reklama
 
 

USA jsou mezi mlýnskými kameny. Tápou, co se zajatými bojovníky Islámského státu

11. 6. 2016 17:20
Ofenziva proti teroristům z Islámského státu je v plném proudu, a to hned na několika frontách. V Sýrii i v Iráku. USA proto s velkou pravděpodobností čeká velké dilema. Američané budou muset řešit, co s válečnými zajatci. Po neblahých zkušenostech z minulosti se Washington nechce pouštět do zřizování vlastních zajateckých táborů, zároveň ale nemůže nechat starost o zadržené džihádisty na Damašku a Bagdádu. Minulost totiž ukázala, že to může být nebezpečné.

Washington/Bagdád - Teroristé z organizace Islámský stát (IS) bojují do posledního dechu. Porážka pro ně znamená automaticky smrt, protože jim jejich ideologie oficiálně nedovolí složit zbraně.

To se ale může už brzy změnit, obzvláště v situaci, kdy koalice vedená USA postupně dobývá území dosud kontrolovaná džihádisty.

Je proto nutné připustit, že ne všichni islamisté v boji padnou. A v tu chvíli nastane problém - kdo bude zodpovědný za jejich zajetí.

Zatím hypotetická situace trápí především lidskoprávní organizace.

Dilema

Zacházení se zajatci je totiž často zdrojem obvinění z válečných zločinů.

Své znepokojení už vyjádřil například Červený kříž. "Pokud nebudou zabiti, ale zadrženi, máme obavy ohledně úrovně péče a toho, kdo by ji poskytl. A jakým způsobem," cituje list The New York Times ředitele Mezinárodního výboru Červeného kříže Petera Maurera.

Spojené státy se - po mnoha válečných zkušenostech - do budování vlastních zajateckých táborů příliš nehrnou.

"Je to dilema," vysvětluje Raha Wala z americké organizace Human Rights First. "Na jedné straně bylo zadržování zajatců po 11. září z právního hlediska nesmírně problematické. Na straně druhé naší odpovědí nemůže být jednoduše to, že si nad tím ´umyjeme ruce´ a přehodíme to na naše lokální partnery, kteří nemusí dodržovat stejné zásady, jaké by z hlediska lidských práv dodržovaly západní vlády. Takže jsme tak nějak mezi mlýnskými kameny."

Neblahé zkušenosti z Afghánistánu

Naráží tím na riziko, že místní armády, které USA podporují, případný vysoký počet zajatců samy nezvládnou. Od toho by Američané mohli jen těžko dávat ruce pryč.

Ostatně přesně k tomu došlo v Afghánistánu v roce 2001. Tehdy byly cestou do zajateckých táborů zabity stovky, možná tisíce bojovníků Tálibánu, kteří se vzdali složkám podporovaných Američany.

Ti je převáželi bez jídla a vody v uzavřených kovových kontejnerech, takže se mnozí Tálibové udusili. Jiní byli ještě cestou zastřeleni a jejich těla hozena do hromadných hrobů.

Situace se už teď komplikuje v Iráku. Na začátku května zveřejnila britská pobočka lidskoprávní organizace Amnesty International (AI) zprávu o více než tisícovce mužů, kteří byli zajati v provincii Anbár.

Irácká armáda je po dobytí stejnojmenného města zadržela pro podezření ze spolupráce s IS. Kromě toho, že jejich uvěznění bylo v mnoha případech založené pouze na tom, že zůstali ve městech a vesnicích i pod kontrolou IS, byli drženi v několika malých místnostech nepoužívaných skladů. Několik týdnů. Bez jakéhokoliv obvinění.

Většina z nich ztratila kontakt s rodinami, které byly kvůli bojům nuceny odejít jinam.

Proto v Iráku nejsme, míní Američané

Zprávy o týrání vězňů v kurdských věznicích se dostaly i k Human Rights Watch. Přesto se americké jednotky spoléhají na to, že sama irácká vláda nebo právě kurdské síly zadrží - a v případě nutnosti i budou soudně stíhat - ty podezřelé, které zajmou.

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Svět očima redaktorů @Aktualnecz a @Hospodarky

Zajímá vás zpravodajství ze zahraničí? Sledujte nás na Twitteru nebo na Facebooku.

Stalo se tak už v únoru, kdy se zvláštní misi Delta Force podařilo na severu Iráku zajmout jednoho z čelných představitelů Islámského státu Sulajmána Daúda Afarího, který se již za dob vlády Saddáma Husajna specializoval na chemické a biologické zbraně.

Jednotka složená z 200 vojáků byla určena ke speciálním operacím v terénu. Komando spolupracovalo s iráckými vojáky a kurdskými bojovníky při získávání informací. Vězni Islámského státu byli pak předání do kurdských věznic.

"Nejsme vybaveni na dlouhodobé zadržování," řekl listu The New York Times mluvčí amerických vojenských sil v Bagdádu Steve Warren. "Proto tady nejsme, takže to neděláme," vysvětluje.

Ideu radikálního islámu porazíme až za desítky let, tvrdí John Allen, poradce prezidenta Obamy pro boj s Islámským státem. | Video: Martin Ehl |  03:34

autor: Simona Fendrychová | 11. 6. 2016 17:20

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama