Praha/Moskva - Ukrajinsko-ruskou hranici, kde se mají podle některých zdrojů chystat k útoku na Ukrajinu desetitisíce ruských vojáků, ve středu ze vzduchu monitorují experti z Česka.
Doprovází Američany v letounu US Air Force.
Jejich úkolem je zjistit, jak to s manévry ruské armády vypadá a zda je u hranic více vojáků, než je běžné. "Dnes se to naši experti pokusí ověřit," říká zástupce ředitele odboru kontroly odzbrojení českého generálního štábu podplukovník Petr Joch.
Společný americko-český tým do Ruské federace odletěl pozorovacím Boeingem 707 (tyo OC 135). Ke kontrolnímu letu podél ruských hranic se Američané s Čechy už včera pečlivě připravovali celý den. Půjde nicméně "jen" o vizuální - tudíž ne elektronické - pozorování. Českou skupinu tvoří čtyři experti.
Podle mluvčího ruské diplomacie Alexandra Lukaševiče se tak Washington bude moci na vlastní oči přesvědčit, že na ukrajinské hranici nejsou soustředěny žádné ruské jednotky. "Nemáme co skrývat," sdělil podle agentury RIA Novosti Lukaševič. "Pokud všechno půjde podle plánu, naši američtí a čeští kolegové budou mít mnoho příležitostí zjistit, že na hranici s Ukrajinou nenastalo nahromadění ruské armády," uvedl diplomat podle stanice Voice of Russia.
Nakolik lze těmto verbálním ujištěním Moskvy důvěřovat?
Podle Petra Jocha to na ruské straně hranic vypadá následovně: "Hovoří se sice o čtyřiceti tisících ruských vojáků dislokovaných v blízkosti ukrajinských hranic, ten údaj je ale zkreslený. Stejně jako mnoho dalších, které se objevuji v souvislosti s krizí na východní Ukrajině," vysvětluje.
"Čtyřicet tisíc vojáků je standardně rozmístěno, přesněji - rozptýleno - podél celé ukrajinsko-ruské hranice. Navíc ve vzdálenosti padesát až sto kilometrů od ní. Tyhle ruské jednotky průběžně cvičí, ale v hloubce Ruské federace. V bezprostřední blízkosti hranice s Ukrajinou jsou jen minimální počty ruských armádních jednotek," tvrdí podplukovník Petr Joch. "Ty zprávy, které se objevují ve světových agenturách, jsou tedy sice správné, avšak jsou sdělovány tak, že nedávají přesný obraz o rozmístění armád v oblasti, na kterou se ptáte."
Joch odmítá, že by si protiřečil, když sice mluví o bezpečnostní krizi na rusko-ukrajinské hranici, avšak popírá přítomnost ruské armády v její blízkosti. "Mimo regulérní tankové či mechanizované ruské jednotky působí na hranicích s Ukrajinou i menší, jiná uskupení. My je sice nemusíme vidět či monitorovat. Ale jsou tam. A právě ony mohou přispívat ke zvýšení napětí. Naší prioritou, kterou začínáme prověřovat, jsou konvenční ozbrojené síly, regulérní armáda," vysvětluje podplukovník Joch.
A jak takové vzdušné "šmírování" vypadá v praxi? Americko-český tým bude sledovat a fotografovat výkonnými přístroji s mimořádnou rozlišovací schopností aktivity armády v západních částech Ruské federace (fotografické snímky pořízené speciálními kamerami mají rozlišení do 30 cm). I to, zda jsou ruské armádní jednotky v mírových posádkách ve svých obvyklých či jiných výcvikových prostorech.
Cílem je zjistit také to, jestli náhodou neplní nestandardní úkoly a zda například provádějí činnost, kterou ruské štáby nahlásily... anebo se účastní jiných akcí, které vzdušný americko-český kontrolní tým zajímají.
Jak ale připomíná expert Joch, podle smlouvy se hlásí jen manévry od osmi tisíc vojáků a tří set tanků. "Uvidíme tedy, zda někde na takovéto soustředění narazíme. Já o tom ale pochybuji. Podle našich informací bychom se s takovouto kumulovanou silou neměli nikde setkat. Přesto se to ale pokusíme při této naší kontrole zjistit."
Rusové podle českých diplomatů smlouvu o "otevřeném nebi" pečlivě dodržují. Oni sami kontrolovali začátkem dubna Německo, země Beneluxu, ale i Polsko. Příští týden budou nad Ruskem létat naopak inspektoři z další země NATO - Turci.
Podobné monitorovací lety jsou podle Petra Jocha právě v těchto krizových situacích zvláště pečlivě plánovány a prosazovány. I když jimi nelze krize vyřešit. "Ale navázat či obnovit důvěru určitě ano," dodává Joch.
Jiní čeští zbrojní inspektoři jsou na východě Evropy již takřka měsíc. Navštívili Moldávii, Bělorusko a teď se jejich kolegové chystají na vzdušný průzkum Ruska. Výsledky podobných misí jsou pak využívány při jednáních o odzbrojení ve Vídni.
První myšlenka na projekt otevřeného nebe, podle něhož by se země navzájem letecky monitorovaly, vznikla již počátkem padesátých let minulého století v období studené války. Nicméně až na začátku devadesátých let (po sérii mezinárodních jednání) byla 24. března 1992 v Helsinkách podepsána "Smlouva o otevřeném nebi (Open Skies)".
Česko ji ratifikovalo hned po Kanadě jako druhé. Do otevřeného nebe je zapojeno 34 států. Avšak ne všechny státy NATO ani bývalé Varšavské smlouvy.
Jochův odbor pro kontrolu odzbrojení se navíc podílí na plnění smlouvy o konvenčních ozbrojených silách, věnuje se i daytonské mírové dohodě uzavřené po balkánském konfliktu. Podílí se také na dodržování úmluvy o zákazu chemických zbraní či zákazu protipěchotních min.
