Rangún - Jedna z nejslavnějších světových bojovnic za svobodu si o vlastní volnosti i nadále může nechat jen zdát.
Barmská vojenská junta dnes tamní přední disidentce a laureátce Nobelovy ceny za mír Aun Schan Su Ťij o rok prodloužila domácí vězení.
Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na barmské policejní zdroje.
Na svobodě naposledy před čtyřmi lety
Jednašedesátiletá Su Ťij je držena v domácím vězení od května 2003, bez možnosti návštěv. Junta měla o jejím dalším osudu rozhodnout do neděle.
Bezprostředním podnětem k zatím poslednímu uvěznění v dlouhé řadě se stalo přepadení disidentčina konvoje provládními davy na severu země 30. dubna 2003. Kabinet Su Ťij tehdy označil za hrozbu veřejnému pořádku.
Mezinárodní společenství v souvislosti s blížícím se vypršením lhůty domácího vězení pro disidentku zesílilo v posledních týdnech svůj tlak na barmský vojenský režim.
Přímluvy ze zahraničí nepomohly
Minulý týden se v této věci obrátilo s dopisem na nejvyššího představitele barmské vojenské vlády, generála Thana Shwe, 59 bývalých světových vůdců, včetně tří exprezidentů Spojených států a někdejšího českého prezidenta Václava Havla, který prodemokratické hnutí v Barmě podporuje již delší dobu.
Ve středu vyjádřila podporu Američanů pro barmskou opoziční vůdkyni manželka současného amerického prezidenta Laura Bushová, která zároveň požádala Čínu jako blízkého spojence Barmy, aby se připojila k mezinárodnímu úsilí s cílem zlepšit situaci v oblasti lidských práv v této zemi.
Ve čtvrtek se k výzvám připojila také Evropská unie, která připomněla, že "laureátka Nobelovy ceny z posledních 17 let byla plných 11 let zadržována".
Zátah proti aktivistům
Nakonec se však potvrdily skeptické vyhlídky analytiků, kteří vkládali do propuštění vůdkyně barmské opozice jen minimální naděje.
"Zůstává nesmírně populární, a režim se obává, že kdyby byla propuštěna, nesmírně by to oživilo opoziční hnutí," prohlásil jeden z asijských diplomatů působících v Barmě. Zároveň v této souvislosti připomněl i zhoršující se ekonomickou situaci pro nejchudší barmské vrstvy.
V tomto týdnu také barmské úřady předvolaly k výslechu nejméně 60 stoupenců vězněné disidentky a 45 jich do dnešního dne zůstává ve vazbě, napsala agentura AFP s odvoláním na prodemokratické aktivisty.
V neděli totiž také uplyne 17 let od posledních svobodných parlamentních voleb v zemi, v nichž jednoznačně zvítězila Národní liga pro demokracii (NLD) v čele se Su Ťij.
NLD ale nikdy nebylo umožněno převzít moc, kterou již od roku 1962 uzurpuje
junta.
Diplomatické tahanice
Organizace pro lidská práva Amnesty International (AI) ve své výroční zprávě publikované ve středu uvedla, že stav lidských práv v Barmě se dále zhoršil.
Úřady podle AI zesílily represe po celé zemi a v barmských věznicích je nyní 1185 politických vězňů.
EU a USA v dubnu, respektive v květnu prodloužily své sankce vůči Barmě, Čína a Rusko ale naopak v lednu využily svého práva veta v Radě bezpečnosti OSN k zablokování návrhu rezoluce odsuzující barmský režim za odmítání reforem.
Peking a Moskva, podobně jako Indie a Thajsko, soupeří v Barmě o tamní přírodní zdroje, především zemní plyn, připomíná AFP.
Rusko navíc 15. května informovalo, že uzavřelo dohodu s barmským vojenským režimem o výstavbě výzkumného jaderného reaktoru na barmském území.
