Ferguson/Washington - Ať už policista Darren Wilson při srpnovém incidentu ve Fergusonu, při němž po fyzické potyčce zastřelil neozbrojeného osmnáctiletého Afroameričana, použil služební zbraň oprávněně, nebo ne, vyvolal tím rasové nepokoje po celé zemi.
Zlost z Fergusonu se přelila do více než 170 dalších amerických měst. Zdaleka ne jen Afroameričany pobouřilo pondělní usnesení soudní poroty, že pro trestní stíhání nebo pracovně-právní postih 28letého policejního důstojníka není dostatek důkazů.
Případ zapůsobil jako roznětka.
Afroameričané se ale nebouří jen kvůli střelbě na předměstí St. Louis. Stěžují si, že policie "měří dvojím metrem".
Že strážci zákona občany tmavé pleti apriori považují za podezřelé. Potvrzují to aktuální statistiky, které se - v souvislosti s nepokoji ve Fergusonu - objevily v amerických médiích.
Na jednoho zatčeného bělocha ve Fergusonu připadají tři černoši.
Nejméně v 1581 policejních okrscích je pak tento nepoměr ještě výrazně větší, ukazují data FBI z let 2012. Údaje z loňského a letošního roku zatím nejsou k dispozici.
26 ku 1
V 70 amerických policejních okrscích připadá na jednoho zatčeného bělocha deset a více Afroameričanů. Například v Dearbornu - předměstí Detroitu, kde je afroamerická menšina zastoupena jen čtyřmi procenty - bývají černoši zadrženi ve více než polovině případů.
Jinak řečeno: pravděpodobnost, že v poutech skončí občan s tmavou pletí, a ne běloch, je tam 26krát vyšší.
Ze statistik lze vyčíst, že pravděpodobnost zatčení, ale i namátkové kontroly, je u černocha daleko vyšší než u příslušníka jakékoliv jiné menšiny.
V roce 2012 bylo zatčeno celkem 9 390 473 lidí, z toho 6 502 919 bělochů, 2 640 067 černochů a 247 487 příslušníků dalších etnik. To je vzhledem k tomu, že tři čtvrtiny obyvatel Spojených států jsou běloši, výrazný nepoměr.
Vyjádřeno v procentech: 69,3 % zatčených v roce 2012 byli běloši, 28,1 % černoši a 2,6 % příslušníci ostatních menšin. Z demografických údajů přitom vyplývá, že v USA žije 77,7 % bělochů a jen 13,2 % černochů.
Chudobou to není
Argument, že na předměstích a v chudinských čtvrtích tvoří většinu obyvatel občané tmavé pleti, a proto jsou i častěji zatýkáni, přitom těžko obstojí. Nevysvětluje vyšší počet namátkových kontrol černošského obyvatelstva.
Čísla jsou totiž výrazně vyšší i při náhodných kontrolách chodců na ulici nebo u silničních kontrol.
Neznamená to nutně, že by policie někoho diskriminovala. Znamená to ale, že určitě stojí za to podezření prověřit.
"Neznamená to nutně, že by policie někoho diskriminovala. Znamená to ale, že určitě stojí za to takové podezření prověřit. Znamená to, že můžeme mít problém, a měli bychom se tím zabývat," řekl v rozhovoru pro list USA Today odborník na rasové profilování Pittsburské univerzity David Harris.
Konkrétní případ pro ilustraci: Dcera Afroameričanů Bryana a Shelly Allanových z Deabornu byla před sedmi lety v Detroitu zatčena na večírku, který se vymkl kontrole a který se policie pro narušování veřejného pořádku rozhodla ukončit.
Spolu se třemi černošskými kamarády ji policie zadržela a odvezla k dalšímu šetření na služebnu. Ve skupině byla také bělošská dívka. Zatímco Afroameričany strážníci zamkli a prohledali, bílá dívka byla usazena v čekárně a policisté jen zavolali rodičům.
Když se jedna z dívek zeptala proč, odvětil jí údajně jeden z důstojníků, že se s "odpadem zachází jako s odpadem". Případem se zabývá federální soud.
