Moskva - Hádanka, kdo bude příštím ruským prezidentem, byla rozluštěna. Současná hlava státu Dmitrij Medveděv se rozhodl dát přednost svému předchůdci, současnému premiérovi Vladimiru Putinovi.
Putin nejprve na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko uvedl, že kandidátku pro parlamentní volby plánované na prosinec by měl vést právě současný prezident Medveděv. Zdůvodnil to tím, že jde o tradici, kdy vládnoucí hlava státu vede stranu do voleb do Státní dumy. Návrhy, aby v čele kandidátky stál on, s vděčností odmítl.
Medveděv následně ve své řeči nominaci přijal a prohlásil, že tím, kdo by měl kandidovat v prezidentských volbách, by měl být Putin.
"Vzhledem k tomu, že jsem dostal nabídku být v čele naší parlamentní kandidátky, věřím, že by bylo případné, aby sjezd podpořil kandidaturu předsedy strany Vladimira Putina na prezidenta země," řekl delegátům Medveděv.
Spekulace, který ze dvou nejvýše postavených politiků povede Rusko z funkce prezidenta po příštích volbách, zaměstnávaly Rusko i svět několik let. Ačkoli ruská ústava předepisuje prezidentovi silnější pravomoci než premiérovi, pozorovatelé ruské politické scény považovali v uplynulých letech nadále za mocnějšího muže Putina.
Putin v sobotu prozradil, že s Medveděvem se na dalším postupu dohodli už před několika lety.
Dalších 12 let pro Putina?
Strana Jednotné Rusko, jejímiž představiteli Putin i Medveděv jsou, má na ruské politické scéně natolik dominantní postavení, že je téměř jisté, že Putin bude příštím prezidentem a Medveděv zřejmě premiérem. O tom, že jeho strana zvítězí a šéfem vlády se místo něj stane Medveděv, je ostatně sám Putin přesvědčen. Jednotné Rusko má dosud ve Státní dumě dvoutřetinovou většinu.
Průzkumy veřejného mínění pak jasně naznačují, že v prezidentských volbách nebude na Putina nikdo mít nárok.
Ohlášení Putinovy prezidentské kandidatury přišlo dříve, než se čekalo. Jeho uspíšení má zřejmě pomoct před prosincovými volbami popularitě strany Jednotné Rusko, která podle posledních průzkumů začala klesat.
Pro Putina půjde o návrat do nejvyšší politické funkce. Ruským prezidentem už byl po dvě volební období v letech 2000 až 2008. Kvůli ústavním omezením však už nemohl kandidovat potřetí v řadě a hlavou státu se tak stal ten, na kterého Putin v roce 2008 ukázal prstem, tedy Dmitrij Medveděv.
Díky nedávno schválené změně ústavy bude další funkční období prezidenta šestileté, tedy o dva roky delší než dosud. Pro Putina se tak otevírá možnost vládnout z Kremlu Rusku dalších dvanáct let.
Vrací se doba Brežněva?
Putin je považován za konzervativnějšího ze současného ruského mocenského dua a ekonomové se obávají, že Rusko a jeho hospodářství bude čekat za jeho vlády stagnace. Země přitom potřebuje přijmout řadu reforem, které by snížily její závislost na příjmech z těžby ropy. Rychle stárnoucí populace například vyžaduje zásadní reformu důchodového systému.
"Putin nemá jinou možnost, než se do reforem pustit, návrat k jeho dřívějšímu vládnímu stylu není z ekonomického pohledu možná," řekl agentuře Reuters investiční analytik Chris Weafer.
Jiní nejsou tak optimističtí a obávají se dalšího vývoje. "Nebezpečí tohoto rozhodnutí je v tom, že zbavuje Rusy jakékoli iluze o liberalizaci či modernizaci. Země čelí perspektivě v podobě stagnace a dalšího úpadku během příštích dvanácti let, půjde o obdobu éry Brežněva," prohlásil politolog Andrej Pjontkovskij z ruské akademie věd.
Obyčejní Rusové jsou k dohodnuté výměně na mocenské špičce lhostejní. "Náš názor se nepočítá, výsledek voleb je předem dohodnutý," řekla agentuře Reuters dvacetiletá Moskvanka Anna.
