USA jsou mezi mlýnskými kameny. Tápou, co se zajatými bojovníky Islámského státu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
11. 6. 2016 17:20
Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.
Irácké bezpečnostní složky nedaleko fronty, kde bojují proti jednotkám Islámského státu.
Irácké bezpečnostní složky nedaleko fronty, kde bojují proti jednotkám Islámského státu. | Foto: Reuters

Washington/Bagdád - Teroristé z organizace Islámský stát (IS) bojují do posledního dechu. Porážka pro ně znamená automaticky smrt, protože jim jejich ideologie oficiálně nedovolí složit zbraně.

To se ale může už brzy změnit, obzvláště v situaci, kdy koalice vedená USA postupně dobývá území dosud kontrolovaná džihádisty.

Je proto nutné připustit, že ne všichni islamisté v boji padnou. A v tu chvíli nastane problém - kdo bude zodpovědný za jejich zajetí.

Zatím hypotetická situace trápí především lidskoprávní organizace.

Dilema

Zacházení se zajatci je totiž často zdrojem obvinění z válečných zločinů.

Své znepokojení už vyjádřil například Červený kříž. "Pokud nebudou zabiti, ale zadrženi, máme obavy ohledně úrovně péče a toho, kdo by ji poskytl. A jakým způsobem," cituje list The New York Times ředitele Mezinárodního výboru Červeného kříže Petera Maurera.

Spojené státy se - po mnoha válečných zkušenostech - do budování vlastních zajateckých táborů příliš nehrnou.

"Je to dilema," vysvětluje Raha Wala z americké organizace Human Rights First. "Na jedné straně bylo zadržování zajatců po 11. září z právního hlediska nesmírně problematické. Na straně druhé naší odpovědí nemůže být jednoduše to, že si nad tím ´umyjeme ruce´ a přehodíme to na naše lokální partnery, kteří nemusí dodržovat stejné zásady, jaké by z hlediska lidských práv dodržovaly západní vlády. Takže jsme tak nějak mezi mlýnskými kameny."

Neblahé zkušenosti z Afghánistánu

Naráží tím na riziko, že místní armády, které USA podporují, případný vysoký počet zajatců samy nezvládnou. Od toho by Američané mohli jen těžko dávat ruce pryč.

Ostatně přesně k tomu došlo v Afghánistánu v roce 2001. Tehdy byly cestou do zajateckých táborů zabity stovky, možná tisíce bojovníků Tálibánu, kteří se vzdali složkám podporovaných Američany.

Ti je převáželi bez jídla a vody v uzavřených kovových kontejnerech, takže se mnozí Tálibové udusili. Jiní byli ještě cestou zastřeleni a jejich těla hozena do hromadných hrobů.

Situace se už teď komplikuje v Iráku. Na začátku května zveřejnila britská pobočka lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) zprávu o více než tisícovce mužů, kteří byli zajati v provincii Anbár.

Irácká armáda je po dobytí stejnojmenného města zadržela pro podezření ze spolupráce s IS. Kromě toho, že jejich uvěznění bylo v mnoha případech založené pouze na tom, že zůstali ve městech a vesnicích i pod kontrolou IS, byli drženi v několika malých místnostech nepoužívaných skladů. Několik týdnů. Bez jakéhokoliv obvinění.

Většina z nich ztratila kontakt s rodinami, které byly kvůli bojům nuceny odejít jinam.

Proto v Iráku nejsme, míní Američané

Zprávy o týrání vězňů v kurdských věznicích se dostaly i k Human Rights Watch. Přesto se americké jednotky spoléhají na to, že sama irácká vláda nebo právě kurdské síly zadrží - a v případě nutnosti i budou soudně stíhat - ty podezřelé, které zajmou.

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Logo zA HraNici
Foto: Jiří Kropáček

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Stalo se tak už v únoru, kdy se zvláštní misi Delta Force podařilo na severu Iráku zajmout jednoho z čelných představitelů Islámského státu Sulajmána Daúda Afarího, který se již za dob vlády Saddáma Husajna specializoval na chemické a biologické zbraně.

Jednotka složená z 200 vojáků byla určena ke speciálním operacím v terénu. Komando spolupracovalo s iráckými vojáky a kurdskými bojovníky při získávání informací. Vězni Islámského státu byli pak předání do kurdských věznic.

"Nejsme vybaveni na dlouhodobé zadržování," řekl listu The New York Times mluvčí amerických vojenských sil v Bagdádu Steve Warren. "Proto tady nejsme, takže to neděláme," vysvětluje.

Ideu radikálního islámu porazíme až za desítky let, tvrdí John Allen, poradce prezidenta Obamy pro boj s Islámským státem. | Video: Martin Ehl
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 43 minutami

Biden ujistil Putina o tvrdé odpovědi v případě dalšího napětí kolem Ukrajiny

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Biden ujistil Putina, že v případě vojenské eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou budou USA a spojenci reagovat tvrdými ekonomickými opatřeními. Ukrajina měla být předním tématem rozhovoru lídrů. 

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě v úterý spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

The Information: Apple před lety uzavřel tajnou dohodu kvůli podnikání v Číně

Šéf americké technologické společnosti Apple Tim Cook před lety uzavřel tajnou dohodu, která potlačila hrozby pro podnikání firmy na čínském trhu výměnou za pomoc při rozvoji čínského technologického sektoru. Informoval o tom dnes server The Information s odvoláním na rozhovory a interní dokumenty Applu. Dodal, že hodnota této dohody se odhaduje na více než 275 miliard dolarů (přes šest bilionů Kč).

Cook podle serveru tuto dohodu připravil v roce 2016 při osobních schůzkách s čínskými představiteli, jejichž cílem bylo zastavit vlnu opatření čínských regulátorů namířených proti Applu.Ta spolu s negativní publicitou vedla k poklesu prodeje telefonů iPhone v Číně.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy