Washington - Obamova administrativa potřebuje nutně do 2. srpna prosadit zvýšení stropu pro americký národní dluh, jinak Spojeným státům hrozí ekonomická katastrofa.
Nedělní jednání v Bílém domě, jichž se účastnil prezident Barack Obama a nejvyšší představitelé Kongresu, však opět skončila neúspěchem.
Pokračovat mají v pondělí, a pak každý den tak dlouho, dokud nebude dosaženo nějaké dohody.
Administrativa a zákonodárci mají ale podle expertů ve skutečnosti jen asi deset dní času, protože dohoda musí být na stole do 22. července, aby ji Kongres stihl schválit do začátku srpna.
Ministr financí Timothy Geithner varoval, že pokud zákonodárci do tohoto data neschválí příslušné zvýšení stropu pro národní dluh, bude to mít těžký dopad nejen na hospodářství USA, ale i celého světa.
Vyloučil současně, že by lhůta pro dosažení dohody mohla být prodloužena.
Současný národní dluh USA činí 14,3 bilionu dolarů a nebude-li Obamova administrativa moci tuto výši překročit, nebude mít od srpna hotovost na vyplácení státních zaměstnanců, penzistů, majitelů vládních dluhopisů a firem pracujících na vládních zakázkách.
Státní dluh, rukojmí republikánů
Bílý dům, demokraté a republikáni spolu jednají o této záležitosti již celé měsíce, rozhovory se však vždy zadrhnou kvůli neshodám o stále stejných otázkách.
Prezident Obama na pondělní tiskové konferenci prohlásil, že nepřipustí žádné prozatímní řešení a trvá na přijetí dlouhodobého plánu, který by řešil obří státní zadlužení.
"Já jsem připraven čelit ostré kritice z řad vlastní strany a očekávám, že k tomu samému bude ochotna druhá strana," narážel prezident na kličkující stanovisko republikánů.
Ti podmiňují svůj souhlas se zvýšením stropu pro národní dluh přijetím tvrdých opatření na omezení deficitu státního rozpočtu, ovšem pod podmínkou, že se nebude jednat o zvýšení daní.
Pro mnohé demokratické zákonodárce v Kongresu je zase nepřijatelné stanovisko, že snižování deficitu se bude realizovat pouze formou škrtů ve výdajích, především ve zdravotnictví a sociální oblasti.
Prezident Obama se tak dostal v zásadě mezi dva mlýnské kameny. Republikáni mu odmítají odsouhlasit jakékoli zvýšení daní, a nechtějí dokonce ani připustit zrušení některých daňových úlev pro firmy a bohaté jednotlivce s odůvodněním, že i takový krok by se vlastně rovnal zvyšování daní.
Demokratům se na druhé straně vůbec nelíbí, že šéf Bílého domu je ochoten v zájmu dohody přistoupit na rozsáhlé škrty ve výdajích na zdravotnictví a sociální dávky.
Kolik bilionů úspor?
Prezidentu Obamovi navíc situaci velmi zkomplikovala páteční nepříznivá data o vývoji nezaměstnanosti v USA. Ta stoupla v červnu z 9,1 procenta na 9,2 a je nejvyšší za posledních šest měsíců.
Republikáni toho také při jednáních v neděli využili, když opět trvali na svém požadavku nezvyšovat daně.
"Je matoucí, že prezident a jeho strana trvají na masivním zvýšení daní uprostřed krize zaměstnanosti," nechal se pak slyšet Don Stewart, mluvčí vůdce republikánské menšiny v Senátu Mitche McConnella.
V USA je nyní 14,1 milionu nezaměstnaných a z 8 milionů pracovních míst ztracených kvůli recesi z posledních tří let se nepodařilo obnovit téměř žádné.
Prezident Obama zatím stále prosazuje své původní návrhy, které by v průběhu deseti let snížily národní dluh o 4 biliony dolarů.
Republikáni se však začínají přiklánět k "menší" variantě, o které jednal v průběhu května a června s republikánskými a demokratickými zástupci v Kongresu viceprezident Joe Biden.
Ta by přinesla snížení národního dluhu asi o 2 biliony dolarů, tedy poloviční ve srovnáním s Obamovými návrhy. Ani na této možnosti se však republikáni a demokraté nakonec nedohodli.
Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán John Boehner, se k ní však po neúspěšných nedělních jednáních zase vrátil. "Nejlepší by asi bylo, kdybychom se zaměřili na nějakou menší variantu založenou na úsporách zmiňovaných při jednáních vedených (viceprezidentem) Joem Bidenem," prohlásil.
