Bagdád - Kurdové hlásí první výraznější úspěchy v pozemních bojích proti Islámskému státu.
Jejich bojovníci obsadili hraniční přechod Rabía mezi Irákem a Sýrii.
Islámský stát (IS) tak po několika měsících ztratil úplnou kontrolu nad hranicí, kterou vytvořením chalífátu a neustálým přesunem svých sil mezi oběma zeměmi de facto zrušil.
Podle zpráv agentury Reuters Kurdové dobyli přechod po několikahodinové bitvě, na místě zůstalo dvanáct mrtvých islamistů.
Rabía je přechod, který leží na silnici z východosyrského města Dajr az-Zaur do Mosulu, druhého největšího města v Iráku, nyní ovládaného IS.
Američané a jejich spojenci nadále bombardují kolony, stanoviště a sklady zbraní Islámského státu v Iráku i Sýrii. V úterý se do náletů v Iráku poprvé zapojilo i britské letectvo.
Bez nasazení pozemních sil ale nelze předpokládat vytlačení islamistů z rozsáhlého území, které v posledních měsících dobyli (celková plocha jejich "chalífátu“ nyní činí přes 200 000 kilometrů čtverečních).
IS má ve svých řadách i zkušené důstojníky irácké armády z dob vlády Saddáma Husajna, kteří se k islamistům přidali.
Jako u Al-Káidy?
Podle velitelů kurdských jednotek se podařilo přesvědčit k boji proti IS předáky velkého severoiráckého kmene Šammár, což může být pro další vývoj zcela klíčové.
Šammár a další kmeny žijí v oblastech, které nyní ovládá Islámský stát. Jde přitom o stoupence sunnitského islámu, k němuž se hlásí i vedení IS.
Právě severoirácké sunnitské kmeny sehrály naprosto zásadní úlohu v letech 2006 a 2007.
Tehdy se spojily s americkými jednotkami a iráckou armádou, aby společně bojovaly proti radikálům z Al-Káidy, což vedlo k výraznému oslabení pozice teroristické sítě v Iráku.
Později ale šíitská vláda premiéra Núrího Málikího přestala se sunnity spolupracovat a po americkém odchodu z Iráku v roce 2011 islamisté na severu znovu začali sílit. Pomohla jim v tom mimo jiné i občanská válka v sousední Sýrii.
Islámský stát je přitom pokračovatelem organizace, která kolem roku 2004 vznikla pod názvem Al-Káida v Iráku.
Američané se od počátku náletů v srpnu pokusili sunnitské kmeny jako Šammár nebo Dulajmí přesvědčit ke spolupráci. Bez jejich pomoci se sotva podaří Islámský stát porazit a vytlačit z velkých měst.
"Šammár koordinuje své kroky s pešmergy (kurdskými bojovníky - pozn. red.), plně spolupracujeme," řekl agentuře Reuters představitel kmene Abdalláh Javár.
Irácká armáda a Kurdové rovněž uvádějí, že dobyli několik vesnic východně od Bagdádu a v okolí Kirkúku, kde se nachází velká ropná pole.
"Americké nálety podle mého názory pomohly zastavit další rozmach a postup Islámského státu," uvedl irácký poslanec Muvafák Rubájí, který před několika lety vyjednával o spojenectví vlády, amerických vojáků a severoiráckých kmenů proti Al-Káidě.
V Sýrii je situace podle dostupných zpráv odlišná, protože ozbrojenci Islámského státu - i přes americké nálety - nadále ze tří stran útočí na kurdské město Kobani u hranice s Tureckem.
Turecká vláda chce předložit parlamentu návrh, aby spojenecká letadla mohla útočit na irácké a syrské cíle i z tureckých letišť. Zejména ze základny Incirlik, která kdysi sloužila americkým a britským letounům k monitorování bezletových zón nad severním a jižním Irákem.
Dosud spojenecké letouny startují ze základen v Perském zálivu.
