Praha - Německá kancléřka Angela Merkelová nepočítala s dlouhodobým přijímáním uprchlíků. V září 2015 dokonce převážely policisty na rakouskou hranici vrtulníky. V rozhodující chvíli ale nikdo nechtěl převzít zodpovědnost za uzavření hranic.
Pozadí uprchlické krize a detaily o rozhodování německých politiků objasňuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz investigativní reportér německého listu Die Welt Robin Alexander. Jeho kniha na toto téma se stala ve Spolkové republice bestsellerem.
A.cz: Kdo v září 2015 definitivně rozhodl, že se přijmou uprchlíci?
Německá vláda nikdy neměla v plánu nechat hranice otevřené pro všechny.
V pátek 4. září 2015 uprchlíci opustili nádraží v Budapešti, kde čekali na vlaky, které ale pro ně nepřijely. Vydali se tak pěšky k rakouské hranici.
Maďarského premiéra Viktora Orbána předtím Rakousko a Německo kritizovaly, že běžence nepouští dál. A ten 4. září zatelefonoval rakouskému kancléři Werneru Faymannovi a položil mu otázku: Zastavit uprchlíky silou, nebo je dopravit na rakouské hranice?
Robin Alexander a Die Getriebenen
- Robin Alexander je známý německý novinář, pracuje pro listy Die Welt a Welt am Sonntag.
- Je znalcem zákulisí německé politiky, často píše o kancléřce Angele Merkelové a jejím okolí.
- Narodil se v roce 1976 v Essenu v Severním Porýní-Vestfálsku.
- Jeho kniha "Die Getriebenen - Merkel und die Flüchtlingspolitik: Report aus dem Innern der Macht" je v Německu bestsellerem.
- Kniha vychází z jeho rozhovorů s účastníky klíčových rozhodnutí v době uprchlické krize a z informací, které na toto téma jako novinář načerpal. Sama Merkelová mu rozhovor do knihy neposkytla.
Faymann neučinil žádné rozhodnutí a zatelefonoval Angele Merkelové. Ta nebyla v Berlíně, ale na cestě po západních regionech Německa. Informace o tom, co se děje v Maďarsku, dostávala v automobilu, v helikoptéře a mezi svými projevy. V budově německého kancléřství dokonce nebyl ani její tajemník.
Ministr vnitra Thomas de Maizière mezitím ležel s vysokou horečkou v posteli v Drážďanech a nebyl schopen příliš komunikovat.
Když Merkelová telefonovala s Faymannem, rakouský kancléř se zmiňoval o možném násilí na maďarských silnicích. Tehdy se Merkelová rozhodla uprchlíky přijmout s tím, že polovina jich zůstane v Rakousku a polovina v Německu.
Domnívala se však, že jde zhruba o tisícovku lidí, a otevření hranic chápala jako jednorázovou výjimku. Jenže přicházeli stále další a další. Sedm tisíc během jediného dne.
Německý kabinet se proto rozhodl hranici pro běžence uzavřít a policie byla 13. září připravená k zásahu. Ministr vnitra de Maizière ale rozkaz nepodepsal a Merkelová ho k tomu nenutila. Výjimka tak pokračovala a trvala nakonec šest měsíců.
A.cz: Ve vaší knize uvádíte, že se Angela Merkelová obávala reakce světa na fotografie německých policistů a vojáků, jak by násilím zastavovali lidi na hranici. Byl to skutečně hlavní důvod jejího rozhodnutí?
Na rozhodujícím zasedání na ministerstvu vnitra 13. září 2015 se hledaly odpovědi na dvě otázky. Tou první bylo, co se stane, když stovky migrantů vezmou ztečí hranici - jak se pak zachová policie?
Tou druhou bylo, jakou oporu v zákoně má uzavření hranic. Podle německého zákona stát nemá přijmout žadatele o azyl, pokud přicházejí z bezpečné země. Například z Rakouska.
Jenže na základě Dublinské dohody (evropské nařízení - pozn. red.) stát musí ověřit, v jaké zemi žadatel vstoupil na území Evropské unie. Teprve pak je možné ho poslat zpět do této země. Tedy hlavně do Řecka nebo Itálie.
Na zasedání se tak řešilo, jestli stále platí Dublin. Vláda ho de facto zneplatnila, když přijala uprchlíky z Maďarska. Přitom oficiálně Berlín trval na tom, že Dublin platí.
Angela Merkelová počtvrté?
- Angela Merkelová na podzim usiluje o znovuzvolení kancléřkou a průzkumy jí dávají velkou šanci počtvrté zvítězit.
- Důležitým měřením sil mezi ní a kandidátem sociálních demokratů (SPD) Martinem Schulzem budou už nedělní zemské volby v Severním Porýní-Vestfálsku, nejlidnatější spolkové zemi. Tradičně jde o baštu sociálních demokratů, ale nyní jsou šance vyrovnané.
- Křesťanští demokraté Merkelové (CDU) letos už zvítězili v zemských volbách v Sársku a Šlesvicku-Holštýnsku.
- Straně Alternativa pro Německo (AfD), která odmítá uprchlíky a imigrační politiku Merkelové, se nedaří, ale do Spolkového sněmu se po celostátních volbách 24. září zřejmě dostane.
Diskuse tehdy nedospěla k žádnému závěru a otázka legálnosti uzavření hranic zůstala nejasná. Ani Merkelová, ani de Maizière nechtěli nést odpovědnost za rozhodnutí, které by bylo na tomto základě.
A.cz: Z některých pramenů vyplývá, že šéf německé federální policie Dieter Romann silně prosazoval uzavření hranic a policisté už byli připraveni vyrazit. Pouze čekali na jediný rozkaz…
Ano. V noci z 12. na 13. září 2015 dorazily k hranicím stovky policistů. Někteří dokonce letěli v helikoptérách. Vybavení a zařízení nutné k ostraze hranic měli: několik měsíců před tím Německo částečně obnovilo kontroly kvůli summitu G7 a velitelé měli nadále vše potřebné k dispozici.
Rozkaz k uzavření byl dokonce už napsaný a výslovně se v něm uvádělo, že policisté mají uprchlíkům zamezit ve vstupu do Německa. Ale po schůzce 13. září vedení policie rozkaz přepsalo.
A.cz: Domníváte se, že kancléřka někdy svého rozhodnutí litovala?
Sama o ničem takovém nehovoří, takže nechci spekulovat.
A.cz: Konzultovala veškeré kroky s Vídní? Člověk si musí položit otázku, do jaké situace by se po německém uzavření hranic dostalo Rakousko…
Mluvila s kancléřem Wernerem Faymannem před rozhodnutím otevřít hranice 5. září. Ve skutečnosti to byl vlastně Faymannův nápad. A 13. září znovu s rakouským kancléřem hovořila po telefonu. Nebyl to ale hlavní faktor při jejím rozhodování.
A.cz: Co bylo podle vás nejlepší a naopak nejhorší rozhodnutí Angely Merkelové v uprchlické krizi od roku 2015?
Problémem nejsou rozhodnutí, ale naopak absence rozhodnutí. Otevřela hranice a o týden později se nerozhodla je uzavřít.
A.cz: Nebyl problém v tom, že německé zpravodajské služby - především rozvědka BND - podcenily uprchlickou krizi v létě 2015?
Velikost uprchlické vlny podcenil každý. Ale zpravodajské služby německou vládu varovaly před zvýšeným počtem uprchlíků.
Šéf spolkové policie dokonce na jaře 2015 v budově kancléřství a v sídle vládní Sociálnědemokratické strany (SPD, kterou vede Martin Schulz - pozn. red.) prezentoval záběry, které natočili němečtí policisté v Srbsku a Makedonii. Bylo jasné, že do Německa se chystá víc migrantů.
