Ačkoliv má Evropa dostatek vakcín, poslední týdny pro region nevypadají dobře. Zatímco v Africe nakažených od konce srpna neustále ubývá a kontinent má teď jedny z nejnižších čísel od počátku pandemie, Evropa má nejvíce nakažených, ukazují data WHO. Počty klesají i v Severní a Jižní Americe.
"V chladné sezoně respiračních nákaz se zvyšuje reprodukční číslo koronavirové pandemie," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz epidemiolog Rastislav Maďar.
Například druhý týden v listopadu bylo podle WHO ve světě diagnostikováno na 3,3 milionu nových případů koronavirové nákazy, z nichž 2,1 milionu v evropském regionu.
Z deseti zemí, které mají momentálně nejvyšší přírůstky, je devět v Evropě - včetně Ruska, Velké Británie, Německa nebo Rakouska. Podle WHO jsou tato čísla důvodem k velkým obavám.
"Evropa je znovu v epicentru pandemie, jako tomu bylo před rokem," dodává Hans Kluge, šéf evropské sekce WHO. Zároveň varoval, že se zdvojnásobují počty hospitalizovaných, a pokud se bude situace v regionu dál zhoršovat, zemře do února příštího roku půl milionu lidí. Podle Klugeho je načase, aby Evropa začala šíření viru efektivně předcházet, místo aby na šíření nemoci pouze reagovala.
Úspěšná Afrika
Nejde ale jen o nakažené, v Africe klesají i počty zemřelých na covid-19. Podle údajů WHO ze začátku listopadu jich bylo o třetinu méně, přestože tento region má nejméně vakcín.
Důvodů, proč si Afrika vede o tolik lépe než Evropa, je hned několik. Odborníci se předně shodují, že se oficiálním číslům nedá věřit, a odhadují, že ve skutečnosti bude úmrtnost až třikrát vyšší. I tak by ale byla nižší než třeba v západní Evropě.
Francisca Mutapiová, která o globálním šíření infekcí a imunitě vyučuje na skotské Edinburské univerzitě, zkoumala vývoj pandemie v Africe. Její tým došel k závěru, že kontinent má nejvíce zkušeností s epidemiemi, ať už je to ebola, nebo virus zika. Místní lékaři tak umí s komunitami pracovat lépe, než se předpokládalo.
Mnoho afrických zemí také nemá tak vysokou hustotu obyvatel ani tak rozsáhlá města jako řada bohatších států. Právě v urbanisticky hustě osídlených oblastech se koronavirus šířil nejrychleji.
Kontinent si od počátku pandemie loni na jaře vedl lépe než jiné regiony. Zčásti díky mladší populaci a nízkému počtu domovů pro seniory, kde se nákaza rychle šířila. Britský server BBC navíc připomíná, že v řadě afrických zemí se opatření zaváděla velmi rychle a měla velkou podporu veřejnosti.
Mutapiová ale také dodává, že o covidu-19 toho stále nevíme dost. Je tak například možné, že v některých afrických státech měli lidé zvýšenou imunitu tím, že se v minulosti dostali do kontaktu s jiným, avšak podobným virem jako koronavirus. Právě to teď vědci zkoumají.
Africe navíc pomáhá i její klima. V teplejším podnebí se nákaza nešíří tolik jako při nastupující zimě v Evropě, kdy lidé navíc bývají oslabeni i jinými nemocemi a nemocnice jsou vytíženější.
Ne až tak naočkovaní, jak by se zdálo
"Epidemiologická situace v Evropě je teď, kdy se blíží zima, velmi vážná. Pozorujeme nárůst počtu nakažených, hospitalizací i úmrtí," uvedl i Fergus Sweeney, šéf klinických studií evropské lékové agentury EMA. Dodal, že je nezbytné, aby se všichni nechali naočkovat nebo své očkování dokončili. "Je velmi důležité, abychom byli všichni naočkovaní, protože dokud nebude každý z nás chráněn (vakcínou), nebude chráněna ani celá populace," dodal.
Jen osm evropských států má naočkováno více než 70 procent celé populace a průměr se pohybuje kolem 47 procent. WHO totiž do Evropy počítá i Rusko a některé středoasijské země, jež bývaly součástí Sovětského svazu. Neochota Evropanů se očkovat, ačkoliv je vakcín dostatek, by podle WHO měla být varováním celému světu, píše agentura AP.
"Místa s nejvyšším výskytem nákazy se překrývají s regiony s nejnižší proočkovaností v Evropě. A ve východní Evropě významně klesla ochota populace dodržovat platná opatření," doplňuje Maďar.
"Jsme jednoznačně uprostřed další vlny," souhlasí hlavní švédský epidemiolog Andres Tegnell. "Nový nárůst je koncentrovaný pouze v Evropě."
Co se týče hospitalizací, obzvlášť špatně jsou na tom země východní Evropy, například Rumunsko, kde už kolabují nemocnice. Obrovský nárůst ale zažívá i sousední Slovensko. Počet pacientů s covidem-19 v tamních nemocnicích v pondělí téměř dosáhl hranice 3200. Její překročení by podle dřívějších informací slovenských úřadů znamenalo, že země je na prahu humanitární katastrofy.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus ale zároveň požádal všechny země s proočkovaností vyšší než 40 procent (tedy i Česko), aby s dalším očkováním populace přestaly a darovaly své zbývající vakcíny rozvojovým státům, kde většina lidí stále na svou první dávku čeká.
Mimořádně emotivní projev prezidentky Čaputové k situaci na Slovensku:
