Brusel - Pašování cigaret a narkotik, obchod s bílým masem, padělky. Na tom všem vydělávají zločinci mimo jiné díky tomu, že se stále nepodařilo zarazit přelévání jejich mnohamilionových výdělků do legálních finančních operací.
Boj proti praní špinavých peněz je v Evropské unii už dlouhé roky jedním z nejtěžších oříšků.
Europoslanci ale nyní navrhli nová pravidla, která by měla pomoci. Díky nim by šlo zmrazit vklady na bankovních kontech nebo rovnou zabavit majetek, pokud by bylo jasné, že k němu nevedla legální cesta.
Výnosy z trestné činnosti v EU činí každý rok v přepočtu 2,3 bilionu korun, uvádí zpráva evropské policejní agentury Europol z roku 2015. To odpovídá 0,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) celé Evropské unie.
Členské země unie se od roku 2012 snaží sladit své zákony tak, aby se omezil pohyb peněz z trestné činnosti. Stále to ale nestačí.
Vše se musí urychlit
Se změnami pravidel přišel výbor Evropského parlamentu pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (LIBE).
Jednou z nich je urychlení konfiskace, pokud se zločin týká dvou nebo více evropských zemí. Úřady v daném členském státě by tak musely zabavit majetek nejpozději do dvaceti dnů od chvíle, kdy k tomu příslušné orgány vydaly příkaz.
Evropská komise přitom dříve navrhovala lhůtu až dva měsíce.
"Za hlavní nedostatek daného systému považuji právě pomalý proces uznávání příkazu ke konfiskaci a zmrazení majetku a kont," říká i český europoslanec Petr Ježek (ANO). "Umožňuje to zločincům uchovat svůj majetek nebo jej přesunout v rámci Evropy."
Pokud by se podařilo majetek zabavit, europoslanci dál navrhují, aby nejprve dostali kompenzaci ti lidé, které zločinci poškodili. Sedmdesát procent zabavených částek by pak putovalo do zemí, které příkaz ke konfiskaci vydaly, a zbylých 30 procent by zůstalo v zemi, která příkaz vykonávala.
Oblíbená pětistovka
Boj s praním špinavých peněz často ztěžuje fakt, že zločinci si výdělky zpočátku předávají z ruky do ruky "v igelitkách". A až později je legalizují tím, že je investují nebo si za ně nakoupí drahé zboží, to opět prodají a výtěžek si uloží do banky.
Britský kriminální úřad SOCA zjistil už v roce 2010, že 90 procent pětistovkových eurobankovek, které jsou v zemi v oběhu, je v rukou zločinců.
Milion eur v pětistovkových bankovkách totiž váží je 2,2 kilogramu. Vešel by se do krabice o objemu necelých tří litrů. Kdyby ale šlo o padesátieurové bankovky, jejich hmotnost by už činila 22 kilogramů a potřeba by byl cestovní kufr.
Evropská centrální banka proto v reakci na podobná zjištění výrazně omezila tištění dalších pětiseteurových bankovek.
Jak ale upozorňuje Petr Ježek, v Česku se povědomí o praní špinavých peněz teprve rozšiřuje - přinejmenším v 90. letech byla definice "špinavých peněz" banalizována.
"Václav Klaus a jeho doba benevolence ke špinavým penězům a abolice je naštěstí už za námi," uvádí europoslanec.
"Loni v červenci vstoupila v České republice v účinnost novela zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu," dodává. To podle něj přineslo řadu změn. Zásadní novinkou je třeba povinnost zapsat do veřejného rejstříku údaje o skutečném majiteli dané právnické osoby.
Nebezpečí virtuálních měn
V posledních letech se množí případy, kdy zločinecké gangy využívají tzv. virtuální měny, nejčastěji bitcoin.
Například loni na podzim se v Rakousku objevily inzeráty s nabídkou práce pro překladatele. Odpověděly na ně desítky lidí z osmi různých evropských zemí.
S "překladateli" pak podvodníci uzavřeli fiktivní pracovní smlouvy, jejichž součástí byla i čísla bankovních účtů, na které měly být vypláceny honoráře. A taky sem směřovaly tisícové částky v eurech kvůli ověření, zda daná osoba umí "jako budoucí projektový manažer" nakládat s penězi překladatelské agentury.
Peníze měli "překladatelé" z kont vybrat v hotovosti, převést na bitcoiny a pak je vložit do určených bitcoinových peněženek.
To se ale ve většině případů nakonec nestalo. Podstatná část lidí totiž pojala podezření, že by se mohli stát součástí zločinu. A tak se do věci vložila policie, která nakonec zjistila, že peníze původně pocházely z vykradených bankovních účtů.
Jenže z jedné bitcoinové peněženky peníze putovaly obratem do jiné, cestovaly napříč zeměmi, a tak vyšetřovatelé zločince zatím nedopadli.
