reklama
 
 

Unikátní armádní spolupráce je na světě. Češi a Slováci chtějí "společné" letectvo

8. 12. 2016 15:58
Poprvé od rozdělení v roce 1993 směřují česká a slovenská armáda znovu ke společné obraně vzdušného prostoru. Slovenská vláda schválila ve středu Smlouvu o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru. V Česku je to podle ministra obrany Martina Stropnického otázka týdnů. Pokud by některému ze dvou států hrozil teroristický útok, může mu soused přispěchat na pomoc. Slovenští stíhači by tak například mohli se souhlasem Prahy sestřelit teroristický letoun nad územím Česka.

Praha/Bratislava – V Praze a Bratislavě se spouští projekt, který je ojedinělý v celé Severoatlantické alianciČesko a Slovensko budou mít společnou ochranu vzdušného prostoru.

Podle českého ministra obrany Martina Stropnického je v takových případech nejdůležitější důvěra. "Mluvíme o nadzvukových letounech, u kterých je potřeba se rozhodnout a jednat ve vteřinách, nanejvýš v desítkách vteřin. Takovou věc můžete dohodnout jen s někým, komu naprosto důvěřujete," řekl Stropnický s tím, že právě taková důvěra mezi Českem a Slovenskem existuje.

Podle českého ministra obrany je potřeba k tomu, aby například stíhačky slovenského letectva mohly ze svého území pokračovat i nad Českem při doprovázení a navádění dopravního letounu, který nekomunikuje s řízením letového provozu.

Ještě důležitější by ale podle něj byla v případě akutně hrozícího teroristického útoku. Tehdy by slovenští stíhači se souhlasem Prahy letoun nad územím Česka prostě sestřelili.

Stejné pravomoce by měli i čeští piloti nad Slovenskem.

"Rádi bychom, aby smlouva vstoupila v platnost v červenci 2017," říká Stropnický. "Proto ji chceme předložit na jednání vlády do několika týdnů. Kabinet by mě pak zmocnil k podpisu. Ještě předtím to ale musí pochopitelně projít oběma komorami parlamentu a potřeba je i podpis prezidenta republiky," upřesňuje ministr.

Češi by létali do Sliače, Slováci naopak do Čáslavi

I vzhledem k velikosti obou zemí považuje ministr obrany připravovanou smlouvu za velkou výhodu. V případě naléhavé potřeby by si mohly obě země leteckými silami vzájemně pomoci.

Slováci by tedy mohli v případě potřeby požádat Čechy o posílení protivzdušné obrany, včetně využití slovenských letišť českými stíhačkami. Zrovna tak by se to týkalo i slovenské výpomoci Česku.

Právě to je podle Stropnického hlavní podstatou smlouvy. "Vlastně tu mluvíme o jakémsi 'extra-emergency' spojení v situacích, kdy by naše země řešily naléhavé obranné operace. Jednalo by se o důležité posílení jedné země letouny druhé spojenecké země," zdůrazňuje ministr.

Smlouvu mezi Prahou a Bratislavou vysoce hodnotí například letecký a zbrojní analytik časopisu Letectví a kosmonautika Tomáš Soušek. Podle něj umožňuje vzájemnou spolupráci při ochraně vzdušného prostoru NATO do jisté míry už stávající alianční systém NATINADS. Jde o nepřetržitou ostrahu národních vzdušných prostorů evropských členů NATO v jednom celku. Každý členský stát je v něm zodpovědný za obranu svého vzdušného prostoru a informace o dění v něm poskytuje nadřízenému aliančnímu stupni. 

"Smlouva by ještě více zjednodušila a zefektivnila celý proces obrany vzdušného prostoru obou zemí. A to i proto, že současná civilní dopravní letadla se pohybují velkými rychlostmi, takže přeletí Česko nebo Slovensko během několika málo minut. Obě naše země jsou zároveň tak malé, že čeští stíhači můžou efektivně zasáhnout na Slovensku a naopak," srovnává Soušek.

Ukázkový příklad efektivního sdílení obranných kapacit

Za ještě výraznější průlom v obranné spolupráci by ale Tomáš Soušek považoval, kdyby se Češi se Slováky dohodli na společném provozu stíhacího letectva. Tedy i na jednotném výcviku pilotů a společném servisu letadel.

"Slováci už řekli, že mají zájem o pronájem nebo nákup gripenů. V tom případě by mohli využívat nákladně vybudovanou výcvikovou a servisní základnu v Česku. Tím spíš, že Slováci uvažují o ještě menším počtu stíhaček, než máme my," vysvětluje Soušek. České letectvo provozuje v současnosti 14 švédských letounů JAS-39 Gripen.

Podle Souška by se jednalo o ještě vyšší stupeň spolupráce. "Šlo by o ukázku efektivního sdílení nákladů na obranu, což je nyní v alianci i Evropské unii velmi aktuální a potřebné téma," uzavírá analytik.

Český ministr obrany Martin Stropnický je ale v komentování těchto plánů zatím opatrný. "Na to vám můžou dát odpověď jen Slováci. Když se nás ptají na naše zkušenosti s gripeny, říkáme, že jsou jen dobré. Ale nic víc. V žádném případě nemůžeme lobbovat za nějakou firmu. Takový společný projekt – také proto, že i Maďaři mají gripeny – jsme ostatně vždy podporovali. V Česku by pak mohla vzniknout výcviková centrála," dodává Stropnický. 

V Pardubicích například vzniklo špičkové výcvikové letecké simulační centrum, které umožňuje výcvik na dálku. Český pilot tak může operovat v akci simulované pilotem ve Švédsku. Tohle už podle ministra "funguje báječně".

"Proč by něco podobného měli nákladně budovat Slováci, když by mohli cvičit u nás a sdílet ojedinělou výcvikovou kapacitu, včetně leteckého simulátoru v Čáslavi? I jeho vybudování souviselo s nemalými prostředky," připomíná Stropnický.

Slováci, kteří zatím provozují ruské stíhačky MiG-29, už podle expertů nemůžou řešení nadzvukového letectva odkládat příliš dlouho. A pokud se pro variantu gripenů rozhodnou, mohlo by podle českého zbrojního analytika Souška jít o cenný příklad efektivního sdílení obranných kapacit spojenců. Tedy věci, kterou Severoatlantická aliance i EU razí v poslední době čím dál silněji. 

autor: Jan Gazdík | 8. 12. 2016 15:58

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama