Čína na nás páchá kulturní genocidu, říká Matka Ujgurů

Roman Gazdík
12. 9. 2009 23:30
Prezidentka Světového ujgurského kongresu hovoří s Aktuálně.cz
Foto: Naďa Straková

Praha - Ujgurská aktivistka Rebíja Kadirová v sobě nezapře někdejší nejúspěšnější čínskou podnikatelku. Srší úsměvy, energií a hyperaktivitou a při rozhovoru si neustále nervózně pohrává s vizitkou, kterou jsem jí podal. Chováním připomíná spíše orientální trhovkyni ukazující novému zákazníkovi svůj krámek než světoznámou bojovnici za občanská práva Ujgurů, v minulosti navrženou na Nobelovu cenu.

Podle Číny to byla právě ona, kdo stál za červnovými protesty, které si v hlavním městě ujgurské provincie Sin-ťiang vyžádaly nejméně 197 obětí. Podle Kadirové však protesty vznikly spontánně kvůli dlouhotrvajícímu útisku Ujgurů většinovými Chany. Ten nazývá v rozhovoru s Aktuálně.cz „kulturní genocidou".

Kadirová přijela do Prahy na pozvání Nadace Forum 2000, aby se zúčastnila konference Mír, demokracie a lidská práva v Asii.

Chtějí mě zdeptat

Aktuálně.cz: Tento týden agentura Nová Čína oznámila, že tři domy patřící vám v Urumči mají být strženy. Hned se objevily spekulace, že to může vést k dalšímu kolu protestů. Čím jsou tyto domy pro ujgurskou komunitu tak důležité?

Protože já jsem důležitá (smích). Dělají to, aby mě zdeptali. V těch budovách se nachází obchodní centra a s jejich aktivitami jsou spojeny životy více než 2000 rodin. Je to způsob, jak poškodit tyto rodiny.

Je tam krytá tržnice, ve které obchodují lidé z celého Sin-ťiangu, sjíždějí se do Urumči jako hlavního města provincie. Na těch třech budovách je pak závislých několik desítek tisíc lidí.

Scéna z Urumči.
Scéna z Urumči. | Foto: Reuters

Souvisí to i s tím, že má být strženo staré město v Kašgaru, nejstarším ujgurském městě (jde o nejlépe zachované staré muslimské město Střední Asie, představovalo Kábul ve filmu Lovec draků - pozn. red.). Je to podobný útok na naši identitu a kulturu. Je to jedno z posledních míst, kde Ujguři žijí v souladu s tradičním způsobem života.

Kulturní i ekonomický význam je nesmírný. Bude to mít velmi negativní dopad na ujgurskou identitu, pokud bude toto místo zničeno.

Dělají to také proto, že mě lidé mají rádi a pokládají mě za svou matku. Říkají mi Matka Ujgurů.

Diskriminují nás všude

A.cz: Jaký rozdíl je mezi tím být Chanem (většinové čínské etnikum, do Sin-ťiangu se většinou přistěhovali kvůli vládním pobídkám - pozn. red.) a Ujgurem v Sin-ťangu?

Obrovský. Naše fyziognomické rysy se nepodobají...

Rebiía Kadirová

Rebíja Kadirová

    • Přední obhájkyně lidských práv ujgurské menšiny a prezidentka exilového Světového ujgurského kongresu (WUC) strávila šest let v čínském vězení.
    • Před zatčením v roce 1999 byla známou ujgurskou podnikatelkou a jednu dobu i sedmou nejbohatší osobností Čínské lidové republiky.
    • Filantropické úsilí ji zprvu vyneslo uznání i od čínské vlády, která ji v roce 1992 jmenovala do poradního výboru čínského parlamentu a v roce 1995 pak i do delegace reprezentující Čínu na 4. Světové konferenci OSN o ženách v roce 1995.
    • V roce 2000 získala nejvyšší ocenění organizace Human Rights Watch, od roku 2004 je nositelkou ceny obránců lidských práv Thorolfa Rafta norské nadace na ochranu lidských práv. Z vězení byla ze zdravotních důvodů propuštěna tři dny před oficiální návštěvou ministryně zahraničních věcí USA v Číně v roce 2005.
    • Její dva synové jsou v Číně nyní vězněni a její rodina pronásledována.

A.cz: ...mám na mysli ohledně přístupu úřadů.

Existuje na všech možných úrovních. Nemáme možnost bohatnout, nemáme možnost používat náš vlastní jazyk, nemůžeme svobodně praktikovat naše náboženství, nemůžeme svobodně nakládat se svojí kulturou, hudbou, tanci. Nemůžeme studovat na školách, na kterých chceme. Čína nás nenechá naši domovinu nazývat naším jménem - Východní Turkestán.

Dobrou práci, dobré bydlení a dobré podmínky v Sin-ťiangu mají pouze přistěhovalci, a nikoli my jako domácí národ. Dokonce to dochází až tam, že to nejcennější, co máme, tedy půda patřící našim rolníkům, je přidělována čínským přistěhovalcům zdarma. A naši rolníci jsou stěhováni do vnitřní Číny.

Pracovní místa, která měla patřit původně Ujgurům, jsou přidělována čínským přistěhovalcům. Zejména se to týká ujgurských dívek, které jsou, pokud je jim 14 až 25 let, masivně odváženy do vnitřních provincií a tam jsou zaměstnávány.

Dalším problémem je, že Ujguři nemají zajištěn řádný soudní proces, nemají přístup k nestranným advokátům. Tisíce a desetitisíce Ujgurů, kteří jsou zavření z politických důvodů, mají nad sebou jedinou vězeňskou autoritu a tou jsou čínští kriminálníci.

Foto: Aktuálně.cz

Ujgurům také není umožňován kontakt s občany jiných států, kdo to poruší, toho čeká návštěva tajné policie a vyslýchání a obtěžování.

Další strategií vlády je to, že sbírá Ujgurům cestovní pasy. Dělá to od roku 2007 a ti lidé tedy nemohou vycestovat.

Kulturní genocida

A.cz: Vidíte něco dobrého, co pro Ujgury čínská vláda udělala?

Nic takového jsem neviděla. Přibližně jedno procento Ujgurů má možnost zbohatnout a vést kvalitní život. To je například můj případ. Jediný účel té čínské národnostní politiky je asimilace našeho etnika. Naše písmo nemá nic společného s čínštinou, náš jazyk také ne. Naše kultura, zvyky, tradice - všechno je odlišné od těch čínských.

A.cz: Nazvala byste čínský postup kolonizací?

Kulturní genocidou. Dalo by se říci kolonizace, asimilace, nebo také kulturní genocida.

S Tibeťany spolupracujeme

A.cz: Jaké jsou rozdíly a společné body čínské politiky vůči Ujgurům s čínskou politikou vůči Tibetu?

Ta politika se příliš neliší. My jsme pod útlakem šedesát let. Oni asi tak padesát devět let. Rozdíl je hlavně v tom, že tibetská kauza je známější a z toho důvodu Číňané nemohou vybít tolik Tibeťanů jako Ujgurů.

A.cz: Koordinují ujgurská a tibetská exilová komunita nějak společný postup proti čínské vládě?

Ne, obě pracují víceméně samostatně, protože ta situace je přeci jen v mnoha ohledech dost jiná. Ale při mnoha příležitostech se navzájem podporujeme a spolupracujeme. Takže jak kdy. Čína tlačí na ostatní státy, aby mi nedávaly víza a nepřijímaly mě.

Rebíja Kadirová a překladatel Ondřej Klimeš
Rebíja Kadirová a překladatel Ondřej Klimeš | Foto: Naďa Straková

Ten tlak se nyní obrátil i vůči tibetským exilovým organizacím. Čínské úřady je varují, že pokud se mnou budou spolupracovat, bude to pro ně mít neblahé důsledky.

Pokud se něco aktuálního děje, podporují nás a my podporujeme je, když se konají nějaké demonstrace, tak tam třeba jdeme společně a pokračujeme v rozhovorech a konzultacích, jinak ale pracujeme odděleně.

Vítězství i bez vlastního státu

A.cz: Jste ohledně budoucnosti vašeho boje optimistická, nebo pesimistická?

Možnosti tu jsou. Myslím si, že dříve či později zvítězíme. Mírovou cestou. Dáme celému světu vědět o našem problému. Mezi Číňany je také velká spousta dobrých lidí a s takovými lidmi rovněž spolupracujeme. Máme silnou a odolnou náturu a Čína si toho je dobře vědoma. Budeme pokračovat v našem boji, i když z našeho národa zbude jen jeden člověk.

A.cz: Podporovala jste ujgurské ženy, aby se mohly stát podnikatelkami. Můžete to dělat i nyní z exilu? A jaká je situace podnikajících ujgurských žen v této muslimské společnosti?

Ano, stále je mohu podporovat. Věnuji se tomu i nadále, protože pozice žen v ujgurské společnosti je velmi těžká, založila jsem například Hnutí tisíce matek a stále v těchto aktivitách pokračujeme. 

A.cz: Říkáte, že nemáte nic společného s Chany a že Čína pro Ujgury neudělala nic dobrého. Proč tedy nepodporujete separatistická ujgurská hnutí a odtržení od Číny?

Protože to není v reálných možnostech této doby. Je to věc, která se vyřeší sama v průběhu dějin.

A.cz: Takže v ideálním případě byste pro to byla?

Na to neodpovím (smích).

Z ujgurštiny překládal pracovník Orientálního ústavu AV ČR Ondřej Klimeš, M.A.


 

Právě se děje

před 23 minutami

Skokani Polášek a Sakala postoupili na SP ve Wisle z kvalifikace

Pouze dvojice českých reprezentantů Viktor Polášek a Filip Sakala uspěla v kvalifikaci na nedělní závod Světového poháru ve skocích na lyžích ve Wisle. Roman Koudelka a Vojtěch Štursa na postup do úvodní individuální soutěže sezony nedosáhli.

Polášek skočil v kvalifikaci 114 metrů a obsadil 38. místo, Sakala zapsal o metr a půl méně a postoupil z 42. příčky. Koudelka, který vstupuje do 14. sezony v SP, doletěl po snížení nájezdu na 101 metrů. Dlouholetou českou jedničku dělily od postupové padesátky na 54. místě necelé dva body. Štursa obsadil s výkonem 104 metrů 61. příčku.

Nejdelší skok kvalifikace 133 metrů předvedl ze sníženého nájezdu Němec Karl Geiger. Obhájce velkého křišťálového glóbu za prvenství v SP Japonec Rjoju Kobajaši postoupil jako čtvrtý.

Sezonu v Polsku zahájí sobotní závod družstev.

Zdroj: ČTK
Další zprávy