Historická běloruská vlajka, která se v posledních dnech stala symbolem masových protestů proti režimu, má své kořeny v Litevském velkoknížectví a oficiálně se používala od roku 1991. Referendum pod taktovkou Lukašenka o čtyři roky později vlajku a státní znak s rytířem na koni zakázalo a nahradilo novou, červeno-zelenou.
Ta odkazuje na éru Sovětského svazu a připomíná nostalgii, kterou mnoho lidí, včetně Lukašenka, k bývalému režimu pociťovalo. Pro opozici ale vlajka představuje autoritářský a nedemokratický režim, který v Bělorusku krátce po rozpadu Sovětského svazu Lukašenko nastolil.
V roce 1995 tak začala éra dvou rozdílných světů, reprezentovaných dvěma rozdílnými vlajkami. Opoziční síly, které nikdy Lukašenka neuznaly jako prezidenta, přijaly původní bílo-červenou vlajku za svůj symbol. Zatímco dřív se jen málokdo odvážil historickou vlajku použít, dnes - po 26 letech od nástupu Lukašenka k moci - ji má na demonstracích tisíce Bělorusů.
Historická vlajka protestujícím symbolizuje svobodu, mír, jednotu a připomíná dlouhou historii státu a odkazuje na pokus Běloruska vyhlásit v roce 1918 nezávislost. Právě tehdy měla nezávislý stát tato vlajka reprezentovat. Historický státní znak, který se při demonstracích také objevuje v ulicích, pak vyobrazuje rytíře s taseným mečem a jako symbol země jej přijala sousední Litva.
"Konečně, poprvé za svůj život, cítíme a dýcháme svobodu," uvedla pro BBC jedna z demonstrantek, která stejně jako tisíce dalších Bělorusů na protesty bílo-červenou vlajku přinesla.
Pro Alexandra Lukašenka, který se netají vazbami na Rusko a někdejší Sovětský svaz, je historická bílo-červená vlajka trnem v oku, protože představuje běloruský nacionalismus, který současný režim neuznává a představuje překážku jeho osobní moci. Oslabený prezident v pondělí vystoupil před dělníky v minské továrně MZKT, ti jeho projev přerušovali skandováním, aby odstoupil.
Marija Kolesnikovová, která je jednou z lídryň opozice a bývalou manažerkou kampaně vězněného prezidentského kandidáta Viktara Babaryka, řekla, že nadále požaduje propuštění všech zadržených demonstrantů. "A náš hlavní cíl: bývalý prezident Lukašenko musí odstoupit!" dodala.
Protesty v Bělorusku začaly 9. srpna po prezidentských volbách, ve kterých podle režimu zvítězil Alexandr Lukašenko. Opozice hlasování označila za zfalšované, nesměli se jej účastnit žádní pozorovatelé a většinu Lukašenkových protikandidátů policie před volbami zadržela. Jeho hlavní vyzyvatelkou se tak stala Svjatlana Cichanouská, manželka jednoho z vězněných opozičníků.
Demonstrace zejména minulý týden doprovázel brutální zásah bezpečnostních složek, při kterém zemřeli minimálně dva lidé. Policisté také šest tisíc lidí zadrželi. Během posledních dnů se na stranu opozice přidali i zaměstnanci důležitých státních podniků, novináři nebo někteří policisté.
Bělorusové nyní čekají, jak se zachová Lukašenko a ruský prezident Vladimir Putin. Kreml již dříve režimu slíbil vojenskou pomoc. Ta by se případně opírala o smlouvu o svazovém státu, kterou Rusko s Běloruskem uzavřelo na konci 90. let.
