úroky na spořicích účtech bank v ČR a vysoké poplatky za převod peněz ze zahraničí? Zajímáte se o možnost hypotečního úvěru jinde než v Česku? Nejste spokojeni s investičními produkty nabízenými na českém trhu?
Již v dohledné době se může daná situace změnit od základu a čeští spotřebitelé si budou moci vybírat ze široké nabídky finančních institucí v zahraničí.
Evropský parlament ve středu podpořil návrh Evropské komise na lepší dostupnost finančních služeb v rámci jednotného evropského trhu. Tedy snadnější přeshraniční přístup k produktům z oblasti bankovnictví, pojišťovnictví, investování či crowdfundingu. Větší konkurence má rozšířit nabídku a vyvinout tlak na snížení cen.
Europarlament zároveň doporučil vytvoření akčního plánu, který by se detailněji věnoval specifickým problémům digitalizace finančních služeb (FinTech) v rámci jednotné EU. Právě ta by měla lepší přístupnost těchto služeb zajistit.
Stejně jako bude poskytovatelům finančních služeb umožněn snadnější vstup na český trh, budou moci čeští spotřebitelé jednodušším způsobem získat produkty z jiných zemí EU.
Jazyková bariéra a nedostatek informací
V Česku je dnes poptávka po zahraničních produktech tohoto typu zatím velmi omezená.
"Pouze sedm procent Čechů využívá některý z přeshraničních finančních programů," upozorňuje česká europoslankyně Dita Charanzová. "Důvodem je zejména jazyková bariéra a nedostatek informací. Je to ale také otázka poptávky a potřeb českých spotřebitelů. Podle šetření Evropské komise totiž devětašedesát procent dotázaných Čechů uvádí, že jim tuzemský trh nabízí vše, co potřebují."
Charanzová věří, že zjednodušením podmínek se tento trend může otočit a Češi se začnou více porozhlížet po dalších nabídkách.
"Mladší generace si to již uvědomuje a na jednotném evropském trhu se v tomto směru rozhlíží s větší sebejistotou," dodává česká europoslankyně. "FinTech by takové tendence měl podpořit a odstranit překážky v přeshraničním poskytování finančních služeb."
Symbióza velkých hráčů na trhu
Opatření navrhovaná europarlamentem jsou nasměrována zejména ve prospěch spotřebitelů.
A to nejenom jednotlivců, ale i menších firem, které se často potýkají s nevýhodnými podmínkami pro úvěr. Zákazníci se tak nebudou muset omezovat pouze na stávající nabídku finančních produktů na domácím trhu.
"Trhy jednotlivých členských zemí jsou rozděleny mezi velké hráče, kteří mezi sebou de facto nesoutěží, ale fungují v jakési symbióze, a tlak na nižší ceny zde tedy logicky neexistuje," zdůrazňuje Charanzová.
"Takže zaprvé je nutné umožnit evropským firmám vstup na český trh, zadruhé potřebujeme usnadnit českým spotřebitelům přístup k produktům nabízeným v zahraničí. Oba tyto kroky jsou podmíněny odstraněním administrativních překážek pro zákazníky i poskytovatele."
Tím vznikne větší konkurence i na českém trhu a větší nabídka přinese kromě lepšího výběru také tlak na snížení cen.
Statisíce nových pracovních míst
Charanzová upozorňuje, že Češi mají již dnes možnost otevřít si účet u banky kupříkladu v Berlíně, aniž by byli občany Německa. Stejně postupuje většina FinTech společností, nedělají rozdíly mezi rezidenty jednotlivých zemí EU.
Finanční instituce mohou ovšem odmítnout prodat svoji službu do zahraničí, pokud to vyhodnotí z vlastního pohledu jako příliš riskantní. Akční plán Evropské komise proto klade stejně tak důraz na zabezpečení finančních služeb, ať již na straně poskytovatele, nebo klienta.
"Je to jeden z rozpracovaných úkolů, který máme - minimalizovat taková rizika pro firmy tím, že budeme pravidla v EU sjednocovat," říká česká europoslankyně.
EU již přijala řadu opatření k vytvoření jednotného trhu v oblasti finančních služeb pro spotřebitele. Patří mezi ně směrnice o platebních účtech, která zlepšuje transparentnost bankovních poplatků a usnadňuje převody bankovních účtů, a strategický materiál Evropské komise pro jednotný digitální trh, jenž má posílit přístup k digitálním produktům a službám.
Jednotný digitální trh je jednou z hlavních priorit současné Evropské komise. Mohl by vytvořit statisíce nových pracovních míst a do ekonomiky přivést až 415 miliard eur ročně.
